Volkswagen v březnu podepsal s asijskými výrobci smlouvy v odhadované výši 20 miliard eur. Dvorními dodavateli baterií pro největší evropskou automobilku se stanou korejské společnosti LG Chem a Samsung spolu s čínským podnikem CATL. Žádný evropský výrobce podobnou zakázku nedostal.
Zpráva o dohodě mezi automobilkou Volkswagen a východoasijskými výrobci baterií prošla mediálním světem bez větší pozornosti. Právě tato dohoda však podle zdrojů týdeníku Euro přispěje k oslabení pozice evropského průmyslu a dalšímu nárůstu technologické a dovozní závislosti na dodávkách z Asie.
Čína s Koreou berou vše
Problém je v tom, že podobně jako VW postupují i další velké evropské automobilky. Koncern Daimler uzavřel počátkem května smlouvu o odběru bateriových článků od čínské společnosti CATL, se kterou má smlouvu i konkurenční automobilka BMW. Francouzský koncern PSA se před rokem dohodl s LG Chem a CATL, s LG Chem má smlouvu také Renault.
Problém číslo dvě: Číňané vyrábějí baterie na svém území, bude se tedy jednat výhradně o dovoz. Zmíněný podnik CATL (zkratka z Contemporary Amperex Technology Ltd.) se díky přílivu zakázek z Evropy pravděpodobně stane největším výrobcem lithium-iontových baterií na světě. Již dnes má k dispozici výrobní kapacitu 17,5 gigawatthodiny úložné kapacity za rok, v roce 2020 to má být již 50 gigawatthodin.
Tajemné baterie HE3DA. Obří investici za 30 miliard doprovázejí nejasnosti
Vstřícnější přístup zvolili korejští výrobci baterií, kteří zakládají montážní závody na evropském kontinentu. Přitahují je hlavně země visegrádské čtyřky. Polsko si zvolil korejský koncern LG Chem, který má v nejbližších týdnech spustit výrobu ve Wroclawi. Investuje zde 355 milionů dolarů a v první fázi bude produkovat baterie pro 100 tisíc elektromobilů ročně.
Poměrně úspěšné je při lákání investorů Maďarsko. Ve druhé polovině tohoto roku chce spustit produkci Samsung SDI v závodě vzdáleném 25 kilometrů od Budapešti, výrobní kapacita je 50 tisíc baterií za rok. Další jihokorejský koncern SK Innovation oznámil investici v Maďarsku koncem loňského roku, přičemž výší investice (téměř 800 milionů dolarů) dvojnásobně překoná konkurenční projekty Samsungu i LG Chemu.
Z pohledu Česka se jedná o určité zklamání, šéfové podniku SK Innovation původně zvažovali také výstavbu závodu u nás. Velké ambice má domácí firma Magna Energy Storage, která chce rozjet ve velkém výrobu baterií HE3DA s využitím nanotechnologií. Jenže ty mají být vhodné spíše k ukládání přebytku energie z obnovitelných zdrojů než k pohonu elektromobilů a jejich úspěch na trhu zůstává značně nejistý.
Inspirace Airbusem
Rizika spojená s rostoucí závislostí na asijských technologiích si uvědomují už i někteří prozíravější politici. Viceprezident Evropské komise Maroš Šefčovič loni v říjnu inicioval vznik bateriové aliance, do které přizval německé koncerny BASF a Siemens, automobilky Renault a Daimler i další zájemce.
Cílem této iniciativy je zkopírovat úspěch konsorcia Airbus, které narušilo americkou dominanci ve výrobě velkých dopravních letadel.
Jisté předpoklady k tomu evropské firmy mají. Například chemička BASF je lídrem vývoje a výroby bateriových katod. Podle oznámení z poloviny loňského roku chce investovat 450 milionů eur do posílení výrobních kapacit v Evropě. Ambice narušit asijský bateriový monopol má švédský startup Northvolt, za kterým stojí bývalý nákupní manažer Muskovy Tesly Peter Carlsson, i německý TerraE Holding.
Hraje se tu o velké peníze. Globální trh s bateriemi má podle Šefčoviče v roce 2025 dosáhnout 250 miliard eur. Podíl Evropy na celkové spotřebě má být zhruba třetinový. Špatný, ale pravděpodobný scénář vypadá tak, že evropské země nahradí závislost na ruské a blízkovýchodní ropě dovozem baterií z Číny a Koreje. A že pro lithium, které se možná začne v Česku těžit, bude odbyt až na druhé straně světa.
Dále čtěte:
Bateriový boom: v Evropě vyroste 10 velkovýroben. Česko má jen nejistý projekt HE3DA
Co jsou zač? Po stopách australských zlatokopů v Česku
Jen pro vyvolené: na stabilizaci sítě vydělají majitelé uhelných elektráren
