Nepočítáme-li občasné výbuchy aktuálně testované lodi Starship, která by mohla jednoho dne dopravit člověka až na Mars, zažívá Muskova společnost SpaceX velmi vydařené období. Stačí vzpomenout například na loňské léto, kdy se jí jako první soukromé agentuře na světě naskytla šance dostat astronauty NASA na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a zpět.
Protože mise skončila obrovským úspěchem, rozhodl se americký úřad, že ve vzájemné spolupráci bude pokračovat i na jiných projektech s daleko ambicióznějšími cíli. Jedním z nich je úkol plánovaného návratu na Měsíc do roku 2024 v rámci programu Artemis, který agentuře NASA zadal dnes už bývalý prezident Spojených států Donald Trump. Program sice vznikl už za Barracka Obamy, jméno a konkrétnější obrysy však dostal právě až Trumpa.
Projekt Artemis, jehož název odkazuje na řeckou bohyni lovu a měsíce, je nepřímým následovníkem slavného Apolla z přelomu 60. a 70. let. (I jeho jméno pocházelo z dávné mytologie – Apollón byl bohem slunce a světla, harmonie a krásy a zároveň dvojčetem Artemis). Jenže zatímco tehdy se inženýři NASA soustředili na samotné cesty lidských posádek na povrch jediného přirozeného satelitu Země, Artemis bude podstatně rozsáhlejší projekt. Mimo jiné má zahrnovat výstavbu vesmírné základny, jež bude vytrvale kroužit kolem Měsíce.
Základna ponese jméno Gateway a lidé z NASA ( dalších spolupracujících agentur) si od ní slibují, že bude sloužit hned k několika účelům. „Stanice vznikne na oběžné dráze Měsíce, nepůjde ale o klasickou kruhovou dráhu jako v případě ISS, ale o dráhu elipsovou,“ vysvětlil redakci Euro.cz Dušan Majer, známý český popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor webu Kosmonautix.cz.
„Dráha bude výrazně skloněná vůči ose Měsíce, což znamená, že stanice bude přelétávat nad jeho póly. A to je důležité, protože v rámci programu Artemis mají Američané přistát v okolí jižního pólu, kde se nacházejí masy ledu. Ten by mohl posloužit jako zdroj vody pro astronauty na misích nebo za účelem elektrolýzy na vodík a kyslík, což se následně může využít k pohonu raket a tak podobně,“ dodal.
Stanice nebude osídlená permanentně. Měla by fungovat jako jakýsi „výškový tábor“ pro budoucí přistání na Měsíci, k nimž by oproti posledním několika dekádám mělo docházet vcelku pravidelně: „Astronauti se ke stanici Gateway budou dopravovat ze Země pomocí lodi Orion. Zde využijí její zázemí, doplní palivo a zásoby a budou moci provádět konkrétní experimenty. Poté přestoupí do přistávacího modulu, který bude ke stanici trvale připojen, oddělí se od ní a přistanou na povrchu Měsíce. Až zde vykonají vše potřebné, tak v modulu zase odletí zpět na Gateway a v lodi Orion se vrátí na Zem,“ popisuje Majer.
Druhý stěžejní úkol stanice bude podle něj ryze vědecký. Protože se bude na rozdíl od ISS nacházet mimo „ochrannou slupku“ Van Allenových radiačních pásů, která obklopuje Zemi, bude podléhat téměř stejným jevům, jaké panují v meziplanetárním prostoru. A tedy poslouží i jako dokonalé místo k tomu, aby se na ní otestovalo, zda materiály a technologie vyvinuté člověkem, jež NASA plánuje použít při budoucích misích na Mars, i samotný náš organismus jsou vůbec schopny tak náročnou cestu bez úhony přežít.
Přistání ve hvězdách
K návratu člověka na Měsíc mělo podle Trumpových instrukcí dojít nejpozději do tří let. Majer nicméně podotýká, že s největší pravděpodobností se tak nestane. „Že bude i Bidenova administrativa program Artemis podporovat, je jasné. Nicméně už za Trumpa se spekulovalo o tom, že termín je nereálný. Nebude se tedy jednat tak úplně o odklad jako spíše o zreálnění vytyčených cílů. Můj soukromý odhad je, že se tak stane nejdříve v roce 2025, spíše ale až 2026. To už mi jako reálný termín připadá,“ předpověděl s tím, že záleží na celé řadě okolností. „Jde samozřejmě o to, kolik financí bude mít NASA k dispozici, jestli se během vývoje nenarazí na nějaký vážný technický problém a podobně,“ doplnil.
I podle nejnovějšího vyjádření NASA to vypadá, že v nejbližších dvou letech se v tomto ohledu skutečně příliš věcí nezmění. Montážní práce na stanici Gateway totiž nezačnou dříve než v květu roku 2024. Její absence sice samotnou cestu člověka zpět na Měsíc a priori nevylučuje (koneckonců před padesáti lety nic takového rovněž neexistovalo), aktuálně se však taková varianta jeví i vzhledem ke všem výše zmíněným skutečnostem jako vysoce nepravděpodobná.
Nejsilnější raketa současnosti se opět hlásí ke slovu
A co má vlastně Muskova SpaceX k Měsíci dopravit, až nastane příhodný okamžik? Jedná se konkrétně o dva „základní prvky“ – válcovitý modul, jenž budoucím astronautům a astronautkám poslouží coby ubikace, a element krabicovitého tvaru, který bude celou stanici napájet a zajišťovat veškerou komunikaci. Zkompletovaná stanice bude zhruba šestkrát menší než ISS.
Obě části vynese k měsíční oběžné dráze raketa Falcon Heavy, nejsilnější nosič současnosti, schopný pojmout až 64 tun nákladu. Její první zkušební let se uskutečnil téměř přesně před třemi lety, 6. února roku 2018, a do povědomí široké veřejnosti se zapsal mimo jiné díky tomu, že společnost SpaceX v jeho rámci vynesla do kosmu Muskův automobil Tesla Roadster s figurínou Starmanem na palubě.
Hodnota kontraktu uzavřená mezi oběma stranami činí více než 330 milionů dolarů, tedy v přepočtu přes sedm miliard korun. Podobných smluv spolu přitom NASA a SpaceX v minulosti uzavřely již několik. Jak uvádí zpravodajský server CNN, americká vládní agentura například počítá s tím, že jí Muskova firma v případě stanice Gateway pomůže i se zásobováním. Loni na jaře ji proto pověřila sestrojením nové, výkonnější verze modulu Dragon, jenž dokáže „pendlovat“ mezi Zemí a Měsícem. Vedle toho inženýři SpaceX vyvíjejí rovněž vlastní přistávací modul, který by měl pro změnu dopravovat astronauty z měsíční stanice přímo na jeho povrch. Zda uspěje i v tomto ohledu, je ovšem zatím ve hvězdách.
