Pondělí 17. dubna 2023 mělo potenciál zapsat se do dějin kosmonautiky opravdu tučným písmem. Vůbec poprvé se totiž do vesmíru mohl vydat kolos jménem Starship soukromé společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. Vinou technických potíží spjatých s tlakováním byl nicméně start jen asi devět minut před zážehem motorů odložen. Další pokus se uskuteční nejdříve za dva dny.
Zmíněná loď, která má ambice doletět za pár let na Měsíc, a poté možná i na Mars, sice za sebou už pár letových zkoušek má (třebaže ta poslední se odehrála před téměř dvěma lety), pondělní test však měl přeci jen být v jednom ohledu docela jiný. Vůbec poprvé totiž počítal se startem plavidla Starship osazeného na nosič Super Heavy, čímž vznikl nejen dosud nejvyšší raketový systém, jaký kdy člověk sestrojil, ale zároveň také ten nejvýkonnější.
Obě dvě části měří na výšku dohromady 120 metrů a jejich motory disponují tahem 70 meganewtonů. To je podle serveru BBC dostatečné množství síly ke startu téměř sta, dnes již muzejních, letounů Concorde. Nutno navíc podotknout, že 33 pohonných jednotek Raptor bude po celou dobu prvního letu ,staženo‘ jen na 90 procent své maximální výkonnosti.
Napoprvé radši jen do vody
Chystaná zkouška systému Starship se bude od těch předešlých lišit nejen množstvím použitých stupňů, ale i jejich osudem. Lidé si v průběhu uplynulých let zvykli, že rakety, které SpaceX vypouští do kosmu, respektive které tam vynesou potřebný náklad, povětšinou po několika minutách zase bezpečně přistanou na zemi. Tentokrát se ale s ničím takovým nepočítá.
Plán pondělní zkoušky systému Starship. Zdroj: SpaceX
I když půjde vše přesně podle plánu, jak samotná loď Starship, tak i nosič Super Heavy následně spadnou do moře. Prvně jmenovaná má skončit ve vodách Mexického zálivu, nosná raketa pak poblíž Havajského souostroví. Let, v průběhu kterého Starship vystoupá do výšky nějakých 240 kilometrů a provede jeden necelý oblet kolem Země, má trvat zhruba hodinu a půl.
Úspěchem bude, když to vydrží alespoň startovací plošina
Ačkoliv Muskovy vesmírné ambice se vždy daly označit za jakékoliv, jen ne malé, tentokrát se známý miliardář snaží zůstat nohama pevně na zemi. Krátce před plánovaným pondělním startem se totiž podle BBC nechal na svém twiteru slyšet, že jeho lidé budou „velmi opatrní“ a že pokud „uvidí něco, co by je znepokojovalo, start odloží.“ Což se záhy také potvrdilo.
Konečný výsledek mise, respektive její další pokus o ni, může podle jednapadesátiletého Muska nabýt nejrůznějších podob. „Pakliže skutečně odstartujeme, budu za úspěch považovat cokoliv, co nevyústí ve zničení odpalovací plošiny,“ dodal.
Aby se mohl Starship ve své současné konfiguraci do kosmu vůbec vydat, musela si na něj SpaceX opatřit licenci ze strany amerického úřadu pro civilní letectví (FAA). Ten na ní pracoval bezmála rok a půl, přičemž k ,uschopnění‘ tohoto nejvýkonnějšího raketového systému došlo teprve minulý pátek.
„Po komplexním vyhodnocovacím procesu FAA rozhodl, že SpaceX splňuje všechny požadavky týkající se bezpečnosti, ochrany životního prostředí, firemní politiky, nákladu, integrace vzdušného prostoru i finanční odpovědnosti. Licence je platná po dobu pěti let,“ ocitoval vyjádření úředníků web CNBC.
Nervózní budou i v NASA
Nejnovější misi Muskovy SpaceX budou s napětím pozorovat nejen fanoušci této soukromé vesmírné firmy, ale i její konkurenti a partneři. Nervózní pak budou především v NASA, která s technologií americké společnosti počítá pro svůj současný program Artemis, v rámci kterého chce člověka po více než 50 letech vrátit zpět na Měsíc.
NASA sice za tímto účelem vyvíjí vlastní raketový systém – SLS s lodí Orion –, ten se však měsíčního povrchu nedotkne. Ba naopak, bude to právě plavidlo Starship, do něhož na orbitě jediného přirozeného satelitu Země přestoupí astronauti z Orionu a který s nimi následně zamíří vstříc cíli. Po zhruba týdnu, jenž mají na Měsíci strávit, je pak Starship opět dopraví k Orionu a ten posléze zpátky na Zem.
„Pokud jste Bill Nelson, šéf NASA, určitě budete tyto testovací mise Starshipu sledovat velmi bedlivě, protože Starship je nyní kritickou součástí vaší infrastruktury,“ podotkl pro server Business Insider Brendan Rosseau, pracovník Harvardovy obchodní školy, kde vyučuje obor vesmírná ekonomika.
