Až napotřetí se v uplynulém týdnu dokázali představitelé trojice koaličních stran shodnout na podobě státního rozpočtu na příští rok. Stát by měl podle jejich dohody v příštím roce utratit 1,19 bilionu korun, přičemž si bude muset půjčit 105 miliard, které budou tvořit rozpočtový schodek.
Osud rozpočtu podle informací týdeníku Euro visel do poslední možné chvíle na vážkách. Ministr financí Miroslav Kalousek dokonce krátce před jeho schválením vyhrožoval Petru Nečasovi a Vítu Bártovi na jednání mezi šesti očima demisí.
Bártovy Věci veřejné totiž do poslední chvíle požadovaly téměř devět miliard pro fond dopravy na stavby dálnic, což Kalousek nechtěl připustit. Na jednání podle informací týdeníku Euro k překvapení dua Nečas-Bárta vše postavil tak, že pokud véčkaři ze svého požadavku neustoupí, podá ještě týž večer do rukou premiéra demisi. To by fakticky mohlo znamenat konec koaliční vlády.
Zúčastnění se nakonec dohodli na kompromisu: do fondu dopravy putovalo oproti Kalouskově původní verzi o čtyři miliardy korun více, tedy 41 namísto 37 miliard. Ministr financí to vyřeší tak, že zkrátí náklady na dluhovou službu a obětuje rezervu na financování europrojektů. Pak už ministři na jednání vlády rozpočet hladce schválili.
Premiér připustil, že se konečná podoba státního rozpočtu může ještě změnit. Podle něj totiž nelze počítat s takovým růstem ekonomiky, jak se dosud předpokládalo. I když se ministerstvo financí stále drží poměrně optimistické predikce, která v letošním i příštím roce očekává shodně růst tuzemského HDP o 2,5 procenta, globální ekonomická situace směřuje k mnohem pochmurnějšímu scénáři. Například Eurostat, který je tradičně velmi optimistický, předpovídá pro letošek vývoj české ekonomiky rovnou o půl procenta pomalejší.
Nečas naznačil, že v případě zhoršujícího se vývoje by vláda pravděpodobně přistoupila ke kombinaci zvýšení nepřímých daní a omezení výdajů. Už nyní je přitom jasné, že dojde ke zvýšení DPH. Snížená sazba vzroste příští rok ze současných deseti na čtrnáct procent.
V kontrastu s tím hovořili zástupci vlády o takzvaných „prorůstových faktorech“, které by podle nich měly podpořit růst ekonomiky. Pod vznešeně znějícím termínem se skrývá 4,5 miliardy navíc na výdaje na vzdělávání a dalších sedm miliard korun na vědu a výzkum. Peníze by měly sloužit jako předfinancování evropských dotačních programů.
