Terčem bombových útoků bývají podnikatelé s pochybnou pověstí
Dopisní bomby, v Čechách dosud známé spíše jen z televizních zpráv ze zahraničí, poslal minulý týden zatím neznámý pachatel představitelům vytunelované společnosti H–Systém. Přesto ale tato výjimečná událost není v České republice novým jevem. Bombové útoky na podnikatele se u nás totiž začaly objevovat již ve druhé polovině devadesátých let. Výbušnina byla většinou uložena pod automobil a oběť takového útoku bývala zároveň pachatelem jiné trestné činnosti. S novou dekádou přišel i nový styl: výbušnina tentokrát nebyla skryta pod vozem, ale v poštovním balíčku. Propojení adresátů s podezřením z páchání závažné trestné činnosti však zůstalo. LTO, HTT Tesla, Provod. Nejvíce výbuchů v České republice pravděpodobně souviselo s podvodným zaměňováním lehkých topných olejů za motorovou naftu. Jak ovšem vyplývá z archivu ČTK, terči těchto útoků nebyli jen lidé spojení s lehkými topnými oleji, ale také další podnikatelé s pochybnou pověstí. V roce 1995 rozmetala trhavina tělo Marka Lehkého ze Zlína, kterého policie označuje za muže zapleteného s lidmi obchodujícími s lehkými topnými oleji. Po explozi automobilu s nastraženou náloží zemřel v roce 1995 zlínský podnikatel Miroslav Kovařík, který byl také spojován s lehkými topnými oleji. V roce 1996 zničila bomba osobní automobil Miroslava Provoda, majitele bývalého rekreačního areálu ÚV KSČ na Orlíku. Provod byl před čtyřmi lety obviněn z ohrožení devizového hospodářství, neboť od roku 1990 měl do republiky dovézt nepřihlášené valuty v souhrnné hodnotě přes čtyři sta milionů korun. Státní zastupitelství ale jeho obvinění zrušilo jako neodůvodněné vzhledem k formálnímu pochybení policie. V roce 1998 vybuchla bomba pod mercedesem tehdejšího majitele HTT Tesla Pardubice (výrobce radiolokátoru Tamara) Miroslava Orla i pod vozem jeho obhájce Jana Paroulka. Oba útok přežili. Podnikatel Orel byl v dubnu odsouzen za krácení daně, podvody a zpronevěru k jedenácti letům vězení. Riziková korespondence H–Systému. Již loni v březnu obdržel dopis s nastraženou bombou bývalý člen vedení H–Systému Zdeněk Slavík. Po více než roce došlo i na jeho kolegy. Nejhůře dopadl bývalý ředitel Jaroslav Eliáš – jeho synovi, který za něj balíček převzal, třaskavina utrhla prsty. Eliášovi navíc již v roce 1997 někdo zapálil byt. Minulou středu, stejný den jako Eliášovi, donesla pošta výbušné zásilky ještě členovi představenstva H–Systému a rovněž bývalému řediteli Ladislavu Tůmovi a dalším členům vedení, Zuzaně Klognerové a Rudolfu Blahovi. O den později policie zajistila na poštách podobné balíčky s výbušninou pro další tři členy dřívějšího vedení H–Systému. Byly určeny Františku Fouskovi, Blance Janouchové a Karlu Ryškovi. Ze společnosti H–Systém, která uzavřela smlouvy o výstavbě a převodech bytů s více než 1100 klienty, byla vytunelována více než miliarda korun. Případ vyšetřuje od roku 1997 policie a v prosinci 1999 vyšetřovatel obvinil z podvodu tři nejvýše postavené manažery společnosti – Petra Smetku (majoritního vlastníka a bývalého předsedu představenstva), Jaroslava Eliáše (rovněž bývalého předsedu představenstva) a Eliášova předchůdce Jaroslava Vítka. Petr Smetka, kterého vzal loni v červnu soud do vazby, aby nemohl ovlivňovat průběh vyšetřování, je tak dnes zřejmě jediným z členů vedení zkrachovalého H–Systému, který se nemusí obávat došlé korespondence. MF Dnes uvedla, že vyšetřování nezákonných aktivit H–Systému finišuje v těchto dnech, příští týden by se se spisem měl seznámit poslední obviněný. Historie H–Systému. Akciová společnost H–Systém vznikla v roce 1993 a nabízela svým klientům výstavbu levných řadových rodinných domků nedaleko za Prahou. Společnost vlastnila rozsáhlé pozemky na severozápadě Prahy a v roce 1995 začala s výstavbou. Postupně uzavřela smlouvy s 1100 klienty, kteří jí za příslib domku zaplatili každý přibližně půl druhého milionu korun. V roce 1997 H–Systém dokončil prvních třicet rodinných domků ve Velkých Přílepech. V témže roce se ale dostal do finančních potíží a v roce 1998 skončil v konkursu. Postupně vyšlo najevo, že nešlo jen o podnikatelský nezdar, ale o systematické okrádání obyčejných lidí, toužících po slušném bydlení, stejně jako Komerční banky, která půjčovala peníze firmám s H–Systémem spojeným. Loni na podzim se však ukázalo, že Komerční banka – respektive někteří její zaměstnanci – patří spíše mezi spolupachatele krachu. Advokátka Hana Marvanová proto jménem několika klientů H–Systému podala v září 2000 trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestných činů v souvislosti s uzavřením uvěrových smluv mezi Komerční bankou a společnostmi spřízněnými s H–Systémem. Podvod v Komerční bance. Tucet různých společností (Expert Partner, H–Systém, Ambit, T.R.S., Invest Group, Market Cen–trum, B.H.H., Rens, Top, Rodostav, I.A.C., F.T.H.), které získaly v letech 1993 a 1994 úvěry Komerční banky, má několik společných rysů. Všechny úvěry nesplácely a po jejich nabytí téměř okamžitě zanikly, či se sloučily s jiným subjektem. Přitom se nikdy nepřeváděla aktiva, ale vždy jen dluhy. Konečným výsledkem bylo postoupení všech dluhů na společnost H–Systém. Druhou společnou charakteristikou zmíněných dvanácti firem je výše úvěru: všechny získaly sedmdesát milionů korun (výjimkou je akciová společnost Ambit, jejíž úvěr byl o dva miliony nižší). Sedmdesát milionů představuje limitní výši, kterou mohla poskytnout pobočka bez schvalování dalšími osobami v ústředí banky. Všechny úvěry byly čerpány u jediné pobočky – Komerční banka–centrum. Advokátka Hana Marvanová tvrdí, že úvěrové smlouvy za Komerční banku podepisovali stále stejní lidé – Jaroslav Šustr, Oldřich Machalický, Miloslav Novák a Jiří Bošela. Banka navíc dluhy nevymáhala a ani nerealizovala zástavy. Zmíněný tucet firem byl navíc personálně propojen s H–Systémem. Jeho klienti proto podali trestní oznámení na neznámého pachatele v Komerční bance a také konkrétně na jejího tehdejšího generálního ředitele Richarda Salzmanna. Z H–Systému žila i ČSSD. Koncem loňského roku odhalila MF Dnes, že v roce 1996 společnost H–Systém vyplácela mzdy několika zaměstnancům ČSSD. Sociální demokracie tehdy totiž měla tak velké finanční problémy, že neměla ani na výplaty. Debatu o možném propojení dnešní vládní strany a vytunelované firmy pak zařadila na program jednání i Poslanecká sněmovna. Premiér a bývalý předseda ČSSD však vinu své strany bagatelizoval. Řekl, že někteří sociální demokraté prostě byli dealery firmy, a proto od ní dostávali peníze, ale že šlo o jejich soukromou aktivitu, a nikoliv o záležitost strany. S H–Systémem byl spojen i dlouholetý nejbližší spolupracovník Miloše Zemana Miroslav Šlouf. Petr Smetka uvádí, že Šlouf organizoval cestu poslanců do Jihoafrické republiky, kde jako ředitel kanceláře Poslanecké sněmovny propagoval produkty H–Systému.
