DALŠÍ VZPRUHA

USA

WASHINGTON (Bloomberg) – Úřad federálních rezerv USA (Fed) minulou středu už podruhé během ledna snížil svoji krátkodobou úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 5,5 procenta. V prohlášení uvedl, že tak „rychle a pádně reaguje na citelné zpomalení amerického hospodářství. Je to poprvé od listopadu roku 1984, kdy Fed šel během necelého měsíce se svojí základní sazbou dolů o celý procentní bod. Burzovní experti předpokládají, že v polovině roku bude Fed půjčovat za pět procent. Šéf Fedu Alan Greenspan povolil měnové otěže těsně poté, kdy washingtonské ministerstvo obchodu oznámilo, že hrubý domácí produkt USA za loňské poslední čtvrtletí meziročně vzrostl jenom o 1,4 procenta. Jde o nejnižší ukazatel od druhého čtvrtletí roku 1995, kdy HDP stoupl jenom o 0,8 procenta. S nepříznivou zprávou o výrazném snížení spotřebitelské důvěry na nejnižší bod za poslední čtyři roky přišla 30. ledna výzkumná instituce Conference Board. Hlavním důvodem je vývoj na akciových burzách, kde mají americké domácnosti uloženou většinu úspor. Index Nasdaq Composite, který se loni v březnu vyšplhal až na 5048 bodů, do konce roku 2000 ztratil více než polovinu hodnoty. Od počátku letošního roku sice pookřál, ale vyhlídky na jeho další růst vábně nevypadají, komentoval německý list Die Welt. Na poslední krok Fedu okamžitě reagovaly peněžní ústavy Bank of America Corp., J. P. Morgan Chase & Co. a Bank One Corp. Ty snížily sazbu, za kterou půjčují nejlepším klientům, rovněž o půl procentního bodu na 8,5 procenta. Levnějších peněz se naproti tomu minulý týden nedočkalo dvanáct zemí eurozóny. Evropská centrální banka na svém zasedání 1. února rozhodla s dosavadní krátkodobou sazbou 4,75 procenta nehýbat. Její váhavost se některým expertům nelíbí. „Čekejme značné zhoršení ekonomické situace, varuje například Heinz Grimm z berlínské Bankgesellschaft. Poukazuje přitom na průzkum agentury Reuters, z něhož vyplývá, že lednové tempo růstu zpracovatelského průmyslu v zemích eura bylo nejpomalejší za posledních dva a půl roku. V Německu, Francii a Itálii, na které připadají zhruba tři čtvrtiny hospodářského výkonu eurozóny, v posledních týdnech citelně slábne podnikatelská důvěra.