Hypoteční zástavní listy Vydávat hypoteční zástavní listy (HZL) na zahraničních trzích je pro tuzemské banky rarita. Na tento způsob získávání prostředků si z českých bank troufla zatím jen Raiffeisenbank.
Banka nyní nevylučuje, že by mohla sáhnout po dalším kapitálu. „Pro nás je možnost vydávat zahraniční HZL především určitým polštářem, který nám umožní získat více kapitálu pro další rozvoj a další růst úvěrování v okamžiku, kdy to budeme potřebovat,“ říká výkonný šéf Raiffeisenbank pro treasury Jan Pudil. „Nyní máme přebytek likvidity z jiných zdrojů, nicméně kdykoli můžeme využít i další emisi zahraničních HZL pro další růst banky,“ dodává.
Tento druh emisí umožnila tuzemským bankám novela zákona o dluhopisech z loňského srpna. Poprvé využila příležitost Raiffeisenbank loni na konci roku, kdy ohlásila emisi ve výši 500 milionů eur (v přepočtu zhruba 12,5 miliardy korun) se splatností pět let, která je kotovaná na lucemburské burze a podle anglického práva. Banka prý má připravený program na pět miliard eur. „Hlavní výhodou oproti emisím v České republice je fakt, že eurové emise lze použít i jako zástavu při krátkodobých měnových operacích s Evropskou centrální bankou,“ vysvětluje Jan Pudil.
Po vypuknutí finanční krize se hypoteční dluhopisy staly na světových kapitálových trzích jedním z nejvýznamnějších zdrojů bankovního financování. České banky se zatím drží zpátky. Například ČSOB nebo Komerční banka vyloučily, že by o něčem podobném uvažovaly. Finanční domy v Česku ovšem bojují spíše s přebytkem likvidity, což se na nezájmu o získávání kapitálu obecně na trzích výrazně podepisuje.
Podle analytiků jsou hypoteční zástavní listy vydávané na zahraničních trzích zajímavou alternativou pro ty, kdo nechtějí riskovat, avšak zároveň hledají vyšší zhodnocení, než jaké nabízejí například spořicí účty. Mezi kupce HZL se tudíž řadí jak institucionální, tak retailoví investoři.
