Jugoslávský dluh
Spor o vlastnictví více než dvoumiliardové pohledávky za zeměmi bývalé Jugoslávie, ve kterém figuruje ministerstvo financí (MF) a dvě neznámé švýcarské firmy, dostává další šrám. MF totiž v této kauze čelí už druhé žalobě.
Boj o 550 mega
Vše začalo v roce 1999, kdy se společnost Raffels dohodla s MF, že pomůže zprostředkovat likvidaci jugoslávské pohledávky v aktuální výši 2,5 miliardy korun. O rok později velmi výhodně kupuje čtvrtinu dluhu neznámá a podle všeho s Raffels spřízněná společnost Rondex Finance. Za čtvrtinovou pohledávku, která i s úroky činila přes 600 milionů korun, zaplatila Rondex 12,7 milionu korun. Krátce po prodeji si Raffels s MF domluvila opci na prodej zbytku dluhu, o který v roce 2003 projevila ve faxové zprávě zájem. Jenže k dalšímu jednání nedošlo, až v roce 2008 Raffels podala u soudu v Herisau zmiňovanou „první“ žalobu týkající se jugoslávské pohledávky. V ní tvrdí, že zbylá část dluhu je její. A kupní smlouva prý dle tvrzení Raffels byla uzavřena onou faxovou zprávou.
Druhou žalobu na MF podala letos na jaře v tichosti u soudu v Curychu firma Rondex Finance se sídlem na Britských Panenských ostrovech. Žaloba se týká transakce, při níž v Rondex koupila od MF čtvrtinu jugoslávského dluhu. Rondex nyní požaduje odškodnění ve výši třiceti milionů dolarů (v přepočtu zhruba 550 milionů korun), a to v případě, že by obchod byl neplatný, tvrdí MF.
Taktický tah
„Oba spory představují v současné době komplikaci pro další jednání ministerstva s jednotlivými nástupnickými zeměmi bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie v této věci. MF je odhodláno použít na svou obranu v obou uvedených sporech všechny dostupné právní prostředky, nicméně, zejména z důvodů úspory nákladů i času, nadále není vyloučena ani možnost mimosoudní dohody se společnostmi Raffels a Rondex Finance,“ uvedl náměstek ministra financi Tomáš Zídek, do jehož agendy kauza spadá, a dodal: „V současné době probíhají mezi všemi třemi stranami jednání s cílem nalézt všestranně akceptovatelné podmínky takové dohody.“
Jaký smysl má druhá žaloba ze strany Rondex Finance ale není jasné. Jde totiž o to, že Rondex v ní sice žádá odškodnění pro případ neplatnosti prodeje čtvrtiny jugoslávského dluhu, jenže platnost této transakce nikdo nezpochybnil. Jinými slovy tak vlastně Rondex žádá odškodnění za něco, co se vlastně nestalo, ale mohlo by se stát v budoucnu. Je tedy dost možné, že se jedná o taktický tah, jehož cílem je posílit pozici Rondex Finance při vyjednávání s MF, neboť úředníci tvrdí, že mimosoudní dohoda je stále ve hře.
Majitel neznámý
Rondex i Raffels v letech 2000 až 2003 s MF spolupracovaly při vymáhání celého dluhu. Podivný postup státních úředníků, kvůli kterému není jasné, komu pohledávka patří, ale způsobil, že stát nyní může zaplatit stamilionové odškodné jak firmě Rondex, tak také společnosti Raffels a druhá žaloba šance MF na úspěch podstatně snižuje.
Kdo stojí za oběma společnostmi, není jasné. Jisté je, že za obě firmy na MF v letech 2000 až 2003 vyjednával tentýž člověk. Na MF je prý přivedl Aleš Šatánek, někdejší šéf odboru mezinárodně finančních vztahů. Smlouvu s Raffels podepisoval Jan Mládek, tehdejší náměstek MF a současný významný exponent ČSSD. Mládek ale nyní tvrdí, že vše měl na starosti Šatánek. Sehnat Šatánka je však v současné době nemožné. Údajně žije v zahraničí, kam odcestoval před lety, aby se vyhnul policejnímu vyšetřování.
Jaké jsou šance MF na úspěch v celém sporu, lze jen těžko odhadovat. Jedna z právních analýz (z roku 2009), kterou má týdeník EURO k dispozici, tvrdí, že by se MF mělo pokusit o mimosoudní dohodu, neboť zcela reálně hrozí prohra. O vyrovnání se přitom MF pokoušelo už několikrát. Ještě na přelomu roku 2009 a 2010 byl dle informací týdeníku EURO požadavek Raffels na mimosoudní narovnání za to, že se vzdá veškerých požadavků na jugoslávskou pohledávku a Rondex vrátí čtvrtinu dluhu, 13,5 milionu dolarů. Podle vyjádření MF činí částka, kterou coby odškodnění žádá Raffels v první žalobě, 35 milionů dolarů (v přepočtu 650 milionů korun).
