Česká republika dostane od Srbska 221,7 milionu korun za staré dluhy. Příslušnou dohodu dnes podepsala na zámku v Lánech ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a její srbský protějšek Siniša Mali. V Lánech se dnes také sešli srbská premiérka Ana Brnabičová s prezidentem Milošem Zemanem. Český prezident přijal pozvání na návštěvu Srbska, do země pojede příští rok, uvedl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.
„Tématy jednání byly evropské ambice Srbska, které pan prezident dlouhodobě podporuje, důležitá role Srbska v regionu nebo ekonomická spolupráce,“ uvedl Ovčáček. Dodal, že Zeman ocenil podpis dohody o řešení dluhu Srbska. Podle mluvčího Zeman přijal pozvání k návštěvě balkánské země. Naposledy v ní byl v roce 2014.
Kromě Schillerové se jednání národních delegací v Lánech zúčastnili ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) nebo český velvyslanec v Bělehradě Tomáš Kuchta. Odpoledne bude srbská předsedkyně vlády jednat s českým protějškem Andrejem Babišem (ANO), setká se i s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS). Hlavním tématem jednání premiérů bude srbské úsilí o vstup do EU. Mluvit budou i o migraci.
Ministři financí ČR a Srbska Alena Schillerová a Siniša Mali podepsali v Lánech, za přítomnosti prezidenta republiky Miloše Zemana a srbské premiérky Any Brnabićové, Dohodu mezi vládou ČR a vládou Srbské republiky o řešení dluhu Srbské republiky vůči ČR. pic.twitter.com/0MHlARPG9v
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 10. prosince 2018
Dluh Srbska vznikl na počátku 90. let jako vyúčtování vzájemného obchodování mezi Českou a Slovenskou federativní republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávie, po jejímž rozpadu přešla poměrná část dluhu na Srbskou republiku. „Sjednání dohody o řešení srbského dluhu přispěje k dalšímu zlepšení našich vzájemných vztahů, které tato historická záležitost zatěžovala,“ uvedla Schillerová.
Na základě dnešní dohody země dluh vyřeší jednorázovou splátkou 9,8 milionu dolarů. Platba je nižší než uznaný dluh 32,8 milionu dolarů. „Dohodnutá splátka je nižší než uznaný dluh, neboť vychází z podmínek Pařížského klubu věřitelů, s nímž Srbsko uzavřelo smlouvu, podle které nelze poskytnout lepší podmínky splácení, než byly sjednány v těchto podmínkách,“ uvedlo ministerstvo financí. Prominutý dluh se pak započítá jako příspěvek Česka v rámci oficiální rozvojové pomoci (ODA), což sníží nároky na státní rozpočet do budoucna.
Ministerstvo financí informovalo, že Česká republika od roku 2014 vymohla, nebo závazně vyjednala zahraniční dluhy za více než miliardu korun. Ze zprávy ministerstva financí o stavu a vývoji zahraničních pohledávek vyplývá, že Česko mělo ke konci loňského roku u ostatních zemí pohledávky za 29,6 miliardy korun, o rok dříve to bylo 38,2 miliard korun. Nejvyšší dluh vůči Česku má Kuba.
Čtěte také:
