Ruský vůdce Vladimir Putin podle očekávání s přehledem a velkým náskokem obhájil už v prvním kole voleb šestiletý prezidentský mandát. Po sečtení téměř všech volebních lístků má 76,67 procenta odevzdaných hlasů a volilo jej přes 55 milionů Rusů, oznámila ústřední volební komise. Zároveň uvedla, že zatím nezaznamenala žádné závažné stížnosti na neregulérnost hlasování. Opozice ale upozornila na četné případy volebních nesrovnalostí a podvodů.
Komise po sečtení 99,79 procenta lístků také informovala, že volební účast dosáhla 67,4 procenta.
Putin má tak podle všeho zajištěn mandát do roku 2024, kdy mu bude 71 let. Politickou scénu největší země světa ovládá už 18 let - čtrnáct let byl prezidentem a čtyři roky předsedou ruské vlády. Jeho popularita se udržovala na stabilně vysoké úrovni, Rusové oceňovali stabilitu země, připojení ukrajinského Krymu k Rusku a operace ruské armády v Sýrii.
Na druhém místě se daleko za Putinem umístil kandidát komunistů Pavel Grudinin s 11,8 procenta hlasů a na třetím nacionalista Vladimir Žirinovskij, který získal 5,6 procenta hlasů. Na čtvrtém místě skončila kandidátka liberální opozice Xenija Sobčaková s 1,6 procenta hlasů. Další uchazeči dostali jedno procento a méně.
Putin večer krátce po zveřejnění předběžných výsledků na shromáždění v Moskvě poděkoval za podporu a úspěšný volební výsledek. Mítink v centru metropole byl věnován výročí anexe Krymu, vyzněl nicméně jako masová oslava Putinova přesvědčivého vítězství. Ve velké podpoře, které se mu od voličů dostalo, je patrné uznání všeho, čeho bylo ve „velmi složitých podmínkách“ v minulosti dosaženo, řekl Putin v krátkém projevu.
Čtěte komentář Daniela Deyla: Carstvuj na strach vragam, Vladimir Vladmirovič!
Později dodal, že o vládních změnách, o nichž spekulují ruská média, rozhodne až po inauguraci. Otázku dalších případných mandátů označil za „legrační“. Ústavní změny v této chvíli prý nepřipravuje.
Ke znovuzvolení Putinovi dosud gratulovali čínský prezident Si Ťin-pching, bolivijský prezident Evo Morales a venezuelský prezident Nicolás Maduro, informovala agentura TASS.
Si Ťin-pching, který byl sám v sobotu znovu zvolen a po změně ústavy bude moci setrvat ve funkci i po vypršení druhého mandátu, vyzdvihl, že čínsko-ruské vztahy „jsou nyní lepší než kdykoli dříve“. Moskva a Peking, stálí členové Rady bezpečnosti, často zaujímají stejnou pozici, například ohledně Sýrie či KLDR, odlišnou od stanoviska západních zemí, připomíná agentura AFP.
Putin se také zmínil o kauze otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii. Londýn z incidentu ze začátku března obvinil Rusko, které to odmítá. Britský ministr zahraničí Boris Johnson dnes dokonce uvedl, že stopy vyšetřování původu látky použité při útoku proti dvojici směřují neúprosně do Kremlu. Putin k tomu dnes řekl, že se o otravě dozvěděl z médií. Žádné jedy podobné tomu, který byl při útoku použit, Rusko nemá, všechny podobné látky zlikvidovalo, prohlásil. „Jsme připraveni podílet se na vyšetřování, ale nevidíme vůli druhé strany,“ dodal.
Nejméně ve dvou volebních okrscích bylo hlasování zrušeno kvůli tomu, že hlasující vhodili do uren více volebních lístků. Podle opozice k takovým prohřeškům docházelo na mnoha místech, stejně jako k pohrůžkám pro případ volební neúčasti.
| Komise anulovala výsledky voleb v pěti okrscích |
|---|
| Ruská volební komise anulovala výsledky prezidentských voleb v pěti okrscích, kde prošetřuje údajné neregulérnosti jako vhazování více lístků jednou osobou do urny. Komise prý také neregistruje žádné závažné stížnosti na neregulérnost hlasování. Stížností bylo prý tentokrát „přinejmenším dvakrát méně než při posledních volbách“ v roce 2012. Předsedkyně volební komise Ella Pamfilovová rovněž popřela zvěsti o tom, že na některých místech byli pozorovatelé vykázáni z volebních místností, či že byli dokonce napadeni. |
Přečtěte si také:
