Autor této glosy do kostela nechodí, nechodil a chodit nebude, leč tak trochu konzervativně trvá na platnosti zákonů a nedotknutelnosti vlastnických práv, což obojí je zřejmě pro dva členy vládní koalice jakýmsi archivním ideologicko-politickým harampádím.
Ale nejde jen principiálně o to, že jednou byl schválen zákon o narovnání s církvemi a byl uveden v život. Jednou uzavřená dohoda se státem, i když je druhou stranou nenáviděná církev římskokatolická a třeba i jehovisti, nebo musulmani, platit musí, protože jinak je ten stát k ničemu a není to stát, ale cochcárna.
O návrhu na revizi církevních restitucí čtěte: ČSSD a ANO vymýšlejí církevní daň z prodeje nemovitostí
Jde i o to, že objem prostředků, které tak stát může církvím z jejich vyrovnání ukrást, činí nějakých čtrnáct, možná patnáct miliard korun. Tedy ani ne polovinu procenta HDP, a to rozloženo do poměrně dlouhého období. Vláda Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše přitom rozhází ve velmi hloupých opatřeních typu snižování DPH, rušení zdravotnických poplatků atd. mnohem vyšší částky a to rok co rok. A deficit rozpočtu poroste, přestože se výkon ekonomiky zvyšuje a výnos daní roste.
Praktický přínos revize církevních restitucí je tak zanedbatelný ve srovnání s ostudou, kterou Česká republika sklidí po celém světě, až se bude u Ústavního soudu s církvemi soudit, a bude odsouzena jako zloděj, který se už zase pokusil okrást církve o část z toho, co jim podle platného zákona a také na základě dřívějšího rozhodnutí ÚS nakonec přece jen vrátil. Jakkoli současný levicový prezident posunul složení Ústavního soudu doleva, je těžko představitelné, že by verdikt jeho senátu byl jiný.
Čtěte další komentáře Pavla Párala:
