Vypořádání majetkových vztahů pozemků pod komunikacemi přijde na deset miliard
Někdo postaví dům na cizím pozemku, několik let ho užívá a za parcelu neuhradí ani korunu. Nepopírá nicméně, že by tak měl učinit. Že by případ z jiného světa? Nikoli, postižených jsou zřejmě v Česku stovky. Ještě za bývalého režimu postavil stát mnoho kilometrů silnic a dálnic na soukromých pozemcích. Většina majitelů těchto pozemků dosud nedostala za svůj majetek žádnou náhradu. Stát v roce 2001 převedl komunikace II. a III. třídy na kraje, a část problémů tím na ně přesunul. Ovšem bez potřebných financí. Oficiální údaje hovoří o tom, že odškodnění všech majitelů pozemků, po kterých vedou komunikace, by přišlo zhruba na deset miliard korun. Ty zatím v rozpočtech krajů ani státu vyčleněny nejsou. Teprve v létě letošního roku by měl být materiál ministerstev financí a dopravy, který se týká budoucích náhrad za pozemky zastavěné silnicemi, předložen do Poslanecké sněmovny.
Vnucené dědictví.
Středočeským krajem vede 8600 kilometrů silnic. „Odhaduji, že problém s pozemky pod komunikacemi se z toho týká téměř tří tisíc kilometrů komunikací,“ tvrdí středočeský hejtman Petr Bendl. Říká, že stát převodem komunikací vnutil krajům nevyřešené dědictví komunismu. Zkušenosti s majiteli zastavěných parcel mají pochopitelně také další hejtmani. „Musím říci, že od roku 2001 se s těmito vlastníky setkáváme, a pokud je to v našich finančních možnostech, vypořádáváme se s nimi,“ tvrdí Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje.
V Jihomoravském kraji se v současné době eviduje přibližně padesát žádostí majitelů pozemků pod silnicemi, které vlastní kraj. „Vlastníci parcel žádají o jejich výkup, případně o jejich nájem či jiný způsob narovnání vzájemných vztahů,“ upřesňuje hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek. Na území Jihomoravského kraje existuje přibližně 45 milionů metrů čtverečních silničních pozemků. „Z nich zhruba patnáct milionů metrů čtverečních je ve vlastnictví třetích osob,“ dodává Juránek.
Zástupci krajů požadavky majitelů zastavěných pozemků považují za oprávněné. „Mají na své požadavky zákonný nárok a mimo jiné jsou povinnými osobami k úhradám daní z nemovitostí, které užívá jiný subjekt,“ říká Michal Rabas, hejtman Pardubického kraje. V některých krajích, například v Jihočeském, Královehradeckém nebo Plzeňském, se s osobami, které se o svá práva přihlásily, snaží již vyrovnat. „Odkupujeme pozemky za ceny stanovené pokynem ministerstva financí. Snažíme se vždy o dohodu a zatím se nám to vcelku daří,“ tvrdí náměstek hejtmana Královehradeckého kraje Petr Kuřík. Dodává, že zatím je vypořádáno asi patnáct procent případů. Plzeňský kraj vyčlenil na výkupy pozemků v loňském roce dva miliony korun, v letošním šest milionů.
Středočeský kraj zvolil odlišný postup. „Radíme lidem, aby se nejprve obrátili na soud, protože my sami nemůžeme rozhodnout o ceně, kterou by měl dotyčný jako náhradu za své pozemky dostat. Nechceme vzbudit žádné spekulace o tom, že jsme někomu vyplatili tolik a tolik. Potřebujeme mít rozhodnutí soudu, který určí částku, kterou máme vyplatit. Samozřejmě že budeme respektovat jeho rozhodnutí a náhradu vyplatíme,“ říká Bendl.
Hejtman Středočeského kraje tvrdí, že ví o případech, kdy se již lidé obrátili na soudy. V jednom případě podal vlastník pozemku nacházejícího se pod silnicí II. třídy na příslušný soud návrh na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku i v Jihomoravském kraji. „V případě, že příslušný soud pravomocně kladně rozhodne o nároku vlastníka pozemku na vydání bezdůvodného obohacení a uloží kraji povinnost toto bezdůvodné obohacení uhradit, bude samozřejmě kraj rozhodnutí soudu respektovat a uvedenou částku bude nutné zajistit v rámci rozpočtu kraje,“ říká hejtman Stanislav Juránek.
Kolaps rozpočtů.
Zástupci krajů shodně prohlašují, že pokud by se o svá práva přihlásili všichni vlastníci parcel pod silnicemi, potřebné finance na náhradu by rozhodně ve svých rozpočtech nenašli. „Taková situace by mohla ohrozit fungování krajů a skutečně by mohly krajské rozpočty zkolabovat,“ domnívá se Bendl. „Pokud by soudy rozhodly o náhradách žalujících stran, nedisponuje rozpočet Pardubického kraje takovými prostředky, kterými by bylo možné jednotlivé nároky uspokojit,“ konstatuje hejtman Michal Rabas. „Potřebnou částku nejsme v žádném případě schopni z našeho rozpočtu v horizontu několika let uvolnit,“ shoduje se s ním hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník. Jen ve Středočeském kraji by na náhrady spojené s výkupem pozemků bylo potřeba 700 až 800 milionů korun. V jižních Čechách by bylo potřeba až 900 milionů korun. Náklady spojené s výkupy parcel v Pardubickém kraji by se vyšplhaly přibližně na 200 milionů korun, v Královehradeckém zhruba na 250 milionů. „Náklady na výkup pozemků se odhadují přibližně na 700 milionů korun,“ tvrdí Petr Zimmermann, hejtman Plzeňského kraje. Dodává, že tato cifra je ale pouze orientační, protože kraj se sice snaží vykupovat pozemky za ceny dle platných oceňovacích předpisů, ne každý vlastník je ale na takovou cenu ochoten přistoupit. „Dalším faktorem, který ceny ovlivňuje, jsou každoroční změny oceňovacích předpisů. I cena pozemků zastavěných komunikacemi je upravována,“ upřesňuje Zimmermann. „Naše předběžné odhady říkají, že by se náhrady za pozemky pod všemi typy komunikací, tedy pod dálnicemi a silnicemi II. a III. třídy, mohly pohybovat zhruba kolem deseti miliard korun,“ tvrdí Marek Zeman, tiskový mluvčí ministerstva financí. Zaplacením výkupného za pozemky by ale výdaje nekončily. Další peníze by totiž vyžadovalo uhrazení geometrických zaměření a zpracování nových plánů. Ve Středočeském kraji by se celková úhrada mohla vyšplhat až na 1,5 miliardy korun, v Jihomoravském kraji na 1,4 miliardy korun. Náklady na geometrické zaměření v Pardubickém kraji by se pohybovaly v desítkách milionů korun.
Starat se má stát.
Hejtmani jsou za jedno také v tom, že problematiku náhrad za pozemky pod komunikacemi měl řešit již dříve stát. „Právní stav, v jakém se silnice v současné době nacházejí, je potřeba řešit společně se státem, který je za něj zodpovědný a měl by krajům poskytnout potřebné finanční prostředky,“ domnívá se hejtman Pardubického kraje Michal Rabas. Podobně hovoří i představitel Jihomoravského kraje. „Pro Jihomoravský kraj se jako nejvhodnější řešení jeví, aby všechny kraje v České republice na základě dohody společným postupem nárokovaly finanční prostředky potřebné pro výkup pozemků pod silnicemi II. a III. třídy vůči České republice, která majetkoprávně nevypořádané silnice do vlastnictví krajů předala,“ domnívá se Stanislav Juránek. Hejtman Plzeňského kraje považuje za ideální řešení, pokud by pozemky zastavěné silnicemi II. a III. třídy vykoupil stát a krajům je předal bezúplatně. „S majetkovým vypořádáním těchto parcel je spojena obrovská administrativa, která kraj zatěžuje finančně i personálně,“ dodává Zimmermann. Petr Kuřík z Královehradeckého kraje navrhuje, aby byla stanovena taková pravidla, která by umožňovala vlastníkům vyjádřit se k výkupním cenám. „Zároveň by měl být stanoven přiměřený cenový rámec, který by znemožnil přílišné finanční nároky. Tedy ceny v místě a čase obvyklé plus například maximálně 25 procent,“ navrhuje Kuřík.
Bez pravidel.
Vláda zatím nepřišla s žádným řešením danajského daru, který krajům přenechala. „Stát nevydal žádná pravidla, jak se s tímto problémem vypořádat. Vládě je to jedno,“ domnívá se Petr Bendl. Dodává, že vláda měla stanovit všeobecné podmínky pro vyplácení vlastníků parcel pod komunikacemi a měla počítat s vytvořením finančního polštáře, který by poskytla krajům na vyplácení náhrad,“ tvrdí Petr Bendl.
Na problematiku spojenou s majetkoprávním vypořádáním pozemků pod silnicemi upozorňoval již několikrát veřejný ochránce práv Otakar Motejl. „Zdůrazňuji, že skutečně nejde o žádnou malichernou záležitost,“ řekl Motejl v Poslanecké sněmovně v únoru letošního roku. Ombudsman upozornil, že již v roce 2003 opakovaně žádal vládu, aby zjednala nápravu. Návrhy na vypořádání majetkoprávních vztahů prý ministerstvo dopravy skutečně vypracovalo. „Byly předkládány do vlády, posléze ale nebyly projednány nebo schváleny,“ konstatoval Motejl.
Zdůraznil, že Listina základních práv a svobod zavazuje orgány státu ctít a respektovat vlastnické právo všech osob a ukládá povinnost zajistit jeho nerušené užívání. Dosavadní postup orgánů státu ale není s uvedenými principy ve shodě. „Dojde-li k narušení tohoto užívání, vyvstává automaticky povinnost poskytnout příslušnou náhradu,“ řekl Motejl. Za nejlepší chvíli pro vyřešení všech nároků považuje Motejl jednání o státním rozpočtu na příští rok. „V každém případě by měl být tento problém, který je právně velice jednoduchý, ale ekonomicky velice složitý, řešen,“ apeloval na poslance.
Sněmovna následně rozhodla, že požádá vládu, aby do konce června předložila návrh, jak problematickou situaci vyřešit. Mluvčí ministerstva financí Marek Zeman potvrdil, že společně s ministerstvem dopravy se v současné době připravuje v souvislosti s nevypořádanými majetkovými vztahy u pozemků pod komunikacemi materiál do vlády.
