Hospodářská komora vydala výzvu, která upozorňuje, že vládou připravované úpravy mohou negativně ovlivnit rozvoj podnikání a finančně zatížit zejména malé a střední podnikatele. Šéf Sdružení podnikatelů ČR Bedřich Danda tuto výzvu podporuje.
Podnikatelů se na názor na reformu nikdo neptal
Hospodářská komora vydala výzvu, která upozorňuje, že vládou připravované úpravy mohou negativně ovlivnit rozvoj podnikání a finančně zatížit zejména malé a střední podnikatele. Šéf Sdružení podnikatelů ČR Bedřich Danda tuto výzvu podporuje.
* Podnikatelů se asi nejvýrazněji dotkne připravovaná reforma odvodů sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance. Co hodláte podniknout, aby si vláda a parlament uvědomily, že tím poškodí drobný podnikatelský stav.
Podporujeme názor Hospodářské komory ČR. Kritiku podmínek osob samostatně výdělečně činných jsem osobně přednesl již několikrát na půdě tripartity a mohu klidně potvrdit, že se jejich zlepšením nikdo nechtěl zabývat. Už před dvěma lety byl na tripartitě předložen materiál od tehdejšího ministra práce a sociálních věcí pana Špidly, který poukazoval na to, že v ČR je z oněch 485 000 OSVČ šedesát procent v takovém stavu, že platí minimální sociální a zdravotní pojištění. Já jsem začal používat výraz, že oněch šedesát procent živnostníků se pohybuje „na hranici bídy“. Všichni se tomu smáli, a odboráři dokonce tvrdili, že podnikatelé si dávají do nákladů všechno možné od mikrovlnky, přes radia a dovolené v cizině, a potom nemají žádný zdanitelný základ, tak ať tedy platí pojistné jako zaměstnanci! A co se stalo po dvou letech na jaře 2003? Statistika říká, že OSVČ je nyní 679 306. A ministr Škromach upozorňuje na to, že 84 procenta z nich odvádí pojistné jen z minimálního vyměřovacího základu.
* Jsou to podvodníci nebo nešťastníci?
Tato čísla nevypovídají o počtu podvodníků. Těch je podle statistik v každé lidské společnosti kolem deseti procent. Můj osobní odhad pro ČR zní třicet procent. Ale 84 procent určitě ne. Podle mne za tento stav může možnost používání Švarc systému. My sice přesně nevíme, kolik lidí takhle ještě dnes „podniká“, ale šlo by to zjistit nepřímo z daňových přiznání - zejména analýzou stavu zásob. Kdo žádné nemá, jen fakturuje, má k této skupině obvykle velmi blízko. Tito skrytí zaměstnanci nebo kvazipodnikatelé se podle mých zkušeností pohybují nejčastěji v pásmu příjmů mezi 10-20 tisíci korunami měsíčně. Můj hrubý odhad zní, že je jich asi 200 000 z celkového počtu 679 306 ekonomicky aktivních malých a středních podniků, jak je podle údajů Českého statistického úřadu sečetli na ministerstvu průmyslu a obchodu. Jim mají zřejmě ztížit život připravované minimální odvody, s nimi ale na toto plošné opatření doplatí i skuteční podnikatelé.
* Není lepší nechat se zaměstnat než se pokoušet o drobné podnikání v českých podmínkách?
Když premiér Špidla v televizi zdůvodňoval své výpočty, měl jsem několik jen napůl v žertu míněných telefonátů od členů sdružení, hlavně těch mimopražských: „Hele, když žiješ v Praze a znáš se s těmi politiky - nezeptal by ses, jestli by některý nevěděl o nějakém zaměstnání za 16 tisíc i pro mě? Hned bych s tím podnikáním praštil.“ Jestliže jako podnikatel nakoupím stroje nebo rekonstruuji provozovnu, udělám to pro budoucí růst, pro zlepšení kvality výrobků nebo služeb, ale bezprostředně se dostanu do ztráty. S tou se budu možná vyrovnávat ještě příští rok. A k tomu mám ještě dál platit, jako by mi investice přinášela výdělek už teď? Neomlouvám lidi, kteří jsou ve ztrátě deset let. Ale plošné řešení není řešení.
* Novela zákona o spotřební dani do značné míry ovlivní finanční výsledek firmy, zejména návrh zvýšení sazeb motorových a technických benzinů, leteckých pohonných hmot a motorové nafty navržených nad rámec minimálních sazeb spotřební daně stanovené pro tyto položky Evropskou unií. Jak byste tuto navrženou úpravu komentoval?
Výběr spotřební daně a DPH je nejpohodlnější, a proto se každá vláda k tomuto kroku uchyluje. Faktem ale je, že se nutně musí promítnout do nárůstu cen, protože i komunista se bál zvyšovat cenu nafty a proto ji držel léta na 2 Kč za litr, aby mu nerostly všechny ceny! Myslím si, že zvýšení spotřební daně postihne všechny bez rozdílu, a proto by měli všichni podnikatelé zdražit příslušně své ceny. Krásným příkladem je zavedení elektronického mýta v Německu, pravděpodobně od října 2003. Autodopravci jezdící přes Německo musí povinně zvednout ceny za dopravu minimálně o 4 Kč na 1 km. Kdo to neudělá, zkrachuje.
* A co uvažované zvýšení DPH na 22 % vztahující se na velkou část služeb? Jak to se projeví na podnikání?
Jednotná sazba DPH měla být již od roku 1993, naše sdružení ji navrhovalo, bohužel nebyla politická vůle. Otázkou samozřejmě těžkou je nastavení sazby. Musíme si uvědomit, že 1% bod znamená do rozpočtu 7 miliard korun. Ale zvýšení na 22 procent u některých služeb se nám samozřejmě nelíbí, neboť dojde jistě ke zdražení, a určitě ne k tak malému, jak se veřejně deklaruje.
* Na co by se měly soustředit zejména firmy, jejichž činnost je spojena s logistikou?
Ty čeká vybírání mýtného v Německu a Rakousku. Rakušané jsou ještě více „zlí“ a nasadili ještě větší poplatek než Němci a hlavně na vozidla s celkovou hmotností již od 3,5 t! Tak se mohou těšit všechny dodávky a větší vozy, že musí zdražit dopravu přes Rakousko minimálně o 5 Kč na 1 km!
* Starosti dělají podnikatelům i nově připravované úpravy leasingových smluv, a to nejen automobilů, ale zařízení pro výrobu. Co hodlá Sdružení podnikatelů udělat pro to, aby byly výhody leasingu zachovány?
Doufám, že to byla jen myšlenka, která se zrodila v sídle ministerstva financí a nebude mít dlouhého trvání. Ihned jsme tuto myšlenku zardousili v zárodku a budeme společně s Asociací leasingových společností proti ní dále bojovat. Vždyť by se tím zastavil prodej aut, zařízení a vůbec by to neprospělo růstu ekonomiky.
* Domníváte se, že připravovaná reforma projde Parlamentem, a pokud ano, jaké by to mělo celkové důsledky pro rozvoj podnikání?
Subjektivní pocit mi říká, že projde, a že „zdražení“ podnikání zejména malým podnikatelům jistě neprospěje a myslím, že řada z nich skončí na úřadu práce na podpoře.
