Za hodinu práce přes 22 korun
Nejnižší zaručený plat bude od příštího roku činit čtyři tisícovky měsíčně. Tedy žádná firma ani podnikatel nesmí pracovníkům nabídnout méně než 22 korun 30 haléřů za hodinu. Minimální mzda tak stoupá potřetí během dvanácti měsíců a o 570 korun přesá hne životní minimum. Vláda tím splnila jeden ze závazků programového prohlášení. Tolik fakta.
Má ale takový počin vůbec praktický význam, když plat na úrovni minimální mzdy pobírají podle výběrového šetření ministerstva práce a sociálních věcí necelá dvě procenta zaměstnanců a nebývá hlavním, ale doplňkovým příjmem, například pro důcho dce nebo matky na mateřské dovolené?
Má, odpovídají experti z ministerstva práce a sociálních věcí. Postupné narůstání minimálních platů je totiž jedinou oficiální zbraní proti „šikovným podnikatelům , kteří nutí zaměstnance uzavírat nevýhodné smlouvy a pracovat skutečně pouze za minimální mzdu a nějakou tu tisícovku bokem. Taková praxe je obvyklá hlavně v regionech s vysokou a dlouhodobou nezaměstnaností a rozmáhá se. Nelegální praktiky jsou přitom nepostižitelné. Přesná statistika pochopitelně neexistuje, ale podle odhadů napřík lad v loňském roce takto pracovala asi dvě procenta ze čtyř a půl milionu zaměstnanců. To znamená, že stát ročně přichází o několik miliard korun - na daních, sociálním a zdravotním pojištění.
Podle Evropské sociální charty by minimální mzda měla představovat až 68 procent průměrného platu. I ve vyspělých státech unie však už tento požadavek považují za přemrštěný a reálnou hladinu, například v Německu, nyní vidí někde mezi čtyřiceti a pětačtyřiceti procenty. Pokud bychom tento podíl aplikova li na českou realitu, měla by měsíční minimální mzda činit zhruba 5670 korun. A v záměrech ministerstva práce a sociálních věcí také je ke hranici pěti tisíc postupně dojít. Zvyšování minimální mzdy ovšem naráží na platové tarify zaměstnan ců. Pokud by rostla enormně, výrazně by se zúžila mzdová diferenciace. Již navržená částka minimální mzdy pro dospělé převýší devět nejnižších současných platových tříd. Na základě dostupných údajů z rozpočtových organizací se dá předpokládat, že st át na doplatcích do minimální mzdy vydá příští rok zhruba pětatřicet milionů korun.
Pro mladé zaměstnance ve věku 18 až 21 let stanovila vláda nižší sazbu minimální mzdy, což by mělo zvýšit jejich konkurenceschopnost na trhu práce. Zaměstnavatelé ji však budou moci vyplácet jen šest měsíců od prvního nástupu do zaměstnání, neboť právě takové období je možné považovat za přiměřenou dobu pro získání praxe. Podobné opatření se běžně používá například v Belgii, Nizozemsku, velké Británii či Irsku.
