Čeští podnikatelé utíkají na Slovensko za nižšími odvodyFirmy by měly od příštího roku odvádět státu místo současných 31 procent jen 28 procent ze zisku. Vzhledem k tomu, že se zároveň sníží odpisy a zvýší některé jiné daně, podnikatelé snížení daňové zátěže ani nepocítí.
Čeští podnikatelé utíkají na Slovensko za nižšími odvody
Firmy by měly od příštího roku odvádět státu místo současných 31 procent jen 28 procent ze zisku. Vzhledem k tomu, že se zároveň sníží odpisy a zvýší některé jiné daně, podnikatelé snížení daňové zátěže ani nepocítí.
Snížení daní podnikatelům slibuje vláda již od svého nástupu. Teprve nyní však přistupuje k projednávání příslušného návrhu, na němž se vzácně shodují všechny tři koaliční strany. Firmy by od příštího roku měly odvádět státu ze zisku 28 procent, na rozdíl od 31 procent, které odvádějí dosud. Ministr financí Bohuslav Sobotka dokonce navrhoval, aby daň z příjmu právnických osob klesla až na 25 procent, takto razantní pokles však byl pro jeho sociálnědemokratické kolegy nepřijatelný. „O možném dalším snižování se bude jednat,“ nevzdává myšlenku výraznějšího snížení podnikových daní ekonomický expert Unie svobody Ivan Pilip.
Jdeme jinam!
Samo o sobě by snížení daní z příjmů právnických osob znamenalo snížení příjmů státního rozpočtu o 11,7 miliardy korun. K tomu však nedojde. Vláda totiž v žádném případě nemíní snižovat celkovou daňovou kvótu, a proto snížení daně firem ihned vykompenzuje zvýšením jiných daňových sazeb a úpravou odpočtů. Sobotkův rezort chce například firmám ztížit možnost odečítat některé položky od základu daně. To znamená, že daň by sice klesla, ale od částky určené pro stát by již podniky nemohly odečítat tolik peněz jako dosud. V České republice přibývá firem, které zvažují přestěhování sídla do zahraničí. „Tento trend tu je. Prosperující firmy se přeregistrovávají na Slovensko,“ konstatuje náměstkyně ministra financí Yvona Legiérská. Pro firmy na Moravě není přesun nijak komplikovaný. Řada z nich má na Slovensku pobočku. Stačí jen přesměrovat finanční toky. Na Slovenku má daň z příjmu právnických osob již brzy klesnout na 20 procent, v Maďarsku dokonce na 18 procent.
Koaliční partneři jen přihlížejí
Menším koaličním stranám nezbývá než daňovým „kouzlům“ sociálních demokratů přihlížet. Unii svobody přislíbila ČSSD úlitbu v podobě možnosti společného zdanění manželů, které by rodinám, v nichž jeden z partnerů vydělává výrazně více než druhý, přineslo úspory. Tuto daňovou úsporu rodinám chce již několik let prosadit Unie svobody, z hlediska příjmů státního rozpočtu se však jedná o marginální záležitost, proto na ni ČSSD hodlá přistoupit. Nepříjemné překvapení chystá ČSSD pro druhého koaličního partnera. Lidovci se před několika lety zasadili o zrušení daně dědické v nejbližší příbuzenské linii, tj. mezi rodiči, dětmi a sourozenci. ČSSD chce prosazovat znovuzavedení této daně.
Snílkové z ODS
Proti dani dědické, darovací a proti placení daně z převodu nemovitosti se postavilo několik poslanců ODS. Navazují tak na zamítnutý návrh na zrušení daně z nemovitosti, který se jim nepodařilo před dvěma týdny prosadit. Zdůvodňovali jej neúměrně nízkým výnosem této daně vzhledem k administrativním nákladům na její vybírání a také tím, že se jedná vlastně o dvojí zdanění. Prvnímu je člověk podroben při pořizování nemovitosti, druhému pak po jejím nabytí. Vláda však daň z nemovitosti zrušit nehodlá. Naopak, navrhuje ji zvýšit. Nyní je základem pro její výpočet plocha, v budoucnu by to měla být její tržní cena. Kolem daně z nemovitosti se ve sněmovně očekává bouřlivá diskuze. Za stejně demotivační považují poslanci ODS, jmenovitě Tlustý, Fajmon a Bartoš, i daň dědickou, darovací a daň z převodu nemovitosti. „Daň dědická působí proti vytváření a udržování majetkových hodnot a kontinuálního přechodu majetku v rámci rodiny a působí proti utužování rodinných vazeb a vztahů. Zrušení daně darovací by mělo pozitivní dopad na rozvoj občanské společnosti, ale také při financování církví,“ říkají předkladatelé. Zrušení daně z převodu nemovitostí, která se v současné době platí ve výši pěti procent z kupní ceny, by mohla podle nich odstranit administrativní překážky a usnadnit pohyb na realitním trhu, zejména na trhu s byty.
Dočkají se i motoristé
Stát chce uvalit vyšší daně i na motoristy. Kromě návrhu ministerstva dopravy na zvýšení daně z pohonných hmot o jednu korunu jsou ve hře i poplatky přímo od majitelů automobilů. Stát dosud vybírá poplatek za používání automobilů ve formě silniční daně pouze od firem a živnostníků. Nyní by chtěl přejít k paušálnímu zpoplatnění za používání silnic, tedy i od nepodnikatelských subjektů. Z vybraných peněz by stát chtěl financovat opravy silnic. Otázkou blízké budoucnosti je zvýšení spotřební daně u alkoholu a tabákových výrobků, které ve sněmovně zatím neprošlo kvůli nedostatečnému počtu přítomných poslanců vládní koalice.
Vládní záměry v daňové oblasti
* Snížení daně z příjmu právnických osob
* Snížené možnosti daňových odpisů právnických osob
* Zvýšení spotřebních daní z tabáku a alkoholu
* Zvýšení daně z nemovitostí
* Rozšíření daně dědické
* Rozšíření daně silniční
