Na prstech jedné ruky se dá spočítat, kolik dní platí nové daňové podmínky pro tento rok.
Konečné změny zákonodárci schválili jen pár dní před tím, než nabyly účinnosti. Řada firem tak horečně zjišťuje, co všechno se jich týká.
Základní podmínky letošních daňových změn jsou jasné. Daň z příjmů pro osoby samostatně výdělečně činné zůstává na 15 procentech. Firemní daň klesá z 21 na 20 procent. Návrh jihočeského poslance za ODS Michala Doktora, aby daň z příjmu byla 15 procent i pro právnické osoby, sněmovnou nakonec neprošel. Tento návrh ale zdaleka není mrtvý, Doktor ho chce letos znovu sněmovně předložit.
Odvody na sociálním a zdravotním pojištění proti loňsku klesají zaměstnancům z 12,5 na 11 procent. Tvoří je součet 4,5procentní sazby placené na zdravotní pojištění a 6,5procentní sazby placené na sociální pojištění. Nižší sazby se podařilo dosáhnout tím, že z ní „vypadlo“ 1,1 procenta placené na nemocenské pojištění a 0,4 procenta placené na státní politiku zaměstnanosti. Pojištění klesne od ledna i zaměstnavatelům, a sice to, které platí za své pracovníky. Dnes činí jeho sazba (sociální plus zdravotní) 35 procent z vyměřovacího základu, nově bude pouze 34procentní.
Jak to ale bude u osob samostatně výdělečně činných? Pojistné na sociální zabezpečení u OSVČ zahrnuje povinné platby na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a nepovinné platby na nemocenské pojištění. Z vyměřovacího základu, který pro OSVČ činí padesát procent čistého příjmu, dosud podnikatel zaplatil na sociálním pojistném minimálně 29,6 procenta, pokud má i nemocenské pojištění, tak 32,1 procenta. K tomu ještě zaplatil další pojištění, a sice zdravotní, kde sazba činí 13,5 procenta z vyměřovacího základu. Sečteno podtrženo na pojistném platily osoby samostatně činné celkem 45,6 procenta. A tato sazba se od nového roku snížila rovněž o 1,5 procentního bodu. Vládní politici „ubrali“ 0,4 procentního bodu z příspěvku na politiku zaměstnanosti a 1,1 procentního bodu z nemocenského pojištění. Kdo si je neplatí, sazba pojistného mu od nového roku klesá pouze o 0,4 procentního bodu. Ovšem tak jako tak je snížení pojistného u OSVČ o dost menší než u zaměstnanců. Málokdo totiž pocítí velkou změnu, když platí namísto sazby 45,6 procenta „jen“ 44,1 procenta.
Reformu zaplatí malí živnostníci
Jak vyplývá z propočtů poradenské společnosti Deloitte, firmy v letošním roce na odvodech ušetří. Standardní česká firma s dvěma stovkami zaměstnanců, kteří berou v průměru 17 tisíc hrubého měsíčně, ušetří na zdravotním a sociálním pojistném proti loňsku plných 408 tisíc korun. Nyní ovšem záleží, jak na hospodaření firem dopadnou změny v nemocenské. Čtvrtý až čtrnáctý den zaměstnancovy nemoci bude nově platit jeho zaměstnavatel.
Negativně dopadnou změny zcela jistě na osoby samostatně výdělečně činné, jejichž měsíční příjem nedosahuje 35 tisíc korun. Ti totiž zaplatí na pojistném víc než vloni. Důvodem je snížení hranice, od níž musejí pojistné odvádět. Z loňských 10 tisíc korun hrubého příjmu měsíčně je to letos už 5889 korun. Pokud si živnostník udrží příjem na čtyřiceti tisících, už měsíčně „vydělá“ na změnách odvodů na pojistném proti loňsku 40 korun. Zaměstnanec přitom získá víc než dvojnásobek, přesně 87 korun.
Přes veškeré proklamace tak stát znovu drobné podnikatele odsouvá na vedlejší kolej. „Je nutné uspokojit v době krize odboráře a soukromé i státní zaměstnance,“ přiznává jeden z vládních ekonomických poradců. Politikům totiž reálně hrozí, že budou muset řešit problém růstu nezaměstnaných v automobilovém průmyslu. Uvolnění daňové politiky tak sníží sociální tlak.
„Je to dobrá zpráva pro nízkopříjmové skupiny, protože těm budou letos sníženy odvody, dokonce i těm, kteří ani vloni neplatili žádnou daň z příjmu fyzických osob. Jejich slevy na dani jsou větší než daňová povinnost,“ brání se ministr financí Miroslav Kalousek. „U podnikatelů vykazujících nízké příjmy nejde ovšem o výši daně, ale o placení pojistného,“ připomíná autor propočtu Boris Gnoth se společnosti Deloitte.
O ziskovosti firmy rozhodují i daně
Každá česká firma by si dnes měla dobře rozmyslet, jak změny v daních ovlivní i v současné době finanční krize její cash-flow. „I daně rozhodují o ziskovosti firmy,“ připomíná expert společnosti KPMG Jan Linhart. Klientům proto radí, aby si podniky promyslely žádost o snížení daňových záloh u svého finančního úřadu.
„Zaplacené zálohy totiž zůstanou na účtech státu až 17 měsíců. A to je v dnešní situaci pro mnoho podniků opravdu moc dlouho,“ varuje Linhart. Především zálohy na DPH tak mohou letos zbytečně vázat provozní prostředky. Tuto žádost lze předložit v podstatě kdykoliv, firmy by si ale nejspíš měly počkat alespoň na předběžná čísla o hospodaření. Pro řadu společností, které kvůli krizi snižují výrobu, propouštějí a klesá jim obrat, by neměl být problém prokázat to v účetnictví.
Dojde i na novostavby
Další novinka, kterou jsou změny v oblasti daně z nemovitostí, postihne stavebníky i města. Politici se výjimečně shodli s vládními ekonomy a odstranili daňové prázdniny (pro zdanění nemovitostí) pro novostavby nebo nově zateplené budovy. „Už tak je útlum, tak se bojím, že je to jenom populistická akce pánů politiků,“ obává se budoucnosti majitel stavební firmy ze střední Moravy.
Podle ministerstva financí se ale jedná o odstranění nesystémového a diskriminačního opatření. Například obyvatelé nových domů v satelitních městečkách tyto daně nemuseli platit. O daňové osvobození přijdou i ty nemovitosti, které jejich majitelé nechali zateplit. „V současné době výhoda pro novostavby způsobovala pouze pnutí mezi původními a novými obyvateli. Nespravedlnost se ještě zvýraznila s možností obcí zavádět místní koeficienty, jimiž se násobí celková daňová povinnost,“ říká i Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí ČR. S ohledem na osvobození totiž došlo k absurdní situaci, kdy by občané v původní zástavbě platili například trojnásobnou daň, zatímco majitelé novostaveb nic.
Novela zákona ovšem obsahuje i další nenápadný odstavec, který nejspíš potěší řadu malých obcí. „Umožní zvýšit daň u pozemků vyňatých ze zemědělského fondu,“ upozorňuje obecní manažery senátor Jiří Stříteský (ODS).
Na druhou stranu se právě menší obce mohou kvůli nové definici obecních příjmů stát plátci daně z přidané hodnoty (podrobně v Profitu č. 51-52/2008). „Pro města, která plánují výraznější investiční činnost je ovšem registrace k DPH spíše výhodou i přes vyšší administrativní náročnost,“ připomíná partner poradenské společnosti KPMG Jan Žůrek.
Pro mnoho společností poskytujících služby, zejména v pohraničí, pak přináší důležité změny i technická euronovela zákona o DPH. Od ledna je totiž jedno, v které zemi má společnost provozovnu – důležité je, kde byla služba poskytnuta. „Tam se pak přesouvá daňové plnění,“ upozorňuje Blanka Mattauschová z ministerstva financí.
Nový prostor pro investice firem
Novela zákona o daních z příjmů uvolňuje také prostor pro lepší financování obchodních a investičních aktivit. Ruší totiž limity pro uznatelnost úrokových nákladů, které novelizace stejného zákona zavedla právě před rokem. Tentokrát se uleví především těm plátcům, kteří financují aktivity prostřednictvím půjček od subjektů, s nimiž nejsou majetkově propojeni.
Jsou zrušeny všechny dosud platné limity, včetně výšky úrokové míry, a úroky budou opět plně daňově uznatelné. „V době výrazného přitvrzení úvěrové politiky bank bude pro podniky možné získávat zdroje pro své financování i jiným způsobem. To by mělo obecně pomoci překonat obtíže, které pro podniky mohou nastat,“ říká Michal Friedberger ze společnosti Akont, která se zabývá mezinárodním daňovým plánováním.
Limity pro omezení nákladů jsou ale i nadále platné pro půjčky mezi majetkově propojenými subjekty. Úhrn půjček u nich nesmí přesáhnout dvojnásobek vlastního kapitálu. „Novela těmto subjektům v nastavených podmínkách příliš nepolevuje, pro některé podniky to v dané situaci může znamenat existenční problém,“ varuje Friedberger. Pokud je podle něj na trhu neochota půjčovat (zejména ze strany bank), měl by stát zrušením limitů pomoci právě i osobám spřízněným. Takový krok by pak prý mohl systém stabilizovat a firmám pomoci překonat problémová období.
Podmínky pro majetkové převody se mění
Od letoška se znatelně zpřísňuje způsob zdanění kapitálových zisků, s čímž musí počítat především nadnárodní holdingy. „Pokud bude zahraniční vlastník prodávat podíl na společnosti se sídlem na území České republiky, bude se zisk z této transakce zdaňovat v souladu s českými daňovými předpisy v celkovém základu daně bez ohledu na rezidenci kupujícího,“ vysvětluje Radek Halíček z KPMG.
Řešením, ale i problémem mohou být dvoustranně uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění. I v rámci Evropské unie má totiž Česko domluveny rozdílné podmínky. Ve většině případů je možné zdanit zisk z kapitálových příjmů pouze v zemi prodávajícího. Existují však smlouvy, které zdanění prodeje podílů ve společnostech v Česku umožňují buď u všech společností (jedná se o dohodu s Německem) nebo pouze u „nemovitostních“ společností (například smlouva s Francií). Zde jde o společnosti, jejichž majetek je z větší části tvořen nemovitým majetkem.
Zákon ovšem pamatuje na dceřiné společnosti v „rodině“ Evropské unie. Jestliže je totiž prodávající členem některé unijní země (tedy i Česka) a vlastní nejméně rok alespoň 10 procent prodávané společnosti, daň z kapitálového zisku platit nemusí.
Odpisy se příliš nemění
Letošní změny nijak zvlášť nezasáhnou systém odpisů. Novela upravuje pouze způsob daňového odpisování nehmotného majetku s pořizovací cenou nižší než 60 tisíc korun, když se provede technické zhodnocení. Pokud po tomto zásahu na majetku dojde ke zvýšení pořizovací ceny nad tuto hranici, bude se takovýto majetek odpisovat jakoby byl nově pořízen. „Celkové daňové odpisy tohoto majetku ale nesmí převýšit původní vstupní cenu navýšenou o provedené technické zhodnocení a sníženou o dosud uplatněné účetní odpisy,“ připomíná Boris Gnoth ze společnosti Deloitte.
Zjednodušuje se obchodování s cennými papíry
Platit budou letos i zjednodušené daňové podmínky při obchodování s cennými papíry. „Osvobozeny od platby daně z příjmů budou již po šesti měsících všechny cenné papíry, jejichž hodnota nepřesáhne pět procent základního kapitálu společnosti, jejíž cenné papíry budou prodávány. Dojde ke zrušení rozlišování cenných papírů na investiční a ostatní, pro něž platila přísnější pravidla,“ vysvětluje Michal Friedberger. Toto osvobození dosud měly (a mají) jen fyzické osoby, pro které burzovní obchody nejsou obživou. Nově je tak lhostejné, zda jsou cenné papíry prodávány na burze, nebo zda jde o jiné cenné papíry veřejně neobchodovatelné. Dlouhý pětiletý „časový test“ se však stále bude aplikovat na podíly převyšující pětiprocentní hranici na základním kapitálu.
