PODNIKÁNÍ V DŮCHODU I na podnikavé důchodce se pochopitelně vztahuje povinnost odvádět státu daně a sociální a zdravotní pojištění. V posledních letech se ovšem parametry těchto odvodů zlepšují. Podnikat a souběžně pobírat důchod už není problém jako dřív.
PODNIKÁNÍ V DŮCHODU
I na podnikavé důchodce se pochopitelně vztahuje povinnost odvádět státu daně a sociální a zdravotní pojištění. V posledních letech se ovšem parametry těchto odvodů zlepšují. Podnikat a souběžně pobírat důchod už není problém jako dřív.
Též osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které dosáhly důchodového věku, musejí ze svých výdělků ukrojit desátek státu. Na rozdíl od nedávné minulosti se ale v poslední době podmínky zlepšují. Především již není žádný limit na výdělek, při jehož překročení OSVČ ztrácela nárok na souběžné pobírání důchodu.
Penze, kterou podnikavý senior pobírá, je navíc do jisté úrovně osvobozena od daně. Tato hranice se v současnosti zvedla. Částka do 198 tisíc korun je nezdanitelným příjmem. Naopak suma přesahující tuto hranici se pak zahrnuje do ostatních zdanitelných příjmů. Současně platí, že pokud vaše celkové zdanitelné příjmy nepřekročí ročně 15 tisíc korun, nemusíte vůbec podávat daňové přiznání.
ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Pokud se samostatnou výdělečnou činností v důchodu teprve začínáte, nemusíte v prvním kalendářním roce podnikání platit zálohy na zdravotní pojištění. Je však třeba splnit oznamovací povinnost a do 8 dnů informovat zdravotní pojišťovnu. Pojistné za vás platí stát, a vy ho doplatíte až po skončení prvního roku podnikání po vyplnění přehledu o příjmech a výdajích a úhrnu záloh na pojistné.
„Pokud samostatnou výdělečnou činnost nezahajujete, ale podnikáte již druhým či dalším rokem, zálohy na pojistné platit musíte, přestože za vás jako za důchodce platí pojistné stát. Nemusíte však dodržet minimální vyměřovací základ pro OSVČ a platit minimální měsíční zálohu ve výši 1360 korun,“ uvádí tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jana Víšková.
Zálohy platíte ve výši, kterou si vypočítáte prostřednictvím ročního přehledu. Mohou být například i jen ve výši jedné koruny.
DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ
Podnikání důchodců se pro účely sociálního pojištění považuje za vedlejší samostatně výdělečnou činnost. OSVČ vznikne vedlejší povinnost platit zálohy v případě, že se dobrovolně přihlásí k důchodovému pojištění. Tato povinnost ovšem vznikne i v případě, že příjmy po odpočtu výdajů dosáhnou v kalendářním roce výše rozhodné částky. Ta se každoročně mění. Pro letošek činí její výše 48 334 korun s odečtením 4028 korun za každý kalendářní měsíc, ve kterém činnost nebyla vykonávána.
„U předčasného starobního důchodu při současném výkonu samostatné výdělečné činnosti má OSVČ nárok na výplatu důchodu tehdy, jestliže její příjem po odpočtu výdajů nedosáhne výše uvedené rozhodné částky. V opačném případě zanikne nárok na výplatu předčasného důchodu a jeho výplatu je nutné vrátit,“ vysvětluje mluvčí České správy sociálního zabezpečení Štěpánka Filipová.
Výše platby záloh se stanovuje podle standardních pravidel. Měsíční vyměřovací základ pro pojistné i v případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nesmí být nižší než minimální. Například letos je to 2014 korun. Měsíční zálohy pojistného na důchodové pojištění pak činí 29,6 procenta z vyměřovacího základu, pro letošek činí tedy minimálně 597 korun.
