Všem by prospělo, kdyby se daně podnikatelů snížily na 10 procent Vláda složená ze socialistů z ČSSD, KDU-ČSL a US dokonale využívá situace způsobené povodněmi v Čechách a snaží se v zájmu tzv. hledání způsobu financování škod po povodních hledat zdroje v kapsách občanů.
Všem by prospělo, kdyby se daně podnikatelů snížily na 10 procent
Vláda složená ze socialistů z ČSSD, KDU-ČSL a US dokonale využívá situace způsobené povodněmi v Čechách a snaží se v zájmu tzv. hledání způsobu financování škod po povodních hledat zdroje v kapsách občanů.
Vláda přichází s návrhy, které zatíží občany vyššími sazbami daní. Chce tak řešit nejen financování popovodňových škod, ale doufá, že se jí podaří snížit v budoucnu i deficity státního rozpočtu, které způsobuje svým marnotratným chováním a které jsou částečně způsobeny i některými chybami minulosti. (Např. bezprecedentním, téměř zadarmo, předáním IPB banky jiné, soukromé instituci.) Již méně se současné vládě chce zasahovat do oblasti výdajů veřejných rozpočtů.
Neodvolávejme se na EU
Z hlediska časového dopadu by měly být nejdříve provedeny změny sazeb spotřebních daní u alkoholu a tabáku. Později by měla být zvýšena i spotřební daň u benzinu. U všech komodit se operuje tím, že touto úpravou bychom se měli přiblížit sazbám zemí EU. Je ovšem zapotřebí připomenout, že ani země EU nemají všechny sazby spotřební daně stejné a že je stanovena pouze minimální sazba a sazby doporučené. Odvolávat se tedy v této situaci, kdy samotná Česká republika není členskou zemí EU, na nutnost zvýšit tyto sazby je neodpovídající pravdě. Politikové taktéž nemluví pravdu, co se týká současných sazeb. Ty jsou u hlavních komodit zatížených spotřební daní již nyní na vyšší úrovni, než jsou minimální sazby v EU. Lze to vyčíst z tabulky č. 1. Výjimku tvoří spotřební daně na cigarety, kdy je minimální spotřební daň v zemích EU stanovena na 57 % z maloobchodní ceny cigaret. U nás se tato sazba pohybuje kolem 50 %. U spotřebních daní je zajímavý ještě další vývoj. V posledních letech se v ČR s výjimkou roku 1998 na spotřebních daních vybralo téměř vždy méně než se plánovalo v rámci státního rozpočtu, a od roku 1999 dochází dokonce k absolutnímu poklesu výběru této daně. A to přesto, že některé sazby byly v tomto období zvyšovány. Sazby spotřební daně jsou navíc nezávislé na změnách cen jednotlivých komodit, kterých se týkají, protože jsou stanoveny pevně, a ne procentuálně. Může se tak stát, že zvýšení sazeb spotřební daně nepřinese očekávaný zvýšený příjem státního rozpočtu z této daně - viz tabulka č. 4.
Milionářská daň - zanedbatelný přínos
Zvyšování mezní sazby daně z příjmů fyzických osob (DPFO - určené pro nejvyšší příjmové skupiny) se dá považovat pouze za populistické politické gesto, které má přilákat co největší procento voličů. Zvýšení mezní sazby, pokud vůbec přinese zvýšení příjmů státního rozpočtu (z DPFO), bude zanedbatelné. Ve střednědobém časovém horizontu může spíše způsobit snížení částek z výběru této daně, protože plátci budou zvažovat, zda se jim nevyplatí přestěhovat se do daňových rájů a odvádět podstatně nižší daně. Tím pádem by státní rozpočet přišel i o dosud vybírané finanční prostředky. Ekonomicky se tak toto opatření může stát kontraproduktivním.
Snížení daní právnických osob
Součástí změn v daňových sazbách má být i snížení daně z příjmů právnických osob (DPPO). Toto uvádí socialističtí ministři z KDU-ČSL a US-DEU jako kompenzaci za přistoupení ke kompromisu ke změnám jiných sazeb. Sazba se má od roku 2004 snížit ze současných 31 % na 28 %. Odklad snížení této sazby až na rok 2004 tak paradoxně může znamenat i to, že státní rozpočet z této daně nedostane více. Jsou známy případy ze současnosti, že v zemích, které usilují o vstup do EU, se snížení této sazby projevilo ve zvýšení příjmů státního rozpočtu z DPPO. Projevil se tak tzv. ekonomický a aritmetický efekt z Lafferovy křivky (tu pan ministr údajně nezná). O tom, že navrhované snížení sazby DPPO je nicotné, svědčí i to, že v současné době jsou kromě sazeb na Maltě u všech zemí aspirujících na vstup do EU tyto sazby podstatně nižší. A tak i po snížení v roce 2004 zůstaneme s touto sazbou na chvostu. Bude nejvyšší z ucházejících se zemí, protože i Ukrajina počítá s tím, že v té době bude mít již daleko nižší sazbu (viz tabulka č. 2). O růstu příjmů státního rozpočtu z této daně po snížení její sazby svědčí i vývoj v minulosti, kdy docházelo k jejímu postupnému snižování a příjmy státního rozpočtu se zvyšovaly (a to i přes růst inflace). Za podstatnou pomoc pro podnikatelské subjekty by se dalo považovat postupné snižování této sazby až na 10 %. To ale protagonisté přerozdělovacích procesů neradi slyší a mnozí to ani nechápou.
Sbližování sazeb DPH
Racionální jádro by z navrhovaných změn v oblasti daňových sazeb mělo postupné sbližování sazeb DPH. Návrh však postrádá další kroky v návaznosti na změny, které mají být uskutečněny v příštím roce, tzn. snížení vyšší sazby o 1 % a zvýšení nižší sazby o 2 %. Občan by měl být jasně seznámen s tím, zda-li toto postupné sbližování bude pokračovat dál tak, aby se sazby setkaly někde na úrovni 15 % (viz tabulka č. 3).
Daně nepřátelské spotřebitelům
Návrhy daňové reformy jsou tak nepřátelské vůči spotřebitelům, s největší pravděpodobností přinesou jen omezený růst příjmů státního rozpočtu (pokud vůbec nějaký přinesou). Návrh dokladuje, že některým ministrům, kteří se hlásili k principům nezvyšovat daňové zatížení občanů, je bližší jejich ministerské křeslo než myšlenky, s kterými získali hlasy voličů. Již poněkolikáté se ukázalo, jak jsou proradní. Daňová reforma neřeší vůbec to, co je nejvíc nutné, tzn. aby byla jednoduchá a přehledná pro občany, nesnižuje administrativní náročnost, kdy výběr některých daní je dražší než příjem z této daně, není vůbec flexibilní a není přizpůsobena konkrétnímu vývoji ekonomiky.
Mrhání vybranými prostředky
Daňová reforma nebere v úvahu nutnost přeměny celých veřejných financí, tzn. i stránky výdajové. O mrhání prostředků daňových poplatníků svědčí nejeden skandál, který v posledním roce socialistické vlády vyplul na povrch světa. Jen špička ledovce - např. mrhání prostředků z rozpočtu ministerstva zahraničních věcí, v poslední době se ukazuje, že stamiliony nekontrolovatelně plují tajnými službami a právě tyto prostředky mohou být použity např. na sanaci povodňových škod. Kapitolou samou o sobě jsou návrhy některých bývalých funkcionářů socialistické vlády, kteří se chtějí vrátit k několikanásobnému zdaňování občanů, kteří si postaví třeba dům či obhospodařují pozemky. Jejich návrhy na zvyšování dědických a majetkových daní hraničí až s komunistickými vizemi. Chtějí tak trestat občany, kteří okamžitě nevrhnou své získané prostředky do spotřeby alkoholu a cigaret, ale poctivě si spoří např. na stavbu domu. Těmto socialistům pravděpodobně vadí, že od občanů neodčerpají peníze ve formě spotřebních daní, a tak je chtějí odčerpat v podobě daní majetkových. Porušují tak princip jednoho zdanění. Nadměrné přerozdělování snižuje efektivnost ekonomiky a vytváří prostor pro budování korupčního prostředí. Korupční prostředí socialisté vytvořili téměř dokonalé.
Tabulka č. 1 Spotřební daň v EU
komodita sazba platná v ČR min. sazba platná v EU
euro Kč
bezolovnatý benzin 10,84 Kč/l 0,287 8,61 Kč/l
nafta 8,15 Kč/l 0,245 7,35 Kč/l
lihoviny, destiláty 234 Kč/ l etanolu 5,5 165 Kč/hl
pivo 24 Kč/hl 0,748 17,952 Kč/hl
Pozn.: přepočítací kurz 1 EURO = 30 Kč
Tabulka č. 2: Sazba daně z příjmů právnických osob - kandidátské země na vstup do EU
Stát Sazba daně
Maďarsko 18
Bulharsko 20
Lotyšsko 22
Litva 24
Slovinsko 25
Rumunsko 25
Kypr 25
Slovensko 25
Estonsko 26
Polsko 28
Ukrajina 30
ČR 31
Malta 35
Pozn.: k 1. 1. 2002, v %
Tabulka č. 3: Návrh vývoje sazeb DPH, který Liberální institut předložil již v r. 1997
Rok Snížená Základní
sazba sazba
2003 7 % 21 %
2004 9 % 20 %
2005 11 % 19 %
2006 13 % 18 %
2007 15 % 17 %
2008 15 % 15 %
Tabulka č. 4 Vývoj spotřební daně
rok plán SR plnění
1998 74,0 67,80
1999 70,2 73,14
2000 77,6 70,88
2001 67,2 65,66
2002 71,0 30,60 1)
1) Za prvních 6 měsíců 2002 se vybralo pouze 43 % z celoročně plánované částky. Z toho se dá usuzovat, že ani letošní příjmy ze spotřební daně nenaplní očekávání SR. (v mld. Kč)
