Nový zákon o daních z příjmu, který připravuje ministerstvo financí by měl snížit náklady firem na daňovou administrativu. Zrušení daňových výjimek se však některým daně zvýší.
Foto: Archiv
Připravovaná reforma daně z příjmu zvýší daně některým firmám a zaměstnancům. Může se to stát v případě, že se zruší některá z daňových výjimek, které tito plátci daně využívají, připustil na konferenci Hospodářské komory k daňovým změnám Martin Jareš z odboru daňové strategie ministerstva financí. Zároveň ale zdůraznil, že celkové daňové zatížení v ekonomice se reformou nezmění.
Vyšší daně budou možná platit i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pokud se změní pravidla pro využívání tzv. výdajových paušálů. Těmi si živnostníci mohou nahradit skutečně vynaložené náklady. Právě tyto paušály přitom OSVČ daňově výrazně zvýhodňují proti zaměstnancům.
„Příliš vysoké zvýšení daní u OSVČ může nahlodat oživení ekonomiky. Firmám, které nyní najímají na některé práce OSVČ, které jsou levnější než vlastní zaměstnanci, by se pak už tento tzv. švarc systém nemusel vyplatit a tito lidé by přišli o práci,“ varoval Peter Chrenko, bývalý náměstek ministerstva financí a nynější partner ve společnosti PricewatterhouseCoopers.
Celkově by měla reforma podnikatelům ulevit. Nebudou sice platit nižší daně, ale měli ušetřit na nákladech, které souvisí s placením daní. Zjednodušit a zlevnit výběr daní by mělo především zřízení Jednotného inkasního místa. Na něm by firmy a podnikatelé platili všechny odvodové povinnosti, tedy nejen daň z příjmu, ale také sociální a zdravotní pojištění. „Ideálně by to mělo jít prostřednictvím jednoho daňového přiznání,“ uvedl Jareš. Pro velké společnosti navíc vznikne Specializovaný finanční úřad.
Další snížení administrativní náročnosti placení daní by mělo přinést zrušení většiny daňových výjimek či sblížení základů pro výpočet daně z příjmu a sociálního a zdravotního pojištění. I když úplného sjednocení těchto základů na jedno číslo se podnikatelé nedočkají. „Je to dáno odlišnou konstrukcí výpočtu sociálního pojištění, které má minimální odvody a stropy,“ dodal Jareš.
Studie, kterou v roce 2008 zpracovala Vysoká škola ekonomická, ukazuje, že náklady firem na daňovou administrativu jsou u některých daní příliš vysoké. „Nejvýraznější to je u daně z příjmů OSVČ. Na ní se v roce 2007 vybralo 23 miliard korun, ale podnikatele to na čase stráveném administrativou stálo 6,7 miliardy korun. Nyní se dokonce daňový výnos s těmito náklady vyrovná,“ upozornil Chrenko.
Zjednodušení pro drobné podnikatele by podle Chrenka mohlo přinést i zavedení paušální daně z příjmu. Podnikatel tuto daň na začátku roku zaplatí a další daňové povinnosti už nebude muset řešit.
Nový zákon připravuje ministerstvo financí samo. K připravovaným detailům zatím nechce pustit ani daňové experty. Ti se proto obávají, že zákon, který by mělo ministerstvo prezentovat na jaře, nebude bez širší odborné diskuse dostatečně kvalitní. Může se pak snadno stát, že se povedou spory o pár mediálně zajímavých vějiček, které však v celkovém vyznění zákona budou nepodstatné. Přesto se na nich může schvalování zákona zadrhnout.
