DAŇOVÁ REFORMA - O třetinu méně výjimek – tak vypadá ideální nový zákon o daních z příjmů podle ministerstva financí.
Zákon by měl být od roku 2010 nejen přehlednější, ale hlavně spravedlivější. Dotčené firmy i zaměstnanci už chystají zbraně a hledají spojence ve sněmovně, aby o své výhody nepřišly.
Ministerstvo financí již dokončilo hrubou podobu nového zákona o daních z příjmů, který by měl platit od roku 2010. Věcný záměr zákona prochází právě připomínkovým řízením, úředníci ministerstva financí už začali tento měsíc pracovat i na podobě jeho paragrafového znění. Hlavním cílem je vyčistit předpis od nesystémových úlev a osvobození, které zvýhodňují některé firmy a zaměstnance. Vypadnout jich má třetina, tedy přesně 42 z celkem 118 dnešních nejrůznějších výjimek.
Mezi ty, které jsou odsouzeny k odstřelu, patří třeba slevy na stravenky a další zaměstnanecké benefity. Prošly jen ty výjimky, které by bylo neefektivní rušit, protože by výběr daně nebyl úměrný vynaloženým nákladům. Zachovány rovněž zůstanou položky, jejichž zrušení by bylo zcela kontraproduktivní. Jedná se například o příjmy ze sociálních dávek nebo příspěvky z veřejných rozpočtů.
Za rozhodující kritéria pro výběr výjimek úředníci označili, kromě zpracovatelnosti a systémovosti, pět vládních priorit – bydlení, rodiny s dětmi, zodpovědnost za vlastní stáří, veřejnou prospěšnost a vědu, výzkum a vzdělání. „Tímto filtrem jsme šli výjimku po výjimce a řekli jsme, že pokud není jednou z těchto priorit, tak by měla jít ven,“ potvrzuje náměstek ministra financí Peter Chrenko. Naopak úlevy na podporu stavebního a penzijního spoření, výzkumu a vývoje, životního pojištění nebo slev na děti zůstanou.
ZMĚNY PRO PRÁVNICKÉ OSOBY
Příjmy osvobozené od daně navržené ke zrušení: • příjmy za smluvní církevní úkony (příjmy z kostelních sbírek budou osvobozeny jako dary a příspěvky členů budou osvobozeny v jiném ustanovení)
• příjmy z cenově regulovaného nájemného v případě kalkulace zisku
• příjmy z ekologických energetických zařízení (bude řešeno jinými nástroji)
• příjmy Fondu dětí a mládeže
• příjmy z loterií a jiných podobných her
• příjmy spořitelních a úvěrních družstev z úroků a jiných výnosů z vkladů u bank
• příjmy České konsolidační agentury
• ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů
• osvobození veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení
- *Slevy na dani navržené ke zrušení:
- *• sleva na dani pro zaměstnance se zdravotním postižením (řešit jinými nástroji)
• investiční pobídky
Jednoduché daně = podpora podnikání?
Ministerstvo financí je přesvědčeno, že největší podporou podnikání jsou jednoduché daně. Zjednodušená a přehledně uspořádaná právní úprava sníží náklady podnikatelů, které musí vynaložit na plnění povinností vyplývajících ze zákona o daních z příjmů. Proto úředníci chtějí postupovat cestou nižší sazby daně ze širokého daňového základu, tedy bez nesystémového poskytování úlev a výjimek, kvůli nimž se poplatník podle ministerstva v zákoně těžko orientuje a které vedou k nespravedlivému zvýhodnění některých zaměstnanců a firem. To vítají především ekonomové. „Myslím si, že je třeba snížit počet výjimek na naprosté minimum,“ souhlasí hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Ale zrušil by i úlevy, které vláda považuje za nedotknutelné. „Je nutné sáhnout i do úlevy na stavební spoření, tam je určitě prostor alespoň pro změnu podmínek. U penzijního spoření bych byl opatrný,“ dodává Marek.
Ještě radikálnější by byl finanční analytik Reiffeisenbank Aleš Michl. „Snižování počtu úlev považuji za špatný přístup. Může se stát, že velké výjimky, které stát stojí nejvíc, zůstanou a malé se zruší. A bude to prezentováno jako vítězství,“ říká. Za jediný možný přístup považuje komplexní zrušení všech výjimek. „Když se budou škrtat jednotlivě, lobbisté začnou tlačit a nedovolí zrušit téměř nic,“ dodává Michl. Ekonomika podle něj potřebuje pravidla fair play, kdy musí odvádět daně všichni ze všech svých příjmů bez rozdílu. To je však v praxi těžko proveditelné. „To je ten teoretický ideál, ale když si vezmeme praktickou rovinu, tak se ukáže, že daňový zákon je jedním z nástrojů, který se dá velice univerzálně využívat pro společenské priority každé vlády,“ namítá náměstek ministra financí Chrenko. Nejjednodušším univerzálním nástrojem je proto, že se do něj dají záměry vlády lehce aplikovat. Děje se tak všude ve světě. „Často je to nespravedlivé, my se snažíme k tomu teoretickému ideálu alespoň co nejvíce přiblížit,“ říká.
OMEZENÍ PRO FYZICKÉ OSOBY
Položky navržené ke zrušení: • příjmy z prodeje nemovitostí
• příjmy z prodeje movitých věcí (jen omezení)
• příjmy z energetických ekologických zařízení
• odměny za odběr krve
• plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům a žákům vojenských škol
• kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů
• příjmy z převodu členských práv družstva (s výjimkou bytových družstev) a účasti na obchodních společnostech
• úroky z vkladů ze stavebního spoření
• příjmy z prodeje cenných papírů
• příjmy nabyvatele nemovitosti při vzájemném vypořádání prostředků podle zákona č. 72/1994 Sb.
• příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku a autorské rozmnoženiny
• kurzový zisk při směně peněz u účtu vedeného v cizí měně
• příjmy plynoucí ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické zahrady
• příjmy z doplatku na dorovnání při přeměně, výměně podílu, fúzi nebo rozdělení společnosti
• příjmy bývalého prezidenta
• hodnota stravování poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci formou nepeněžního plnění na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů
• hodnota nealko nápojů poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci formou nepeněžního plnění ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění
• nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z FKSP nebo ze zisku po zdanění
• bezplatné nebo zlevněné jízdenky poskytované zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu sv
ým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům
• peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sborů
• náhrady za ztrátu na služebním příjmu poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů
• hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění
• mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění
• náhrady za ztrátu na důchodu přiznané podle zákoníku práce před 1. 1. 1989
• zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů
• odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb. vyplácené pracovníkům v hornictví
• částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami mzdy, s placením příspěvku na pojistné ve prospěch zaměstnance
• příjmy z příležitostných činností, příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby neprovozované podnikatelem a příjem z včel
• výhry z loterií, sázek a podobných her
- *Nezdanitelná část základu daně:
• členské příspěvky zaplacené odborové organizaci
Mnozí podnikatelé snahu o zjednodušení daní oceňují. „Obecné záměry tak, jak jsou předkládány veřejnosti, mají naši podporu,“ uvádí ve svém stanovisku Svaz průmyslu a dopravy. A současně připouští, že „promítnutí těchto základních cílů do konkrétní podoby legislativy považuje za velmi náročný úkol“. Ale analytik Michl je k podobným prohlášením opatrný. „Zažil jsem setkání byznysmenů na téma zjednodušení daní. Všichni na začátku tvrdili, že je třeba výjimky zrušit, ale když jsme skončili, další výjimky ještě přibyly,“ upozorňuje. A kdo nejvíce lobbuje za výhody ve sněmovně? Právě zástupci různých firem.
Stravenky znovu na scéně
Velký boj se zřejmě strhne zejména o různé zaměstnanecké benefity. Škrty se mají týkat daňového zvýhodnění stravenek, které v České republice provozuje pět firem s čtrnáctimiliardovým obratem ročně. Podnikatelé by už neměli mít možnost dát si až 55 procent hodnoty stravenek do nákladů a snížit si o ně daně. Příjem ze stravenky by si musel zdanit i zaměstnanec.
Jenže nedávno ve sněmovně vláda už jeden boj o stravenky prohrála. Proti ní se postavily nejen odbory, ale i podnikatelské svazy, které měly obavy, že by takový krok poškodil malé firmy, které nejsou schopny zajistit vlastní závodní jídelnu. A současně by ohrozil řadu malých restaurací, v nichž se zaměstnanci stravují. Taková diskriminace hrozí i v budoucnu, protože i podle nynějšího záměru ministerstva by si firmy mohly snižovat daně o náklady na závodní stravování. Proti zrušení podpory stravenek je také opozice. „Pokud by byly zrušeny stravenky, tak se stravování vrátí ke kastrůlkům a namazaným chlebům, jak to bylo před sto lety,“ tvrdí předseda opozičních sociálních demokratů Jiří Paroubek.
Ale ministerstvo financí navrhuje i zrušení dalších zaměstnaneckých výhod, jako je hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnavatelem, režijní jízdenky nebo permanentní vstupenky na kulturní a sportovní akce. Ministerstvo financí argumentuje, že firmy mohou výhody poskytovat dál, ale ze svého.
Tyto změny se nelíbí odborům, i když ministerstvo financí je hodlá kompenzovat takzvaným zaměstnaneckým výdajovým paušálem. Na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných a většiny evropských zemí si český zaměstnanec zatím nemá možnost uplatnit výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, což mnozí vnímají jako výrazný prvek nesystémovosti a nespravedlnosti.
Doposud se vycházelo z předpokladu, že veškeré výdaje nutné k výkonu zaměstnání mu hradí zaměstnavatel. „Ale i pracovník se musí vzdělávat, kupovat si odbornou literaturu, stravovat se, dopravovat se do práce a zpět,“ vysvětluje náměstek Chrenko. Proto plánuje možnost uplatnit výdaje spojené s výkonem práce formou paušální náhrady. Za nejvhodnější považuje stanovení nějaké procentní částky ze mzdy, která by byla „zastropována“, tedy omezena maximálním měsíčním limitem, například deseti tisíci korun. A začít by se podle Chrenka mělo s nižším procentem, například dvěma, a postupně ho zvyšovat. Odboráři však mají výhrady. „Ministerstvo neřeklo, co tím paušálem vlastně myslí. Ať vyloží jasně karty na stůl,“ vyzývá místopředseda Českomoravské komory odborových svazů Jaroslav Zavadil. A vyjadřuje obavu, že záměry redukovat úlevy se zaměří na malé výjimky ve prospěch zaměstnanců a u jiných se škrtat nebude.
CO BUDE MÍT PODPORU
• zodpovědnost za vlastní bydlení
• rodiny s dětmi
• zodpovědnost za vlastní stáří
• veřejná prospěšnost – altruismus
• výzkum, vývoj a vzdělávání
O výhody mají přijít horníci i zoologické zahrady
Redukce se má dotknout například i horníků. Už by neměli mít osvobozeno od daně vyplácení odstupného jako dnes. „Na tripartitě budeme proti tomu. Je nesmysl, když horníci dostanou odstupné, proč by ho měli zdaňovat,“ kritizuje záměr předseda Odborového svazu pro hornictví Jan Sábel.
O osvobození příjmů z darů mají přijít také zoologické zahrady. „Pokud by k tomu došlo, museli bychom zdaňovat zhruba sedm milionů ročně a na daních bychom přišli asi o 1,6 milionu korun,“ upozorňuje ředitel pražské zoo Petr Fejk. Například v současné době sbírá prostředky na nový pavilon slonů. Zatím v zoo nashromáždili na darech 13 milionů korun. Kdyby je použili až v době platnosti zákona, „vyhodili“ by z okna tři miliony. Ale za mnohem vážnější považuje morální problematičnost úpravy. „Většina našich darů pochází z již zdaněných příjmů jednotlivců či firem. Další zdanění jejich darů vůči zoo, tedy vůči neziskové instituci napojené na veřejný rozpočet, by výrazně snížilo ochotu dárců touto formou zoo pomáhat a vedlo by v konečném důsledku k větší zátěži zřizovatelů, tj. veřejných rozpočtů,“ namítá.
Velké zoo, které mají jako třeba ta pražská celkové příjmy přes sto milionů korun ročně, by si s výpadkem několika milionů nějak poradily. Horší nebo dokonce smrtelné by to mohlo být pro malé zahrady a zooparky. „To by mohlo ohrozit i naši existenci, protože 30 procent našich příjmů tvoří právě sponzorské dary a příjmy z reklamy,“ potvrzuje obavy ředitel Krokodýlí zoo Miroslav Procházka. Záměr vadí nejen jim, ale i ministerstvu životního prostředí, které podle mluvčího Jakuba Kašpara vydá nesouhlasné stanovisko.
Přísnější metr na fyzické osoby
O nejvíce úlev přijdou v budoucnu zřejmě fyzické osoby, tedy zaměstnanci a živnostníci. Daň z příjmu fyz
ických osob obsahuje 68 položek, které lze považovat za výjimky z obecného pravidla, že dani z příjmů podléhají příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Návrh se nezabývá částkami snižujícími daň, které byly od ledna 2008 výrazně zvýšeny ve vazbě na „superhrubou mzdu“. Jde o šest položek. Úředníci proto posuzovali 62 různých příjmů osvobozených od daně a šest položek, o které je možné snižovat základ daně. Celkem 32 z nich zahrnuli mezi systémová řešení, jejichž zdanění by bylo nelogické nebo nespravovatelné, jako jsou sociální dávky nebo různé podpory rodin s dětmi, bydlení či vzdělávání. Pět položek tvoří výjimky, které znamenají podporu bydlení (odpočty úroků z úvěru na stavební spoření a hypotečních úvěrů) a odkladu spotřeby na stáří (penzijní připojištění a životní pojištění). Ty také ponechali. Dalších jednatřicet titulů navrhli zrušit či omezit. Méně přísní byli ministerští úředníci k úlevám pro firmy. Daň z příjmu právnických osob obsahuje 50 položek, které lze považovat za výjimky. Z celkového počtu je 43 položek příjmů osvobozených od daně, čtyři položky je možné odčítat od základu daně, dvě položky mají formu slevy na dani a jedna je označena jako ostatní. Jde o sazbu daně pro subjekty kolektivního investování – penzijní a podílové fondy. Podle ministerstva financí je 30 výjimek možno zahrnout mezi systémová řešení, jejichž zdanění by bylo nelogické. Mezi nimi jsou například příjmy zejména státních fondů, které slouží k financování přesně vymezených činností, jejichž zdanění by vedlo jen k dalšímu přerozdělování částek. Do této skupiny patří také položky vyplývající z požadavků Evropské unie, jako je osvobození dividend či licenčních poplatků. Osm položek tvoří výjimky ze zdanění, které by mohly být zrušeny, ale jsou považovány za žádoucí nástroje podpory. Jsou mezi ně zahrnuty odpočet od základu daně při realizaci výzkumu a vývoje nebo spoření na stáří. Zachování příjmů nerezidentů plynoucích z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice ministerstvo také označilo za důvodné. A tak jen 11 titulům hrozí zrušení. Jedná se o ty, u kterých pominuly důvody, například osvobození příjmů z regulovaného nájemného, nebo o ty, které do zákona prosadili poslanci, aniž by zvážili všechny jejich důsledky. Osvobození od daně z příjmu právnických osob úředníci uplatňují jak na instituce (například Česká národní banka a státní fondy), tak na vybrané druhy příjmů. V rámci podpory přílivu zahraničního kapitálu, zejména do oblasti zakládání holdingových společností v České republice, a udržení domácího kapitálu chce ministerstvo vyloučit zdanění dividend i příjmů z převodu majetkových účastí, kdy osvobození nebude podmíněno dobou držby ani výší majetkové účasti. Jedinou podmínkou bude to, že příjem právnické osoby byl již zdaněn. Osvobození bude možné uplatnit jen ve vztahu ke státům Evropské unie a vůči státům, se kterými má Česko smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Určité daňové zvýhodnění zůstane také neziskovému sektoru a veřejně prospěšným právnickým osobám. HLAVNÍ ZÁSADY NOVÉHO ZÁKONA • dani z příjmu podléhají veškeré příjmy, a to jak z činnosti, tak i z nakládání s majetkem • při zjištění základu daně se vychází z účetnictví nebo z evidence • na straně poplatníků vedoucích evidenci se vychází z rozdílu mezi příjmy a výdaji v daném zdaňovacím období • každý příjem může být u téhož poplatníka zdaněn pouze jednou a každý výdaj může být uplatněn u téhož poplatníka pouze jednou • vyhýbání se daňové povinnosti je zakázáno Firmy si budou odečítat všechny nutné náklady Jako novinku přináší věcný návrh zákona změnu v daňově uznatelných a neuznatelných výdajích. „Daňovému poplatníkovi bude umožněno snížit zdanitelné příjmy o všechny výdaje, které vynaložil na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů v prokázané výši,“ vysvětluje náměstek ministra Peter Chrenko. Daňově uznatelné budou také mzdy, povinné výdaje zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany při práci, pracovních pomůcek, hygienického vybavení pracovišť, závodní preventivní péče a jednotného pracovního oblečení, výdaje na vzdělávání zaměstnanců, různé benefity vedle mzdy za podmínky, že budou zdaněny na straně zaměstnance. Úředníci hledají vhodné řešení, aby některé výdaje na pracovní podmínky byly daňově uznatelné a byly osvobozeny od daně i u zaměstnance. Do této skupiny by také měly být zařazeny výdaje na stravování ve vlastním zařízení nebo výdaje na svoz zaměstnanců do práce. Naopak daňově neuznatelné budou neadresné benefity, jako jsou třeba permanentní vstupenky na sportovní a kulturní pořady, sportovní hry organizované zaměstnavatelem pro zaměstnance nebo dobrovolné poskytování nealkoholických nápojů s výjimkou pitné vody. I podnikatelé požadují některé změny Řadu připomínek mají k záměru ministerstva financí i samotní podnikatelé. Například Svaz průmyslu a dopravy požaduje oddělení úpravy příjmů fyzických osob od právnických v samostatných zákonech. Odůvodňuje to i tím, že se dokončuje evropský projekt na konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob. „Za problematické považujeme nové začlenění příjmů z pronájmů do skupiny příjmů z ekonomické činnosti,“ uvádí také ve svém stanovisku Svaz průmyslu a dopravy. Za neodůvodněnou pak označuje změnu již zažitého postupu převést slevy na poplatníka zpět na nezdanitelné části základu daně. „Takové změny nevytvářejí podmínky pro stabilní prostředí,“ namítají zástupci svazu. A navrhují, aby byly navýšeny limity pro příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na penzijní a soukromé životní pojištění a aby byly veškeré náklady na vzdělání uznány za daňově uznatelný náklad. Tvrdý boj začíná**
Ministerstvo financí musí počítat s tím, že záměr projde těžkou zkouškou několika ohni. Nejdříve u ministerských kolegů v připomínkovém řízení, pak v tripartitě a nakonec ve sněmovně. Odbory chtějí, aby věcný záměr zákona nebyl vůbec projednáván. „Nelze nic jiného, než ho odmítnout,“ tvrdí místopředseda komory Jaroslav Zavadil. Předloha podle něj neobsahuje jakoukoli analýzu vlivu současného a připravovaného daňového systému na jednotlivé typy poplatníků, chybí v ní věcné posouzení současného a navrhovaného stavu systému daně z příjmů, jeho silné a slabé stránky, porovnání dopadů, mezinárodní srovnání a variantní návrhy. „To už stačí k odmítnutí tohoto dokumentu jako celku. Nelze se zabývat něčím, co souvisí s ekonomickými dopady jako daň z příjmů, a nemít kvantifikován jediný parametr,“ zdůvodňuje postoj odborů Zavadil.
Místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš očekává, že zrušení úlev bude ve sněmovně předmětem velkého lobbistick
ého tlaku. „Snaha proklestit a kompenzovat výjimky je racionální záměr,“ potvrzuje. Ale obává se, že v souvislosti se současnou světovou finanční krizí by omezení úlev mohlo způsobit zhoršení atmosféry. A to by mohlo znamenat, že poslanci nebudou ochotni dramaticky škrtat, i když by redukce výjimek mohla zvýšit příjmy státního rozpočtu. „Musíme zvážit všechno, třeba i to, že bude nutné dodržet deficit,“ dodává Dolejš. Jenže podle něj finanční přínos škrtů nebude velký, protože největší oblast, jako je podpora hypoték, stavebního spoření nebo penzijního připojištění, v zákoně zůstane.
Jak bude vláda a ministerstvo financí v parlamentu úspěšné, ukáže až čas. Odborníci však mají strach, že tak zásadní změny může prosadit jen silná vláda. A za tu nepovažují současný kabinet Mirka Topolánka, který se potýká s koaličními rozpory a nemá ani jistou podporu ve sněmovně.
