Už jsme si zřejmě zvykli na komfort, který máme při obchodování uvnitř našeho společného evropského trhu. Zboží překračuje hranice z Česka do všech zemí EU a EFTA (Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko) zcela volně bez cla, bez kontroly, doplatků daně, nutnosti dodatečné certifikace. Obchodníci, zaměstnanci firem, investoři i turisté mají na tomto společném trhu takřka ničím neomezené pole působnosti (pokud zrovna region nečelí restrikcím koronavirové epidemie). Společný trh je obrovským přínosem pro české firmy a podnikatele, díky němuž je Česká republika v posledních letech jednou z nejotevřenějších a nejvíce exportně orientovaných ekonomik na světě.
Na evropském kontinentu, nějakých zhruba 12 hodin jízdy autem či tisíc kilometrů jižněji od České republiky, se však nachází také šestice zemí, které jsou zatím stále ještě mimo společný evropský trh. Ačkoli Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie a Srbsko nejsou členy EU, mohou čeští podnikatelé v těchto zemích „dělat byznys“ za výrazně uvolněnějších podmínek než v jiných zemích světa. Na těchto šest zemí se totiž už řadu let postupně přenášejí pravidla společného trhu. Díky uzavřeným asociačním dohodám s EU je vzájemný obchod již dnes zcela liberalizován.
Chráněna jsou silně i autorská práva
Asociační dohody zrušily cla a odstranily necelní omezení ve
vzájemném obchodu a týká se to veškerého zboží ve všech kapitolách
harmonizovaného systému (s výjimkou několika málo okrajových položek
specifického zboží). Asociační dohody navíc obsahují ustanovení týkající se
hospodářské soutěže a vysoké úrovně ochrany práv duševního vlastnictví.
Zahrnují také oblast zadávání veřejných zakázek, sbližování
právních předpisů včetně norem a standardů, jakož i ustanovení týkající se
služeb a svobody pohybu v zájmu podnikatelské činnosti. To ale není zdaleka
vše, co může tato šestice zemí českým firmám a podnikatelům nabídnout pro
vzájemný obchod a rozvoj hospodářské činnosti.
Každá z šestice zemí je v něčem jiná. Například nabízí jiné
podmínky pro podnikání na území svého státu. Země se liší nejen velikostí trhu,
respektive počtem obyvatel, ale i kupní silou. Ve srovnání s Českou republikou
je v balkánských zemích výrazně více volné pracovní síly. Její cena je v
porovnání s tou českou poloviční až třetinová. Daně a odvody z mezd zaměstnanců
jsou také výrazně nižší, třeba i třetinové. A vlastní firmu si v těchto zemích
lze založit mnohem rychleji než v Česku.
O tom, že některé země mohly například v oblasti vylepšování
podnikatelského prostředí během několika let poskočit mílovými kroky kupředu,
svědčí i index Doing Business od Světové banky. Zatímco Česko je v žebříčku
roku 2020 oprávněně na 41. místě ze 190 zemí světa, například Severní Makedonie
díky svému příznivému podnikatelskému prostředí prorazila na 17. pozici.
Jednotlivé země západního Balkánu mohou českým firmám
poskytnout nejen běžné podmínky k obchodu a podnikání, ale také velmi zajímavé
investiční pobídky, úlevy z povinných odvodů, státní dotace – pokud splní
některé z požadovaných podmínek. Následuje výčet alespoň některých z těch
lákavých pobídek.
Albánie: Na práci čeká početná mladá generace
V případě Albánie poradenské společnosti lákají na mladou a
levnou pracovní sílu. A skutečně přes 60 procent obyvatel je ve věku do 35 let.
V zemi se vyrábí především oblečení a obuv, které se následně pod italskými a
dalšími světovými módními značkami šíří do celého světa. Tento sektor (textilní
výroba a obuv) vytváří přes 40 procent hodnoty albánského exportu.
V Albánii vláda nabízí pronájem státního majetku za jedno euro, pokud spadáte do kategorie podporovaných oblastí, jako jsou například výstavba lodí, investujete nad 22 milionů v zemědělství nebo třeba zaměstnáte 50 a více lidí.
Daň ze zisku je v Albánii 15 procent. Pokud však zájemce
investuje ve zvláštních ekonomických zónách, bude daň poloviční. Úlevy se
poskytují za náklady na vědu, výzkum či vzdělávání a přípravu zaměstnanců po
dobu desíti let. Asi běžným mezinárodním standardem je i skutečnost, že
agentura na podporu investic zajistí připojení všech sítí až k hranici
zainvestovaného pozemku.
Bosna a Hercegovina: Za nová pracovní místa země odpustí daň z příjmu
Ještě před sto desíti lety byla tato země společně s Českem
součástí stejného státního celku – tehdejší rakousko-uherské monarchie. Čeští
obchodníci a české zboží zde byli doma. Češi zde stavěli a provozovali pivovary,
spolufinancovali výstavbu kostelů, čeští architekti vytvořili impozantní
sarajevskou knihovnu (Vijećnicu) i současnou podobu historického centrálního
náměstí s kašnou (Baščaršiji).
Ještě v osmdesátých letech Československo v zemi stavělo
elektrárny. V minulých letech Češi v Bosně vystavěli státní věznici, která
dokonce získala cenu v soutěži Zahraniční stavba roku 2019. Ještě dnes po
hlavním městě Sarajevu jezdí české tramvaje.
Tato země láká podnikatele do svých průmyslových zón na nízké
daně a stabilní měnu pevně navázanou na euro. Zajištěno je napojení všech sítí
včetně internetu, poskytovány jsou subvence pro účast na veletrzích. Daň ze
zisku v Bosně a Hercegovině je desetiprocentní. Uživatelé svobodných
ekonomických zón neplatí DPH a cla za zařízení, která slouží k výrobě.
Každá z administrativních entit v této zemi uplatňuje své
další specifické pobídky. Ve federaci například umožní investorům reinvestovat
30 až 50 procent daně z příjmu nebo od této daně osvobodí firmu zcela v obou
entitách, pokud vytvoří nová pracovní místa. Zboží určené k vývozu je
osvobozeno od spotřební daně.
Černá Hora: V ekonomických zónách se neplatí clo ani DPH
Přímořská Černá Hora je příjemnou turistickou destinací s
významným námořním přístavem ve městě Bar. Daň z příjmu právnických osob v
Černé Hoře dosahuje devíti procent a je tedy nejnižší z šestice zemí.
Pokud však firma umístí nově založenou výrobní společnost do jedné z nerozvinutých obcí, má nárok na osmileté osvobození od daně ze zisku, a to až do hodnoty 200 tisíc eur. V Černé Hoře může dostat subvence na vytvoření pracovních míst. Bude samozřejmě také osvobozena od placení daně z příjmu a příspěvku na sociální pojištění za zaměstnance ze znevýhodněných skupin.
V případě ekonomických zón neplatí investor cla a DPH z věcí
sloužících k výstavbě či údržbě výrobních provozů, infrastruktury i strojů. V
zónách nemusí dovozce řešit otázku cel, protože zboží tam evidují sami, a to
včetně změn charakteristiky zboží v průběhu výrobního procesu.
Kosovo: Registrace společnosti je zdarma
Kosovo se možná může někomu zdát jako neatraktivní destinace
pro obchod a investice, ale není tomu tak. Například jedné české investiční
společnosti z oblasti informačních technologií se v Kosovu podařil nevídaný
investiční úspěch s přesahem na trhy Severní Makedonie a Albánie. Složená roční
míra růstu (CAGR) u této investice za poslední čtyři roky dosahovala 314
procent, což je mimochodem růst, jaký měl snad jen Google mezi lety 2001 a
2004. V této zemi překvapí množství mladých lidí v populaci. Více jak polovinu
obyvatel tvoří lidé do 25 let věku.
Registrace společnosti v Kosovu je jednoduchá a hlavně
zdarma. DPH na služby a potraviny je osm procent a 18 procent na ostatní zboží.
Dividendy se zdaňují nulovou sazbou. Investor nebo výrobce může do země
bezplatně přivážet výrobní vybavení, počítače i materiál (ale jen ten, který se
v zemi nevyrábí). Daň ze zisku je 10 procent, mzdy zaměstnanců se daní
progresivně dle výše sazbami od nuly do deseti procent, příspěvek na důchod je
pětiprocentní.
Severní Makedonie: Založit firmu trvá čtyři hodiny
Tato země je atraktivní destinací pro outsourcing podnikání díky nízkým daním a odvodům. Sazba makedonské daně z příjmu fyzických a právnických osob je 10 procent. Reinvestovaný zisk je daněn nulovou sazbou. Založení společnosti s ručením omezeným prostřednictvím systému jednoho kontaktního místa trvá údajně čtyři hodiny a náklady jsou kolem 40 eur. I když Světová banka uvádí výrazně delší dobu – 15 dní – je to stále o deset dní méně než v České republice.
| Jak je to s vymahatelností práva? |
| Vymahatelnost práva je v těchto šesti zemích výrazně odlišná od toho, na co jsou podnikatelé zvyklí v EU. I když i na Balkáně se situace rok od roku mění a zlepšuje. Například OECD vyhodnocuje investiční riziko nejlépe v případě Srbska.
Index WEF pak zkoumá vztah mezi konkurenceschopností, sociální soudržností a udržitelností životního prostředí a opět hodnotí nejlépe Srbsko. Index Doing Business Světové banky – neboli index snadnosti podnikání – hodnotí především jednodušší předpisy pro firmy a silnější ochranu jejich vlastnických práv. Ty jsou pak nejlepší pro Severní Makedonii. Nadnárodní konzultační a pojišťovací společnost COFACE pomáhá společnostem předcházet a vyhodnocovat jejich obchodní rizika. V současnosti hodnotí nejlépe Černou Horu, Severní Makedonii a Srbsko. Ratingová společnost Moody´s hodnotí a řadí Severní Makedonii shodně jako Českou republiku. Index vnímání korupce, který každoročně vypracovává společnost Transparency International, vyznívá nejlépe pro Severní Makedonii. |
Pokud se podnikatel rozhodne umístit společnost do ekonomické
zóny, pak 10 let neplatí daň ze zisku, investorům je odpouštěno DPH při dovozu
a také clo na dovážené vybavení, stroje a náhradní díly. Pozemky v zónách jsou
dány do nájmu na 99 let za minimální ceny, tedy ceny v dolní výši z pásma
běžných cen za nemovitosti v Severní Makedonii.
V závislosti na počtu nově vytvořených pracovních míst a celkové hodnotě investice je možné získat od státu až 500 tisíc eur na výstavbu závodu. Investoři zde neplatí místní poplatky za služby ani za stavební povolení. Napojení na vodovodní, plynovou a kanalizační síť bude vystavěno zdarma. Vláda podpoří další kapitálové investice do rozvoje společnosti poskytnutím prostředků ve výši 10 procent z hodnoty investice na nákup dalších strojů, pozemků, budov.
Agentura na podporu investic dokonce nabízí vypracování
projektových analýz, detailní „due diligence“, provázání závodu s univerzitami
a výzkumnými pracovišti, s místními dodavateli a výrobci, připraví jednání s
právními a finančními poradci.
Veškerá podpora je nabízena formou „one stop shop“ od návrhů
přes projektovou dokumentaci, schvalovací, stavební a výrobní povolení, s celní
kanceláří a skladem v areálu zóny a s vlastními údržbáři pro bezproblémový chod,
napojení všech sítí a jejich upgrade. Agentura pomáhá s řešením daňových a
celních záležitostí, s vyřizováním víz a pracovních povolení, s vyřizováním a
kontakty se státními a místními institucemi.
Srbsko: Při větší investici daňové prázdniny na 10 let
O Srbsko je mezi českými podnikateli a firmami dlouhodobě
velký zájem. Srbsko je také největším trhem z šestice států a dojezd autem po
dálnici z Prahy do Bělehradu trvá okolo devíti hodin. Daň z příjmu právnických
osob je 10 procent. Registrace společnosti trvá maximálně pět dní, ale lze to
stihnout i za tři (Světová banka uvádí sedm dní).
Investorům, kteří vytvářejí nová pracovní místa v oblasti výzkumu a vývoje, výroby a služeb, je poskytováno od dvou tisíc do 10 tisíc eur na jedno pracovní místo. Společnosti, které zaměstnají 100 a více lidí a zainvestují přes 8,5 milionů eur, nemusejí 10 let platit daň ze zisku (daňové prázdniny začínají prvním rokem, kdy společnost dosáhne zisku). Firmám umístěným v zónách jsou poskytovány podpůrné služby formou „one stop shop“, jednoduché a rychlé celní procedury s celní kanceláří na území zóny.
Jsou nabízené také levné služby v dotovaných cenách za
převoz, nakládku, překládku, spediční služby, pojišťovací a bankovní služby.
Velmi specifická a velmi výhodná může být v době restrikcí a sankcí také dohoda
o volném obchodu Srbska a Ruské federace, která při splnění podmínky
nadpolovičního původu zboží umožní bezcelní vývozy do Ruska.
Protože informace tohoto článku mohou postupem času poněkud
zastarat, připojujeme odkazy na aktuální znění pobídek v angličtině na
stránkách odpovědných institucí v jednotlivých zemích.
Využít pobídky, než před vstupem do EU zmizí
Jakým způsobem vyhodnotit srovnání šesti nečlenských zemí
západního Balkánu? Cesta všech šesti zemí do EU může být ještě dlouhá. Přesto
již dnes jsou podmínky pro obchod a investice nadstandardně dobré. Tak proč je
nevyužít?
Přes určitou míru rizika, kterou s sebou nese podnikání
kdekoli na světě a již si každý musí vyhodnotit sám, se i mimo evropský trh
nabízejí zajímavé příležitosti. Tomu, kdo se rozhodne své podnikání rozšířit do
šestice západobalkánských zemí, mohou obchod, investice a podnikání přinést
řadu příjemných překvapení.
Řada (i těch velmi úspěšných) českých firem totiž už v Česku
v minulosti narazila na hranice svého dalšího rozvoje, zejména kvůli nedostatku
volných českých zaměstnanců a rostoucím mzdovým nákladům. Přesunutím manuálně
nákladných částí výroby by si české firmy mohly například uvolnit některé
domácí zaměstnance a vlastní kapacity pro sofistikovanější produkci, nebo
naopak zlevnit cenu svého zboží o tu část výroby, kterou přesunou na Balkán.
Tato investice či přesun části výroby by pak v následujících dekádách mohly
českým firmám poskytnout významnou konkurenční výhodu.
Z pohledu srovnání podmínek a nejlépe nastaveného systému
daní, státní podpory a úlev pro investory představuje v současnosti asi
nejlepší destinaci pro outsourcing Severní Makedonie, a to i s ohledem na
takřka souvislé dálniční propojení s Českem. Z pohledu vyhodnocení investičního
rizika či velikosti trhu může být tou nejzajímavější zemí pro někoho jiného
zase Srbsko. Zdá se, že v současné době jsou podmínky pro expanzi možná ty
nejlepší.
Jde o země, kde stát firmám takřka platí za to, že tam vyrábějí
a vytvářejí levná pracovní místa. České firmy však musí být pohotovější než
jejich německá, rakouská či italská konkurence. A není pochyb, že unikátní
státní podpora v těchto zemích postupně zmizí – s jejich blížícím se vstupem do
EU.
Autor pracuje v Odboru zahraničně ekonomických politik I Sekce Evropské unie a zahraničního obchodu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
PDF verze letního dvojčísla magazínu Český export a podnikání ke stažení
