Zasněžené ulice lemované cihlovými řadovými domy, moderní městská architektura anebo dlouhá hokejová tradice. Znaků, které jsou pro Helsinky typické, je hned několik. Že je finská metropole zároveň líhní inovativních technologií, si však na první dobrou uvědomí málokdo. Jedná se přitom o domov některých z nejambicióznějších a nejúspěšnějších herních tvůrců na světě.
V Helsinkách vznikala třeba úspěšná hra Angry Birds. To Helsinky se staly místem, kde se streamovací platforma Netflix rozhodla otevřít vůbec první interní herní studio. A jsou to opět Helsinky, kde sídlí i další významné společnosti, jako je třeba Supercell, jež stojí za oblíbenou mobilní hrou Clash of Clans.
Když neúspěch není strašák
Tomu, že budou Helsinky jednou mnohými považovány za hlavní město mobilních her, jehož globální hodnota se momentálně odhaduje na 120 miliard liber, ve skutečnosti příliš nenasvědčovalo. Tedy minimálně ne koncem minulého století.
V 80. a 90. letech, kdy mělo Finsko k nejbohatším zemím Evropy ještě relativně daleko, byla velká část obyvatel odkázána na počítače, o kterých se rozhodně nedalo říct, že by patřily ke světové špičce. Omezení s tím spojená nakonec vedla až ke zrodu takzvané demoscény, tedy subkultury, v níž programátoři vytvářeli umělecké prezentace, hudbu nebo hry, jež posouvaly tehdejší technologie na hranice jejich možností.
Zkrátka a dobře, Finové si zvykli dělat hodně věcí z mála, což podle generální ředitelky společnosti Phantom Gamelabs se sídlem v Helsinkách byl základ pozdějšího úspěchu. „Příklad toho, že odsud můžeme vybudovat něco velkého, ukázala třeba Nokia,“ říká pro BBC Sonja Ängeslevä, která je zároveň tvůrkyní her, členkou představenstva Remedy games a zakladatelkou nového vývojářského studia. Díky tomu zná finskou herní scénu skrz naskrz.
Právě mladí talenti z finské demoscény byli podle ní ti, kteří se do budování Nokie pustili navzdory tomu, že ve městě chyběli velcí herní vydavatelé. Díky tomu si tamní obyvatelé uvědomili, že spoustu věcí zvládnou bez nutnosti cestovat, a to přímo z Helsinek. „Naše kultura nám dovoluje zkoušet věci, selhávat a pak to zkoušet znovu. Právě tak začalo hodně herních společností. Protože když se nemusíte bát neúspěchu, můžete být mnohem odvážnější,“ komentuje Sartita Runebergová, vedoucí oddělení her ve společnosti Reaktor, jež poskytuje herní infrastrukturu mnoha z 200 herních studií.
Vzniku herních společností aktuálně pomáhá třeba síť vládního sociálního zabezpečení, jehož součástí jsou granty na zkoušení nových konceptů a finance na jejich ověření. Díky tomu nemusí podnikatelé ručit vlastním domem, aby mohli společnost vůbec založit. „Vláda má moc přimět lidi, aby se sem přestěhovali. Kvůli klimatu se ale nikdo stěhovat nechce, tak jim musí dát jiný důvod,“ konstatuje Runebergová.
Práce, nebo soukromý život? V Helsinkách obojí
Ve snaze udržet se na špičce v oblasti her je přilákání světových vývojářů součástí aktuálního plánu Finska. Nové pracovníky mají ke stěhování přesvědčit třeba velké daňové pobídky nebo výrazně vyšší platy. Kromě toho jim má být jistotou také harmonický život. „Helsinky jsou známé svou rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem, žije se nám tu dobře. V práci jsme velmi ambiciózní, ale volný čas máme tak rádi, že jsme v pracovní době velmi efektivní,“ přibližuje Johanna Huurreová, ředitelka strategických iniciativ v organizaci Helsinki Partners zabývající se přetahováním pracovníků ze zahraničí.
A jak se zdá, spojení technologického dědictví Helsinek, vládní podpory a odhodlaného získávání talentů skutečně funguje. Dokazuje to třeba fakt, že helsinská herní studia vydělala v roce 2022 2,8 miliardy liber. Pro srovnání, britský herní trh ve stejném období přinesl tamní ekonomice 4,7 miliardy liber. Hospodářství Velké Británie je však mnohonásobně větší něž to finské.
Za důležitý milník považují helsinští obyvatelé třeba prodej tamní společnosti Supercell. Tu v roce 2016 koupila čínská korporace Tencent, jejíž tržní hodnota se odhaduje na zhruba 11 bilionů korun.