Není to tak dávno, co se novopečené koaliční vládě nepodařilo prosadit zvýšení daňové zátěže za účelem krytí povodňových škod. Co způsobilo schvalování zákona sněmovnou, všichni dobře víme. Domnívám se, že věrohodnost povodňového zdůvodnění je přímo úměrná stabilnosti a jednotě vládního kabinetu. S touto kauzou se logicky začaly vynořovat na světlo různé studie a analýzy daňových úniků. Dosažitelnost stoprocentního výběru se rovná utopii, ale na druhou stranu bychom nemuseli disponovat takovými daňovými úniky či tolika důvody, proč sídlo firmy přesunout do daňového ráje.
Existují v podstatě dva způsoby náprav: buď daně zvýšit, nebo je vybírat efektivněji. První možnost je ze své podstaty jednodušší, nicméně skrývá nesrovnatelně vyšší riziko neúspěchu. Čím více budu daně zvyšovat, tím více budou poplatníci hledat nejrůznější cestičky, skulinky a fiktivní výdaje, jak platit méně nebo neplatit vůbec. Současná spleť zákonů, novel, vyhlášek, výjimek k tomu přímo vybízí. Daňoví poradci, právníci a účetní musí s těmito novelami zdatně držet krok, aby mohli být svým firmám nápomocni, kterak státu věnovat ze svých zisků co nejméně. Dovedeno “ad absurdum“, v Argentině činily některé sazby daní až 80 procent a všichni si pamatujeme, jaké to mělo následky.
Vybírat daně efektivně a hospodárně znamená spoustu práce a řadu mnohdy nepopulárních kroků. Touto cestou se ovšem je možné dobrat k více financím také a navíc s podstatně nižší mírou rizika. V čem tyto kroky spočívají? V první fázi ve “vyčištění“ a radikálním zjednodušení daňových zákonů a zpřístupnění jejich přehlednosti všem poplatníkům, nikoli pouze odborným poradcům. Odstraněním tisíce úkrytů a uliček (v podobě úlev a výjimek) v tom bludišti zákona dostaneme jednu přímou cestu ke státní pokladně. Dalším krokem je snížení daňové zátěže, nikoli kosmetické s o to větším mediálním pokřikem, ale razantní a citelné. Takové, aby si ho byl každý na své výplatní pásce či podnik ve svém účetnictví vědom. Odpadnou starosti podnikatelů, kde, kdy, jak a o kolik dát státu méně a navíc bude značně neefektivní platit daňové poradce, protože jejich honorář se nevyrovná částce, kterou mu pomůže na daních ušetřit.
Efektivnost se ale nevztahuje pouze na výběr, nýbrž na následné výdaje a hospodaření a zde jsou umístěny ony nepopulární kroky. Každý člověk požaduje za své peníze kvalitu a je ochoten za kvalitu platit. To už je ale jiná kapitola.
Představte si, že jste majitelem stavební firmy a stavíte či rekonstruujete klientovi dům. Dle rozsahu práce jste na tuto zakázku vyčlenil určitý počet dělníků, kteří by tuto práci měli stihnout do daného termínu. Vám se ale zdá, že dosud vykonaná práce neodpovídá harmonogramu a že pokud to bude tímto tempem pokračovat, tak zakázku do termínu nestihnete. Co uděláte? Zvýšíte počet pracovníků, nebo dohlédnete na kvalitu, styl a tempo zaměstnanců a jimi vykonávanou činnost?
Michal Kadlec,
ODS Tišnov
