Pravidelná dávka stresu a nervů v podobě daňového přiznání čeká také letos v březnu tuzemské firmy a živnostníky. Obvyklou nejistotu, kterou přinášejí prakticky každoroční změny daňového systému, letos umocňuje nový občanský zákoník a nárůst počtu podaných přiznání o 200 tisíc fyzických osob se solidární daní.
Máme dvě zprávy pro tuzemské podnikatele. Ta první je příznivá: Přestože letos začaly platit rozsáhlé změny v podobě nového občanského zákoníku, do daňových přiznání za rok 2013 se ještě nepromítnou. Druhá zpráva je poněkud horší: Ani tentokrát nebudou podnikatelé podávat daně stejným způsobem jako loni. I v roce 2013 začalo platit několik novinek, které se projeví změnami v daňovém přiznání.
„Přiznání k dani z příjmů za rok 2013 se bude podávat podle legislativy platné pro rok 2013. Zapomeňme tak ještě na chvíli na všechny horké novinky, kterými nás v těchto dnech média zásobují. Tříletá lhůta pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů ani jiné změny účinné od 1. ledna 2014 nás při přípravě daňového přiznání za minulý rok ještě trápit nemusejí,“ říká Gabriela Ivanco, senior manažerka oddělení daní poradenské společnosti Mazars.
Které změny přesto na podnikatele letos dopadnou? „Nově se v přiznání za rok 2013 setkáme s úpravami, které do zákona o daních z příjmů přibyly před rokem, jako například solidární zvýšení daně, zákaz uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění na děti u poplatníků uplatňujících paušální výdaje a podobně,“ pokračuje Gabriela Ivanco.
Zřejmě největší rozčarování způsobí zákaz uplatnění slevy na manželku a daňového zvýhodnění na děti u poplatníků uplatňujících paušální výdaje. Pojistné přiznání budou nově podávat také někteří účastníci II. pilíře důchodového spoření. Daňoví poplatníci, kterých se týká rozhodnutí ministra financí o prominutí úhrady daní z příjmů a příslušenství daní z příjmů z důvodu mimořádné události v souvislosti s loňskými povodněmi, budou muset doložit výše škod, což je nezbytné pro prominutí daně z příjmů.
Jedna z mála pozitivních změn se týká pracujících důchodců. Zákonné opatření pro rok 2013 zpětně zrušilo povinnost zdanit celý důchod u poplatníků, jejichž příjem ze zaměstnání dohromady se základem daně z příjmů z podnikání a pronájmu převýšil 840 tisíc korun.
Přestože samotné daňové přiznání za rok 2013 se bude podávat ještě podle starých pravidel, podnikatelé se již letos setkali s daňovými povinnostmi, které vyplývají z nové úpravy. „Přiznání k dani z příjmů sice budou podávat ještě podle pravidel platných pro rok 2013, ale vše, co se týká již roku 2014, se bude řídit legislativou novou.
Například příprava přiznání k dani z nemovitých věcí na rok 2014 podávaného do konce ledna tohoto roku vyžaduje již znalost nové úpravy. Už nyní mohou také narazit na změny při aplikaci srážkové daně u dohod mimo pracovní poměr, zvýšení hranice pro odvod srážkové daně u autorských honorářů anebo elektronické podávání přiznání k DPH.
Jako každý rok se již od ledna nepatrně mění sazby pro výplatu cestovních náhrad anebo minimální zálohy na pojistné na zdravotní pojištění pro OSVČ. Toto vše a mnoho dalšího je třeba začít hlídat už teď,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.
Právě platby DPH považuje finanční správa za jednu z nejdůležitějších změn letošního roku v daňové oblasti. „Daňová přiznání k DPH se nově od 1. ledna 2014 musejí podávat pouze elektronicky, s výjimkou plátců DPH fyzických osob, jejichž obrat za nejvýše dvanáct bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne šest milionů korun a kteří nemají zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky.
Ti si budou moci vybrat, zda budou svá podání zasílat správci daně elektronicky, v papírové podobě poštou či doručovat osobně,“ vysvětluje mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.
Neustálé pokusy o lepší výběr daní
Neustálé změny v české daňové legislativě mají společného jmenovatele. Stát je vždy zdůvodňuje snahou zlepšit výběr daní. Nicméně odborníci jsou skeptičtí k tomu, že se to úředníkům dlouhodobě daří. Alespoň u živnostníků. Důvod? Právě neustálé změny daňových předpisů znemožňují porovnávat, jak se daně reálně vybírají.
Podle údajů finanční správy byla za rok 2012 celková daňová povinnost 595 miliard korun, inkasováno bylo celkem 584 miliard korun, což představuje výtěžnost 98 procent.
„V porovnání s rokem 2011, kdy celkové inkaso dosáhlo částky 561 miliard korun, došlo v České republice v roce 2012 k růstu výnosu z vybraných daní,“ porovnává Petr Frisch ze společnosti Pro Factum Consulting a pokračuje: „Čísla za rok 2013 nemáme k dispozici, ale z našich jednání a zastupování našich klientů víme, že po nástupu Rusnokovy vlády došlo k zintenzivnění výběru daní, a setkali jsme se i s případem, kdy byla na daňový subjekt uvalena exekuce, aniž by mu byla nejprve zaslána výzva k úhradě v náhradní lhůtě, což byl dříve standardní postup. Nevíme, zda jde o metodický pokyn ze strany ministerstva financí, nebo o shodu náhod.“
Počet fyzických osob podávajících daňová přiznání v minulosti klesal a dostal se pod dva miliony. Zároveň klesal výběr daně ze 17,7 miliardy korun v roce 2008 na 3,2 miliardy korun v roce 2012. „Podle našich analýz negativně ovlivnila výběr daně zejména probíhající hospodářská krize, stoupající objem výdajů stanovených procentem z příjmů a rostoucí počet vyživovaných dětí, na které čerpají poplatníci daňové zvýhodnění,“ upozorňuje Petr Frisch.
To, že čísla nejsou u fyzických osob srovnatelná, dokazuje podle něj i fakt, že v roce 2008 byl předpis daně z příjmů osob podávajících přiznání 18 miliard korun, v roce 2009 to bylo 2,6 miliardy korun, v roce 2010 to bylo 10,4 miliardy korun a v roce 2012 opět jen 2,8 miliardy.
Březnový nápor
Nejenom kvůli novým povinnostem pro živnostníky čekají finanční úřady v březnu nápor na svých pobočkách. Další záplava nových daňových podání přijde v souvislosti s novou povinností pro zaměstnance. I ti, kteří dosud jen žádali svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, budou muset letos na jaře poprvé sami podat daňové přiznání, pokud jejich hrubý příjem byť v jediném měsíci roku 2013 převýšil 103 536 korun, což je čtyřnásobek průměrné mzdy.
Z této částky pak budou muset odvést takzvanou solidární daň. „V důsledku toho očekáváme ve srovnání s minulým rokem nárůst počtu podaných daňových přiznání na dani z příjmů fyzických osob o 200 tisíc,“ odhaduje Petra Petlachová.
Přitom právě tato novinka v daňových přiznáních je podle odborníků jedním z favoritů na zrušení v případě, že se ministerstvo financí rozhodne zjednodušit systém daňových přiznání. Časová náročnost daňových přiznání je totiž v Česku extrémně vysoká a země patří, spolu s Bulharskem, v tomto ohledu k nejhorším v rámci Evropské unie.
„Jde o čistě administrativní povinnost, pro kterou neexistuje jediný ekonomický důvod. Desítky tisíc zaměstnanců musejí nyní nově pod hrozbou sankcí podávat daňová přiznání. To vytváří další časové nároky nejen pro ně, ale i pro státní správu, která si bude muset s přívalem desítek tisíc nových daňových přiznání nějak poradit,“ říká Petr Frisch ze společnosti Pro Factum Consulting, několikanásobný držitel titulu daňař roku.
Zrušení solidární daně není podle něj jediným krokem, který by pomohl snížit časovou náročnost daňových přiznání. „Zejména by pomohl jeden jednotný formulář pro výběr daně a sociálního a zdravotního pojištění,“ navrhuje Petr Frisch. „Další pomocí by bylo, aby státní správa zavedla systém,jednoho podání‘ napříč všemi daněmi.
Nyní například oddělení daně z příjmů fyzických osob požaduje doložení kupní smlouvy k nemovitosti u uplatněných úroků i přesto, že oddělení majetkových daní a daně z převodu nemovitostí má přístup do katastru nemovitostí. Pro poplatníka je to další administrativní zátěž, kdy dokládá finančnímu úřadu fakta, která má finanční úřad online k dispozici.“
Papírů neubylo
Ministerstvo financí však zatím nemá příliš jasno v tom, zda a jakým způsobem se do zjednodušování daňových přiznání pustí. „Vláda bude usilovat o změny v daňových předpisech, které při zachování daňového výnosu sníží náklady poctivých daňových poplatníků na správu daní. Jakékoli konkrétnější odpovědi by byly v tuto chvíli předčasné. V současné době se analyzuje stávající situace a konkrétní kroky budou včas oznámeny,“ uvedl na dotaz magazínu Profit mluvčí ministerstva financí Marek Zeman.
Dosavadní opatření, která měla vést ke zjednodušení daňových přiznání, přinesla podle odborníků spíše rozpačité výsledky. Týká se to především elektronizace daňových přiznání. „Pouze 31 tisíc daňových přiznání z příjmů fyzických osob bylo v roce 2012 podáno elektronicky. Z toho mělo necelých 18 tisíc zaručený elektronický podpis. Z necelých dvou milionů fyzických osob, které by měly podávat přiznání, jde o zanedbatelný zlomek,“ vysvětluje Petr Frisch.
Od roku 2013 začala platit nová povinnost pro fyzické osoby s obratem nad šest milionů korun ročně a pro všechny právnické osoby podávat přiznání k DPH elektronicky. Zároveň finanční úřady u nových plátců DPH požadují alespoň po dobu jednoho roku podávat přiznání k DPH měsíčně, a nikoli i čtvrtletně, jak tomu bylo dříve. „To sice opticky zvýší počet přiznání podávaných elektronicky, ale dojde k tomu na úkor času, který nové subjekty stráví vyplňováním, a na úkor efektivity výběru daně,“ poznamenává Petr Frisch.
Navíc celá oblast elektronického podávání daní má podstatný háček. Nevede ke snížení papírování a nezbavuje podnikatele nutnosti archivovat dokumenty ve fyzické podobě. A tak firmy a živnostníci kvůli účetnictví dál tisknou faktury a další doklady, které si předtím mezi sebou posílali elektronicky.
„Problémem je to, že úředníci finančních úřadů při kontrolách stále požadují papírovou podobu dokladů, protože s elektronicky vydanými fakturami neumějí pracovat, evidovat je a uchovávat,“ vysvětluje Petr Frisch. I daňová přiznání odeslaná na finanční úřady elektronicky se přitom často tisknou na papír.
„V případě kontroly si dokumenty doručené v elektronické podobě s kolegy většinou tiskneme. Je to mnohem přehlednější než vzájemně kontrolovat několik dokumentů na monitoru počítače,“ uvedl jeden z pracovníků finančního úřadu, který se zabývá kontrolami.
Stát však slibuje, že možností elektronického podávání faktur bude přibývat. „Daňový řád zavedl další možnost elektronického podávání, a sice s identitou podavatele ověřenou způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Výhodou je, že podavatel nebude muset vlastnit elektronický podpis.
Zákon tento nový způsob podávání svazuje s okamžikem, kdy je k tomu správce daně technicky přizpůsoben. Finanční správa elektronické podávání spustí ve druhém pololetí letošního roku,“ upozorňuje Petra Petlachová.
Nejčastější chyby při podání daňového přiznání
Chybějící přílohy „Dlouhodobě se vyskytujícím problémem u některých právnických osob jsou chybějící zvláštní přílohy se specifikací věcné náplně nebo propočtem částek vykázaných na řádcích, u nichž je to v dílčích pokynech pro jejich vyplnění požadováno,“ říká Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.
Odečet na penzijní připojištění se státním příspěvkem Při platbě daní dochází také často k chybě u nezdanitelné části základu daně. Poplatník si totiž může odečíst od základu daně zaplacený příspěvek na penzijní připojištění pro zdaňovací období roku 2013 v maximální výši 12 tisíc korun.
Částku, kterou zaplatil, je ale povinen snížit pro zdaňovací období roku 2013 právě o 12 tisíc korun. Poplatníci v tom poměrně často chybují a odečítají si celou zaplacenou částku bez snížení. Chybné tedy je, pokud například zaplatili na penzijním připojištění v roce 2013 celkem 20 tisíc korun a v daňovém přiznání uplatnili celou tuto částku namísto částky osm tisíc korun, kterou získají, když od dvaceti tisíc odečtou dvanáct tisíc korun.
Odečty u odborových poplatků Často dochází k chybám také u odečtu zaplacených odborových příspěvků. Pro zdaňovací období roku 2013 možný odečet do maximální výše tři tisíce korun. Poplatníci si ale často odečítají více, vše, co zaplatili.
Odečty na děti a manžela či manželku K častým chybám může letos docházet také u odečtu na děti či druhého z manželů. „V případě přiznání daně z příjmů fyzických osob za rok 2013 by si měli dát pozor ti živnostníci, kteří uplatňují své výdaje paušálem, tedy procentem z příjmů. Od roku 2013 si nemohou poté uplatnit daňové zvýhodnění na děti či odpočet na
manžela či manželku. V případě vedení daňové evidence, tedy uplatnění skutečných výdajů, daňové zvýhodnění na děti a i odpočet na manželku použít mohou,“ upozorňuje Anna Suchnová z daňové společnosti AS Ekonompartner.
Žádosti o vrácení přeplatku Poplatníci, kteří podávají daňové přiznání již v lednu a vypočetli si v něm daňový přeplatek, si zpravidla také ihned vyplní žádost o jeho vrácení, která je na poslední straně daňového přiznání. Finanční úřady ovšem žádost o vrácení přeplatku podanou v takto časném termínu musejí ze zákona po 60 dnech zamítnout.
Přeplatek totiž může vzniknout až vyměřením daňového přiznání po uplynutí lhůty pro jeho podání, která činí tři měsíce po zdaňovacím období. Trvá tedy zpravidla do konce března. Daňový subjekt si tak musí, pokud chce přeplatek vrátit, podat novou žádost. Řešením je podání daňového přiznání včetně žádosti o vrácení přeplatku až v průběhu února nebo března.
Chybějící podpisy Stále se opakují případy, kdy na daňovém přiznání chybí podpis daňového subjektu. Součástí daňového přiznání je také žádost o vrácení přeplatků. Poplatníci často zapomenou podepsat jak daňové přiznání, tak i žádost o vrácení přeplatku. Nebo podepíšou jen žádost o vrácení přeplatku a mají za to, že tím je také podepsáno celé daňové přiznání. Není. Jak daňové přiznání, tak i žádost o vrácení přeplatků jsou samostatnými podáními, i když jsou na jednom tiskopise.
Údaje o majetku, zásobách a pohledávkách Daňový poplatník, který vede daňovou evidenci, má v daňovém přiznání za povinnost vyplnit také v příloze č. 1 tabulku D (údaje o majetku, zásobách, pohledávkách, závazcích a další). Často se vyskytují případy, kdy tabulka vyplněna není.
Jak vysoké jsou slevy na dani (v korunách)
24 840 – na poplatníka (možnost uplatnění i u zahraničních zaměstnanců, kteří jsou daňovými nerezidenty ČR). Daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu.
24 840 – na druhého z manželů bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími roční limit ve výši 68 000 Kč a jedná-li se o druhého z manželů, který je držitelem průkazu ZTP/P, v dvojnásobné výši.
2520 – u poživatele invalidního důchodu pro invaliditu prvního a druhého stupně.
5040 – u poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
16 140 – u držitele průkazu ZTP/P.
4020 – pro studenta (po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem).
Zdroj: § 35ba zákona za rok 2013
