N ě m e c k o
Je rozhodnuto. Konečná předloha daňové reformy, kterou v druhém únorovém týdnu schválil rudozelený kabinet kancléře Gerharda Schrödera, se notně liší od halasně proklamovaných ohlášených ambiciózních plánů. I tak ale zaměstnanci a podnikatelé do konce roku 2002 ušetří na odvodech státu patnáct miliard marek.
Pro jednotlivce v Německu budou důsledky nových daňových pravidel velmi různé. V zemi je například obvyklé odměňovat zaměstnance k životnímu jubileu, nebo jim poskytovat odstupné při odchodu do penze. Zvyk zůstane zachován, peníze navíc však budou zdaněny. Číšníci budou povinni hlásit zaměstnavateli výši spropitného, a to také znamená vyšší srážky ze mzdy. A daňové povinnosti nebudou v budoucnu zproštěny ani dosud nedaněné odpisy provizí v zahraničí.
Lafontaine je spokojen
Výchozí předpoklad proklamované takzvané reformy reforem se nikterak nezměnil: stále platí, že daňové břemeno poplatníků se ve třech etapách během čtyř let sníží o 57 miliard marek. Ovšem po odsouhlasených škrtech povolených daňových odpisů jim stát z kapsy vytáhne plných 42 miliard. Patnáctimiliardová úspora je takto spíše symbolická, zvláště ve srovnání s ročním objemem daní. Daňový výnos dosahuje v Německu zhruba 800 miliard marek.
„Celý plán je finančně solidně zajištěn a představuje rozumnou ekonomickou variantu, tvrdí ministr financí a šéf SPD Oskar Lafontaine. Zároveň ujišťuje, že jisté změny - především ve způsobu financování reformy - nejsou reakcí na porážku vládní koalice v nedávných zemských volbách v Hesensku, po níž přišla SPD spolu se Zelenými o absolutní převahu ve druhé parlamentní komoře - Spolkové radě (ve Spolkovém sněmu si drží rudozelení spolehlivou většinu).
Daňoví odborníci soudí, že verdikt ústavních soudců znamená spíše výdaj až ve výši čtyřiceti miliard marek. A spolková vláda se tak zpětnému finančnímu dopadu těžko vyhne.
„Je do nebe volající, když má někdo jako já dostávat kvůli progresi vyšší přídavky na děti než průměrně vydělávající rodina, řekl v berlínském Tagesspiegelu Schröder. Dodal, že má mnoho přátel mezi zámožnými advokáty, kteří pobírání dětských přídavků zpochybňují. Názor soudu, že zaopatření a výchovu dětí musí stát zajistit bez ohledu na finanční možnosti rodičů, považuje kancléř za značně pochybný. „Ale budiž, je na světě, řekl odevzdaně.
Úroky pod drobnohledem
Vládní návrh daňové reformy ovšem přinese Němcům i dosud nevídanou nepříjemnost. Hodlá se totiž opřít o značné zpřísnění zákona o kontrole zdanění úroků. Peněžní ústavy by tak musely předkládat Spolkovému úřadu detailní přehled o výši všech úrokových výnosů, tedy i těch, které si střadatelé dojednali individuálně. Na ně se zatím v podstatě vztahovalo bankovní tajemství.
O něco více než občanům vychází reforma vstříc stagnující ekonomice. Například podnikatelům v maloobchodu a knižním obchodu by měl stát do značné míry hradit utrpěné ztráty, úsporu pro tento typ podnikání budou znamenat i rychlejší odpisy.
V ekonomice je ovšem vždy něco za něco. Zamýšlené úlevy má kompenzovat takzvané minimální zdanění. Paušál, který budou drobní a střední podnikatelé nově odvádět, má ministerstvu financí přinést více než miliardu marek. Upraveno má navíc být i dosavadní vyúčtování ztrát.
Ekologové počkají?
Lafontainův úřad se sice nechal slyšet, že chystané zvýšení ekologické daně nepřichází letos v úvahu, ale deník Neue Ruhr Zeitung/Neue Rhein Zeitung ho nachytal na švestkách. Z vládního protokolu koaličního jednání Lafontaina s finančníky a ekopolitiky SPD a Zelených ocitoval: „Je vyšší politickou vůlí přijmout rozhodnutí o případném navýšení ekologické daně, včetně daně z pohonných hmot. Účastníci debaty hovořili v kuloárech o tom, že motoristy bude potřeba připravit na zdražení každého litru benzinu o osm feniků. Finanční mluvčí koalice Joachim Poss (SPD), Klaus Müller a Christine Scheelová (oba Zelení) tyto zprávy ovšem odmítli. Podle nich koalice zůstane i nadále u čtyř hlavních zákonů, které mají být přijaty v letošním roce.
Platí tedy, že za začátek třístupňové reformy daní z příjmů, rozložené do let 1999 až 2000, se počítá letošní 1. únor. První faktické změny jsou ohlášeny na léto - půjde o úpravu maximální sazby podnikatelských daní na 35 procent a zavedení odečitatelných položek pro rodiny s dětmi, o nichž rozhodl ústavní soud. Zvyšovat se začnou dětské přídavky (vyměřeno do roku 2002 ve dvou etapách) na částku 260 marek. Nová pravidla pro společné danění manželů a zdaňování školného budou zapracovány do nového zákona o rodině.
Líc a rub
Kancléř Schröder doufal, že nově převázaným daňovým balíčkem ukáže tápající ekonomice světlo v tunelu. Na ovace ovšem nedošlo, namísto nich zní samá kritika. Nejhlasitěji se přitom ozývají obávaní pohlaváři velkých podnikatelských svazů Hundt, Stihl, Henkel and Co.
Opozice CDU/CSU a FDP, která tak dlouho hlásala daňovou reformu, až nakonec prohrála možnost nést za ni odpovědnost, veškerému dění kolem daňových změn i změny samotné považuje za naprostý chaos. Navíc kabinetu vyčítá, že celou ožehavou záležitost prezentuje hlavně z té příjemnější a líbivější stránky. Například fakt, že střadatelé napříště musí počítat se zpřísněnou kontrolou úroků, se totiž na veřejnost dostal jen díky „jisté indiskreci .
Většině těch, kterých se změny daní dotknou, se tak velmi zamlouvá výrok rozpočtového mluvčího Bundestagu Dietricha Austermanna. Ten daňovou reformu nazval „Schröderovým daňovým karnevalem v pátém rýnském ročním období .
