Kdy vzniká přeplatek na dani
O existenci daňového přeplatku, tedy že jste na daních za dané období odvedli více, než jste museli, se jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) většinou dozvíte až při vyplňování daňového přiznání. Přeplatek přitom může vzniknout i tak, že uplatníte daňového zvýhodnění na dítě, které bude vyšší než vypočtená daň.
U lidí, kteří jsou zaměstnaní, se přijde na existenci daňového přeplatku při ročním zúčtování daně. Vzniká jim díky uplatnění daňových slev i z jiných důvodů. Na rozdíl od OSVČ pak mají zaměstnanci nárok na vratku daně i při dlouhodobé nemocenské či ošetřovném.
Podle §154 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, je daňový přeplatek definován jako částka, která vzniká následujícím způsobem:
- daňový poplatník během roku na zálohách na daň z příjmů odvedl určitou částku,
- tato částka je vyšší než daň z příjmů spočtená po ukončení daňového roku,
- daňový přeplatek je poté roven rozdílu těchto částek.
Výše uvedená definice zní poněkud krkolomně, ale v praxi se jedná o případy, o kterých byla řeč hned v úvodu článku.
Jak probíhá vrácení daní
O co si člověk sám neřekne, to mu stát nevrátí. Proto nepočítejte s tím, že vám stát přeplatek pošle automaticky. Musíte si o něj zažádat. Za zaměstnance to udělá zaměstnavatel, živnostníci se o to musí postarat sami.
Vrácení přeplatku u zaměstnanců
Zaměstnanci si většinou nemusí s vracením daní dělat starosti, neboť roční zúčtování daně za ně zpracovává zaměstnavatel. Zaměstnavatel musí žádost podat vždy do 15. února, daňovou vratku pak zaměstnanci obdrží v březnové výplatě, která obvykle chodí v první polovině dubna.
Zaměstnanci, kteří stráví delší dobu na nemocenské a odvedou během roku nějaké zálohy na dani z příjmů, mají také nárok na vrácení přeplatku. Vrácení daní z nemocenské se ovšem týká pouze zaměstnanců, OSVČ takovou možnost nemají.
Vrácení přeplatku u OSVČ
OSVČ si musejí žádost o vrácení přeplatku vyřídit samy. O vratku daně se žádá přímo v daňovém přiznání. Kolonka s názvem ,Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob‘ se nachází na poslední stránce formuláře. Úřadu sice odevzdáváte jeden formulář, ale nesmíte zapomenout na to, že zde musejí být dva vaše podpisy. Jedním stvrzujete daňové přiznání, druhým žádost o vrácení přeplatku.
Finanční úřad má poté 30 dní na to, aby žadateli přeplatek na dani vrátil. Tato lhůta ovšem nestartuje dnem podání daňového přiznání. Začíná běžet až po posledním řádném termínu pro podání daňového přiznání. V praxi to bude vypadat tak, že i když si pospíšíte a podáte papírové daňové přiznání za rok 2022 třeba už 25. března 2023, daňový přeplatek dostanete až 2. května 2023.
Od roku 2021 je možné, aby vám správce daně vrátil daňový přeplatek v hotovosti (doposud byl možný pouze bezhotovostní převod) do maximální výše jednoho tisíc korun.
| Termín pro podání daňového přiznání | Termín pro vrácení přeplatku na dani z příjmů | |
| v papírové formě | do 3. dubna 2023 | do 2. května 2023 |
| v elektronické formě | do 2. května 2023 | do 1. června 2023 |
| daňovým poradcem | do 3. července 2023 | do 1. srpna 2023 |
Zdroj: Ministerstvo financí České republiky
Žádost o vrácení přeplatku na dani lze podat bohužel jen v situaci, kdy je přeplatek vyšší než 200 korun (až do roku 2021 šlo o 100 korun). Nižší přeplatek vám finanční úřad nevrátí. Nemusíte se ovšem bát, že byste o peníze přišli. Menší částky se kumulují a o jejich vyplacení lze poté požádat hromadně, a to až šest let zpětně. Pokud do té doby o vrácení přeplatků nezažádáte, nárok na ně ztrácíte a peníze poputují do státního rozpočtu. Jestliže ale máte na jiných daních nedoplatky, finanční úřad nejprve využije drobné přeplatky na dani z příjmů k jejich zaplacení.
A co když člověk zjistí, že v daňovém přiznání udělal chybu a zapomněl požádat o vrácení přeplatku? Řešení je snadné – podat můžete opravné nebo dodatečné daňové přiznání. Opravné daňové přiznání plně nahrazuje přiznání původní, takže úřad bude brát v úvahu pouze toto přiznání. Dodatečné daňové přiznání se odesílá až po řádném termínu pro podání daňového přiznání. Slouží pouze k upravení chyb v řádném přiznání, takže na úřadě poté zůstávají obě.
Vrácení daní z hypotéky
Možná vás to překvapí, ale na vrácení daní můžete získat nárok také doložením dokladů o zaplacených úrocích z hypotéky. Rozhodně se to vyplatí, protože hypotéka představuje pro rodinný rozpočet ohromnou zátěž. Tímto způsobem můžete ušetřit na daních i desítky tisíc korun ročně. Pochopitelně ale nedostanete nic bez projevení vlastní iniciativy a splnění určitých podmínek.
Na odečet zaplacených úroků máte nárok, pokud:
- jste účastníkem hypoteční smlouvy (žadatelem nebo spolužadatelem o hypotéku),
- vlastníte nebo spoluvlastníte nemovitost financovanou hypotékou,
- nemovitost slouží k řešení bytové potřeby vás nebo vašich blízkých příbuzných.
Zaplacené úroky z hypotéky mohou ke snížení daně uplatnit jak zaměstnanci, tak i OSVČ. V obou případech si ovšem musíte opatřit dokumenty, které váš nárok prokazují:
- hypoteční smlouvu (při prvním uplatňování odpočtu),
- výpis z katastru nemovitostí (při prvním uplatňování odpočtu),
- originál potvrzení o zaplacených úrocích.
Zaměstnancům stačí, když dokumenty předají zaměstnavateli, neboť zpracovává roční zúčtování daně za ně (nejpozději do 15. února 2023). OSVČ připojí dokumenty do daňového přiznání jako samostatné přílohy.
Počítejte s tím, že při uplatnění zaplacených úroků z hypotéky dosáhnete pouze na vrácení daňového přeplatku, nikoliv na daňový bonus. Odpočet se vyplatí pouze těm, kteří odvedou na dani z příjmů více, než činí základní sleva na poplatníka (30 840 korun).
