Podnikatele v Pacově kontroluje finanční úřad v průměru každé čtyři roky. Zato do firmy se sídlem v pražských Modřanech zavítá kontrola jednou za sto let.
Kontroly z finančních úřadů Podnikatele v Pacově kontroluje finanční úřad v průměru každé čtyři roky. Zato do firmy se sídlem v pražských Modřanech zavítá kontrola jednou za sto let.
NEBOJTE SE BERŇÁKU!
Jak jednat s finančním úřadem jako rovný s rovným? Jak se chovat při daňové kontrole? A kde si můžete stěžovat na rozhodnutí finančních úřadů? Podrobné návody jsme přinesli v seriálu Profitu č. 39-46/2007. O archivní čísla si můžete napsat na profit@profit.cz!
Nejnovější statistiky znovu potvrdily fakt, na nějž v Profitu upozorňujeme už několik let: Podnikatelé se sídlem v menších městech mají mnohem větší „šanci“ na kontrolu z úřadů než firmy z krajských měst či z Prahy. Nejde přitom o zanedbatelné rozdíly: Když začnete ve dvaceti letech podnikat v Pacově na Vysočině, čeká vás během života kontrola z finančního úřadu nejméně desetkrát. Zato v pražských Modřanech jen jednou – a když budete mít štěstí, tak možná vůbec.
Statistiku za rok 2007, vycházející z údajů ministerstva financí, zveřejnila na svém webu společnost Terrinvest. Podrobná verze tabulky obsahuje vedle počtu provedených kontrol také množství pracovníků jednotlivých finančních úřadů či počet registrovaných fyzických a právnických osob. Podle jednatele Terrinvestu Tomáše Pelikána nejde jen o čistě matematický průměr získaných dat. „V přehledu jsme zohlednili i obvykle delší dobu trvání daňové kontroly u právnických osob, stejně jako údaje o velikosti podnikajících subjektů ve větších městech,“ říká.
NEJČASTĚJŠÍ KONTROLY
(průměrná statistická frekvence daňových kontrol ve spádové oblasti finančního úřadu)
FÚ v Pacově - 4 roky
FÚ v Náměšti nad Oslavou - 5 let
FÚ v Moravském Krumlově - 6 let
FÚ v Moravských Budějovicích - 6 let
FÚ v Tišnově - 6 let
FÚ ve Velkém Meziříčí - 7 let
FÚ v Bučovicích - 7 let
FÚ v Poděbradech - 7 let
FÚ v Rožnově pod Radhoštěm - 8 let
FÚ v Telči - 8 let
Pramen: www.terrrinvest.cz
Nejen berňáky
Podle informací Profitu už finanční úřady v některých krajích „přeskupují“ své pracovníky tak, aby reagovaly na rostoucí přesun podnikatelů do krajských měst. V praxi ale mnohdy narážejí na tradiční neochotu Čechů stěhovat se nebo dojíždět za prací – finanční úřady proto nejsou tak „pružné“, jak by si jejich vedení přálo.
„Nevadila mi ani tak četnost kontrol, jako spíše jejich průběh,“ říká podnikatel z Tachovska, který nedávno formálně přesunul své sídlo do Prahy, ale přesto nechce být jmenován. „Úředníci měli na každou firmu více času, takže si pořád vymýšleli nějaké maličkosti. Na malém městě navíc znají podnikatele osobně – vidí, v čem jezdím, kam chodím, co nosím na sobě. A to samozřejmě hned poměřují s daňovým přiznáním,“ dodává.
Přestože kontrola z berňáku je nejobávanější, jde jen o jednu z mnoha prověrek, které firmám hrozí. Jak ukázalo porovnání, které jako první přinesl Profit v čísle 33/2007, také například u kontrol z úřadů práce v zásadě platí, že čím větší město, tím menší je jejich pravděpodobnost.
Útěk do velkých měst
NEJMÉNĚ ČASTÉ KONTROLY (průměrná statistická frekvence daňových kontrol ve spádové oblasti finančního úřadu)
FÚ v Praze - Modřanech - 104 let
FÚ Ostrava I - 97 let
FÚ pro Prahu 7 - 95 let
FÚ v Pardubicích - 95 let
FÚ pro Prahu 3 - 88 let
FÚ pro Prahu 2 - 82 let
FÚ v Teplicích - 67 let
FÚ pro Prahu 10 - 66 let
FÚ v Klatovech - 63 let
FÚ v Hradci Králové - 63 let
Pramen: www.terrrinvest.cz
Terrinvest se mimo jiné zabývá pronájmem takzvaných virtuálních kanceláří, umožňujících firmám snadno získat sídlo v Praze nebo jiném velkém městě. Právě tyto služby prožívají v posledních letech obrovský nárůst poptávky – podle dalších firem působících v oboru (například Office House nebo její sesterská Společnosti Online) se zájem zvyšuje meziročně o stovky procent. Podle informací Profitu se jen vloni „přestěhovalo“ z regionů do Prahy přes pět tisíc firem.
O sílící oblibě virtuálních kanceláří jsme psali už několikrát, proto si jen připomeňme hlavní fakta: Změna sídla je ve většině případů pouze formalitou. Na stejné adrese sídlí až desítky různých firem. Ty se dělí o jednu či více sekretářek, které mimo jiné přeposílají došlou poštu nebo přepojují hovory na „skutečné“ sídlo firmy. Měsíční pronájem sídla činí jen několik set korun, nejdražší poplatek je za sídlo na pražském Ovocném trhu – zhruba šest tisíc korun měsíčně.
Zákony umožňují, aby vedle oficiálního sídla podnikatel uváděl i kontaktní adresu, případně aby se vyskytoval na adrese některé ze svých provozoven. V případě podnikající fyzické osoby je situace složitější: Obchodní zákoník výslovně uvádí, že „podnikatel je povinen zapisovat do obchodního rejstříku své skutečné místo podnikání“.
Únik před úřady není jediným důvodem papírových změn sídla. Tím druhým je získání lukrativních adres, často v samém centru Prahy nebo krajských měst. Firma tím mnohdy chce působit seriózněji, než kdyby jako své sídlo uváděla neznámou obec.
