euRoGlosa Prezident Václav Klaus nebyl v Evropském parlamentu oblíbenou figurou. Když během českého předsednictví před čtyřmi lety předstoupil s kritickým projevem na adresu politického a hospodářského rozhodování v Evropské unii, část sboru odešla na protest ze sálu. Avšak zatímco skupina českých senátorů se nyní chystá zažalovat hlavu státu pro velezradu, europoslanci jí dají k blížícímu se odchodu dárek. Po měsících sporů se 13. března snad dočká konce europarlamentní část anabáze takzvané Klausovy výjimky.
Protokol upřesňující výklad Listiny základních práv a svobod EU si prezident vymohl v roce 2009, mimo jiné s ohledem na možné nároky sudetských Němců. Členské státy na něj kývly, byť ne s nadšením. Jenže aby mohl být včleněn do práva Evropské unie, je třeba ho konzultovat se zákonodárci. Ti se musejí vyjádřit, zda by měl být kvůli výjimce svolán Konvent a zda doporučují dát protokolu zelenou.
Je to zdánlivě jednoduchá věc. Výboru pro ústavní záležitosti však trvala odpověď rok a půl. Nejdřív skončilo hlasování patem, další bylo zpochybněno.
Uspěl až třetí pokus. Ten ve stručnosti říká, že parlament „byl zkonzultován“ a Konvent není třeba. Ve vysvětlení je pak možné se dočíst, že protokol listinu i panující právní situaci nemění, přesto prý vytváří zmatek a právní nejistotu. Na tom však moc nesejde. Klíčové bude, pokud celý zákonodárný sbor zprávu výboru potvrdí (což se čeká), že europoslanci byli konzultováni.
Členské státy by pak měly výjimku definitivně schválit a spustit ratifikaci. Většina zemí už sice bude chtít podivnou kapitolu uzavřít a bez velkého humbuku dá protokolu zelenou, ale výjimkou bude zřejmě Česko. To Česko, které o přijetí protokolu partnery požádalo. ČSSD ovládaný Senát je totiž připraven postavit se proti.
O autorovi| TOMÁŠ PIRKL, spolupracovník redakce, Brusel
