Česká ekonomika prošla v posledních letech významnými peripetiemi. Po letech konjunktury (roky 2004 až 2007 s průměrným šestiprocentním tempem růstu HDP) dochází ke zpomalení růstu (rok 2008, růst HDP o 3,1 %) a nakonec i k poklesu ekonomiky (rok 2009, pokles HDP o 4,5 %). Výsledky, jež už 19. rokem zjišťuje a poskytuje Sdružení CZECH TOP 100, ukazují, že úspěchy i neúspěchy celého národního hospodářství jsou jen zrcadlem toho, co se odehrává v podnicích. Léta ekonomického růstu 2004 až 2007 znamenala pro stovku nejvýznamnějších podniků, sledovaných v anketě CZECH TOP 100, růst tržeb, vývozu i zisku. Rok 2009 se ale projevil zejména poklesem zisku, ale i tržeb a vývozu. Výsledky stovky nejvýznamnějších podniků v roce 2010 (meziroční růst tržeb o 12,9 %, vývozu o 22,6 %) dávaly naději, že česká ekonomika se z krize rychle zotaví, rok 2011 jsme pak v této souvislosti, stejně i jako z makroekonomického hlediska, hodnotili mírně optimisticky. Rok 2012 pak znamenal přes pokles výkonnosti celé ekonomiky (pokles HDP o 1,2 %) mírný růst tržeb, vývozu, zisku a přidané hodnoty stovky i desítky těch nejvýznamnějších.
V anketě 100 nejvýznamnějších firem ČR sdělují podniky na principu dobrovolnosti své individuální údaje o tržbách, zaměstnanosti, zisku či ztrátě, přidané hodnotě atd. Základním ukazatelem této ankety jsou tržby nefinančních podniků. Podle hodnoty tohoto souhrnného ukazatele jsou podniky, účastnící se ankety CZECH TOP 100, řazeny do základního žebříčku už od roku 1994. Po roce 2000 byly osloveny i finanční instituce (banky, pojišťovny, penzijní fondy, ostatní finanční zprostředkovatelé a pomocné finanční instituce), ale jejich poměrně malý počet na území ČR ve srovnání s nefinančními podniky a heterogenita základních ukazatelů popisujících výsledky jejich ekonomické činnosti jsou určitou překážkou sestavování rozsáhlejších žebříčků. Sledováním údajů během devatenácti let existence ankety CZECH TOP 100 vznikla rozměrná databáze podnikových údajů, ze které lze vysledovat řadu zajímavých souvislostí. Co přinesl rok 2012?
Tržby desítky nejvýznamnějších podniků představovaly částku 1266,8 mld. Kč, což je o 10,5 % (o 120,8 mld. Kč) více než v roce 2011. Stovka nejvýznamnějších realizovala tržby za 2527,3 mld. Kč, tj. o 2,8 % (o 69,3 mld. Kč) více než stovka nejvýznamnějších v roce 2011, a překročila tak nejen úroveň tržeb roku 2011, ale i z předkrizového roku 2007 (2452,6 mld. Kč). Pokles tržeb zaznamenaly v roce 2012 jen necelé dvě pětiny ze stovky nejvýznamnějších, z nichž největší část (šest podniků) je z odvětví obchodu a pět ze stavebnictví.
Vývoj zisku byl v roce 2012 nejvýraznější, i když první stovka jen obtížně dotahuje předkrizové hodnoty z roku 2007. Hospodářský výsledek deseti nejziskovějších podniků v roce 2012 představoval 168,4 mld. Kč, a byl tak o 27,9 % vyšší než zisk první desítky v roce 2011 a o 25,4 mld. Kč vyšší než zisk první desítky nejziskovějších z předkrizového roku 2007. Zisk první stovky podniků byl s částkou 230,0 mld. Kč o 21,6 % vyšší než v roce 2011, ale ještě téměř 20 mld. Kč chybělo první stovce do úrovně předkrizového roku 2007.
Deset nejvýznamnějších vývozců prodalo v roce 2012 do zahraničí zboží a služby za 759,9 mld. Kč, což je o 15,7 % (o 102,9 mld. Kč) více než stejně úspěšná desítka v roce 2011.
Stovka nejvýznamnějších vývozců realizovala v zahraničí v roce 2012 zboží a služby za 1130,7 mld. Kč, tj. o 15,8 % (o 154,7 mld. Kč) více než v roce 2011. Desítka nejvýznamnějších vývozců v roce 2012 zajistila 29,3 % exportu celé české ekonomiky (v roce 2011 to bylo 23,1 %). Necelých 44 % vývozu národního hospodářství bylo výsledkem zahraničních aktivit stovky největších vývozců, což je o 9 procentních bodů více než v roce 2011, a než činí dlouhodobý průměr.
Deset podniků nejlepších z pohledu přidané hodnoty vytvořilo 8,2 % HDP, tj. 314,4 mld. Kč. Podíl první stovky představoval s 491,7 mld. Kč více než 12,8 % HDP (stejně jako v roce 2011).
Vývoj přidané hodnoty desítky a stovky nejvýznamnějších podniků vykazuje nejvyšší variabilitu ze všech sledovaných ukazatelů. Příčinou je zjevně menší podíl stejných podniků v první desítce a v první stovce při meziročním srovnávání než v případě jiných ukazatelů.
V desítce největších zaměstnavatelů pracovalo 5,2 % osob (tj. řádově 207,5 tis.) zaměstnaných v národním hospodářství, v první stovce pak 10,7 % (více než 429,9 tis.) zaměstnaných v národním hospodářství. Počet zaměstnanců sta největších zaměstnavatelů byl v roce 2012 na úrovni roku 2011, kdy vzrostl poprvé po třech letech meziročních poklesů, a vrátil se tak k hodnotám roku 2003 (podobný závěr platí i pro desítku největších zaměstnavatelů i pro podíly na zaměstnanosti v NH). I vývoj zaměstnanosti je tedy náznakem určité přírůstové tendence v nejvýznamnějších českých firmách.
Údaje získané v rámci 19. ročníku ankety CZECH TOP 100 ukázaly, že přes celkovou nepříznivou makroekonomickou situaci se dařilo zejména těm největším hráčům, tj. především podnikům v první desítce. Z pohledu ukazatelů lze pozitivně hodnotit nejen vývoj tržeb, ale i vývoj exportu a zisku.
