Ministr průmyslu a obchodu vymyslel další privatizační překážku
Stejně jako privatizaci energetického sektoru i proces prodeje sedmdesátiprocentního státního balíku rafinérie Paramo již několik měsíců zdržuje konflikt mezi ministrem financí Pavlem Mertlíkem a ministrem průmyslu a obchodu Miroslavem Gr égrem. Tady už nejde o generační spor, ale spíše o cestování v čase. Místo urychlení privatizace ministr Grégr neustále vymýšlí kroky, které situaci pouze komplikují.
Ministr Grégr ještě minulý týden požadoval, aby nový vlastník Parama zajistil trhy v okolních zemích a udržel výrobní kapacity minimálně na deset let. V případě, že budoucí majitel bude dodavatelem ropy do ČR, Grégr navrhoval, aby se tako vý investor zavázal, že bude ropu dodávat i ostatním českým zpracovatelům za stejných podmínek. Zřejmě jde o podmínku připravenou pro ruský Lukoil (EURO 45/1999), který dodává 70 procent celkové spotřeby ropy ČR a který o rafinérii Pa ramo a o její pumpy (pardubický podnik jich nyní provozuje 25 a hodlá jejich počet zvýšit na 40) má eminentní zájem.
Komu fandí vláda?
Koneckonců premiér Zeman a ministr Grégr o privatizaci Parama jednali s prezidentem Lukoilu Vagitem Alekperovem letos již dvakrát, v dubnu v Moskvě a na podzim v Praze. Dalšími údajnými zájemci jsou holding Unipetrol, Česká rafinérská, Nortex, Elf Aquitaine a TotalFina (poslední dvě firmy se v září dohodly na přátelské fúzi). S šéfy těchto společností se Zeman s Grégrem na téma Paramo podle informací týdeníku EURO nesetkali ani jednou.
Podmínka Grégra o stejných cenách ropy pro Paramo a pro ostatní české zpracovatele ropy na první pohled připadá chytře vymyšlená, avšak lze ji lehce obejít nejrůznějšími způsoby. Například tak, že u ropy, která se dodá do rafinérie v ;Pardubicích, bude deklarovaná špatná kvalita za nízkou cenu, a ve skutečnosti půjde o výbornou kvalitu, i když by mělo jít o standardní ruskou exportní směs. Odborníci, se kterými týdeník EURO na toto téma hovořil, tvrdí, že kvalitu nikdo nedokáže zkontrolovat. Existují i další možnosti diskriminace, například poskytnutí různých platebních podmínek a podobně.
Z pohledu investorů jsou tu i další doprovodné zájmy, jako například expanze českých výrobců pohonných hmot a olejů na polský trh. Z pardubické rafinérie by takový plán mohl být snadněji splnitelný než z Litvínova či z Kralup.
Chudá matka, bohatá dcera.
Nicméně hlavní prioritou pro Českou rafinérskou (zde 49 procent akcií drží konsorcium firem Agip, Conoco a Shell) a Unipetrol je, aby do Pardubic nepřišel investor, který by nadále snížil tržní podíl rafinérií v Litvínově a v Kralupech. V zásadě je jedno, zda to bude Lukoil nebo Elf, který je také konkurencí, protože ovládá moderní rafinérii v německé Leuně, blízko českých hranic. Na českém trhu je i beztak přebytek benzinů (zejména kvůli expanzi Slovnaftu). Takže další kapacita zpracování ropy na benziny v regionu působnosti České rafinérské je nadbytečná, a pokud není vyšší než dva miliony tun ročně, není návratná. (Celková kapacita rafinérské výroby v ČR je 9,4 milionu tun ročně a spotřeba méně než 7,5 milionu tun.)
Vedle Lukoilu do hry o Paramo vstupuje i státní holding Unipetrol, který podle informací týdeníku EURO hodlá Para mo integrovat do své struktury. Zájem o nadvládu nad pardubickou rafinérií má ovšem i jeho dcera, Česká rafinérská. Odborníci ale mají zato, že když vláda rozhodne pro českého investora, bude to nejspíše Česká rafinérská, neboť její matka, holding Unipetrol, na tak velkou akvizici momentálně nemá dost peněz.
Unipetrol zřejmě navrhne vládě vložit 70,87 procenta akcií Parama, která mají tržní hodnotu kolem 640 milionů korun, do holdingu navýšením základního jmění. Generální ředitel holdingu Pavel Švarc hodlá integrovat čerpací stanice Paramo do akciové společ nosti Benzina, a tím snížit fixní náklady.
Konečně společně?
Igor Fojtík, ředitel odboru privatizace na ministerstvu financí, v rozhovoru pro týdeník EURO řekl, že tento týden předává vládě návrh, podle něhož by mělo být vyhlášeno veřejné výběrové řízení. „Zjednodušeně půjde o dvě krité ria, cenu a podnikatelský záměr, řekl Fojtík s tím, že tyto podmínky zahrnují i strategické zájmy státu spojené s Paramem. Návrh na privatizaci podniku Paramo podle Fojtíka předkládá společně Mertlíkův a Grégrův resort.
