Obchodní bilance skončila letos v srpnu pasivem 11,8 miliardy korun, což bylo o 1,6 miliardy méně než ve stejném období minulého roku. Z hlavních obchodních partnerů byla bilance aktivní ve vztahu ke Slovensku (+1,8 miliardy korun), Velké Británii (+1,2 mld. Kč) a Rakousku (+0,7 miliardy).
Pasivní byla naopak především v obchodě s Itálií (-2,7 miliardy korun), dále s Ruskem (-2,3 mld. Kč), Německem (-0,9 miliardy) a Polskem (-0,2 mld. Kč). Na rozdíl od vývoje v předchozích měsících klesl v srpnu objem zahraničního obchodu meziročně nejen v korunovém vyjádření, ale i v eurech.
Údaje jsou, jak vidno, alarmující. V Evropě neexistuje kromě České republiky žádná další země, která by měla nadpoloviční většinu lesních porostů buď umírajících, nebo alespoň poničených. Na „starém kontinentě“ dokonce není ani žádný stát, který by měl v problematickém zdravotním stavu byť jen dvě pětiny svých lesů. Na druhém konci pomyslného žebříčku, který zveřejnila Hospodářská komise OSN pro Evropu, se totiž neocitly jen Dánsko, Rakousko či Kypr, u kterých se to předpokládá, ale například i Rusko či Estonsko. Všech těchto pět zemí nemá poškozenu ani desetinu svých lesů.
V grafu není uveden Irák, který v rámci programu „Ropa za potraviny“ vyváží skoro milion barelů denně. Pokud by Spojené státy zahájily proti Saddámu Hussajnovi válku, přišel by svět zcela jistě o iráckou ropu. T o by samo o sobě nemuselo nic znamenat, protože ostatní exportéři by chybějící barely bez problémů dokázali nahradit. Pokud by ale Irák přenesl konflikt i na své sousedy, mohla by se cena ropy vyšplhat až třeba na trojnásobek nynější hodnoty. Saúdskoarabský exministr ropného průmyslu Zakí Jamání dokonce hovoří o hranici 100 amerických dolarů za barel.
