Databázový magnát Ellison víc peněz už nepotřebuje

Extravagantní multimiliardář, nekompromisní byznysmen, sebestředný arogantní sobec, pilot tryskáčů i vášnivý jachtař.

Autor: Profimedia

Larry Ellison patří mezi nejkontroverznější a zároveň nejúspěšnější světové podnikatele.

Na softwaru firmy, kterou založil americký miliardář Larry Ellison, jsou životně závislé tisíce firem po celém světě. Nefungovaly by bez něj některé americké aerolinky, železnice, banky, automobilky. Zakladatel společnosti Oracle však ani s pozicí dvojky či trojky – podle aktuální situace na softwarovém trhu – není spokojen. Trnem v oku jsou mu především Microsoft, který by rád vystřídal na pozici největší softwarové firmy světa, německý SAP a firma IBM, na jejichž nápadech založil vlastní byznys.

Zakladatel firmy Oracle je kontroverzní postavou, která si svou otevřeností a nonkonformními názory získala mnoho kritiků. Jenže právě v umění odpovídat na otázky jinak, než lidé očekávají, spočívá jeho jedinečnost. „Kdykoliv odpovíte na otázku odpovědí, které věříte, místo odpovědí, kterou lidé očekávají, jsou šokováni, pobaveni, nebo dokonce zděšeni,“ vysvětluje svůj postoj Ellison v rozhovoru pro Academy of Achievement. Jeho sebevědomí hraničící s arogancí provokuje, jeho agresivní verbální ataky na konkurenci pobuřují a v Silicon Valley o Larrym Ellisonovi koluje univerzální vtípek, v tuzemských reáliích „napasovaný“ na osobu Václava Klause. Jaký je rozdíl mezi bohem a Larrym Ellisonem? Bůh si nemyslí, že je Larry Ellison. Přesto se prostořeký miliardář drží v čele firmy, již založil, více než třicet let a dokáže ji posouvat stále k dalším metám.

Problémy s autoritami Larry Ellison se narodil v srpnu 1944 v New Yorku. Jeho matce bylo v té době devatenáct let a po několika měsících poznala, že starost o dítě vlastními silami nezvládá. V necelém roce ho proto adoptovali teta a strýc z Chicaga. Až do svých dvanáctých narozenin však o adopci neměl tušení. „Proto nepřikládám adopci příliš velký vliv na formování své osobnosti,“ tvrdí Ellison. Za problémy s autoritami a respektem k cizím názorům, které se u něj projevovaly už na základní škole, stojí podle něj spíš přístup učitelů i nevlastního otce. „Měl jsem učitele, kteří nám ve škole vykládali věci, jimž jsem nevěřil. Jenže když jsem se jich chtěl na něco zeptat, neměli zájem diskutovat s dítětem,“ vysvětluje Ellison. Stejné to podle něj bylo s jeho nevlastním otcem, sovětským pilotem z druhé světové války, který díky svatbě získal americké občanství a na počest toho přijal i příjmení manželky: Ellison. Jakožto imigrant prý plně respektoval americkou vládu i úřady. „Vždycky říkal – vláda ví všechno. Vláda má na všechno svoje experty,“ vzpomíná Ellison. Podobný přístup ho velmi iritoval a vedl k vytvoření jednoho z budoucích životních kréd: Nepředpokládej předem, že mají lidé pravdu jen proto, že jsou to autority nebo experti. Vytvářej si vlastní názory a soudy. Není divu, že s tímto přístupem mladý Larry narazil jak na střední, tak na vysoké škole. Illinoiskou univerzitu sice opustil na konci druhého ročníku hlavně kvůli smrti matky, nic ho pak ale už nelákalo zpět. Podobně to dopadlo s druhým pokusem o získání vysokoškolského titulu na univerzitě v Chicagu. Po jednom semestru studia definitivně zanechal a odstěhoval se do Kalifornie, kde podle jeho přesvědčení byla největší šance uplatit se v oboru, který si získal i během krátkého studia jeho pozornost – počítače. „Počítače jsem si zamiloval kvůli jejich naprosté logičnosti. Nepodléhají módě, jsou otroky matematiky,“ konstatuje počítačový miliardář. Druhým faktem, který ho fascinoval, bylo množství peněz, které se v rychle se rozvíjejícím oboru daly vydělat. Během studia si ho všimla jedna z místních počítačových firem a talentovaného mladíka najala. „Velmi brzy jsem zjistil, že psaním počítačových programů dokáži i jako teenager vydělat mnohem více peněz než moji učitelé na univerzitě. Super, říkal jsem si. Programování mě navíc totiž i bavilo,“ říká Ellison v rozhovoru pro časopis Forbes. Díky IBM porazíme IBM

Ambiciózní a sebevědomý mladík poté prošel několika softwarovými firmami a vydělával slušné peníze. Jenže byl tu opět týž problém, jako ve škole – autority. Brzy se Larry rozhodl, že dokáže být lepším manažerem než lidé, kteří „manažovali“ jeho.

Spolu se třemi přáteli proto v roce 1977 založil společnost Oracle. Vložil do ní vlastní nevelký kapitál, 1400 dolarů. Společníci si stanovili za cíl dobýt oblast, jíž v té době vévodila firma IBM. „Chlapík jménem Ted Codd z IBM vynalezl technologii databází a publikoval o ní několik prací. Zaujaly nás, a proto jsme se rozhodli, že vyzkoušíme, zda dokážeme na trhu porazit IBM s touto jejich technologií. Nakonec jsme to dokázali,“ vypráví v rozhovoru pro Academy of Achievement Larry Ellison.

Firmy v osmdesátých letech 20. století začaly objevovat kouzla informačních technologií a rostoucí množství dat, která s jejich pomocí získávaly, potřebovaly nějak uspořádat. A právě to byla šance pro Oracle. Firma utěšeně rostla, brzy patřila mezi největší štiky IT průmyslu. Přestože i v těchto dobách musel Oracle řešit spoustu existenčních problémů, za zásadní a nejtěžší zkušenost označuje Larry Ellison rok 1990. V něm firma poprvé a naposledy vykázala čtvrtletní ztrátu. „Byli jsme v byznysu dvacet let, byli jsme nejrychleji rostoucí firmou, a najednou přišla ztráta. Byly to velmi těžké časy,“ tvrdí Ellison. Brzy mu došlo, že za problémy stojí především management. „Dosáhli jsme obratu miliardy dolarů, ale firmu stále řídili lidé z dob, kdy vydělávala jen miliony. Uvědomil jsem si, že je potřeba obměnit management. To byla nejtěžší věc, kterou jsem kdy v byznysu byl donucen udělat. Musel jsem požádat lidi, s nimiž jsem spolupracoval po dvacet let, aby z Oracle odešli,“ uzavírá kritickou kapitolu Ellison.

Koupím všechno, co je k mání

Oracle nakonec i tuto krizi překonal. Postupně porážel rivaly v oboru databází a firma rostla. Nejprve byla jejím hlavním konkurentem firma Sybase, kterou ale později pohltil Microsoft. Oracle se vypořádal i s Informix Software, již pro změnu nakonec koupila IBM. Sám Larry Ellison byl nicméně zpočátku velkým odpůrcem akvizic, a Oracle proto rivaly či menší firmy neskupovala. Změnilo se to až v novém tisíciletí.

V roce 2006 vysvětloval Ellison svou změnu postoje k akvizicím v časopisu Forbes: „Potřebovali jsme růst, ale vlastními silami už nebylo kam. Proto jsme museli najít jiné cesty.“ První kořistí se po dlouhé právní bitvě stala v roce 2004 společnost PeopleSoft, v dalších letech následovaly desítky dalších firem, mimo jiné Global Logistics Technologies, Siebel Systems, Portal Software. „Dříve jsem byl vehementně proti akvizicím, dnes říkám – kupme všechno, co je k mání. No dobře, je to trochu nadsázka,“ glosuje Larry Ellison nákup konkurenčních firem v Business Weeku. V letošním roce oznámila firma dosud největší úlovek: za 7,4 miliardy pod svá křídla získala další legendu ze Silicon Valley, Sun Microsystems. Tato akvizice však i přes souhlas amerických úřadů narazila u Evropské komise. Ta ji stále neposvětila a podle Larryho Ellisona tím Oracle připravuje o sto milionů dolarů měsíčně.

S konkurencí se Larry Ellison nikdy příliš nepáral a občas jeho útoky přesahovaly hranice slušnosti. Oblíbeným terčem byl samozřejmě zejména Microsoft, do dosud nedořešených sporů se ale dostal i s německou společností SAP. Ellison nicméně tvrdí, že ostrá agresivní rétorika není ničím neetickým. „Můj džob je vyhrát na trhu,“ obhajuje svou agresivitu. „Navíc naše srovnávací reklama je pravdivá. Jsme rychlejší, spolehlivější a ekonomičtější. Testy to dokázaly,“ dodává.

Napoleonský komplex je nesmysl

Zřejmě by bylo jednodušší vypočítat oblasti, v nichž se Larry Ellison vejde do konvencemi vytyčených hranic, než věci, v nichž se vymyká. Svérázný miliardář to dokazuje třeba i na obdivu a respektu k postavám, které se zrovna všeobecnému obdivu netěší. Třeba Napoleon. „Ten člověk rozhodně potřeboval lepší PR. Jako první utřídil právní předpisy, zrušil ghetta a náboženskou diskriminaci. Byl to neobyčejný muž,“ opěvuje v Evropě nepříliš oblíbeného státníka. Dokonce i zaběhlý pojem „napoleonský komplex“ je podle něj scestný, protože Napoleon dosahoval na tehdejší dobu průměrné výšky.

Jiným příkladem je třeba Michael Milken, kontroverzní finančník, který se v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století specializoval na obchodování se spekulativními dluhopisy. Jeho kariéra skončila soudním procesem, v němž byl Milken odsouzen k tučné pokutě a deseti letům vězení. Dodnes se vedou diskuse o tom, zda byl trest oprávněný, Milken se ale stal pro odpůrce kapitalismu pozemským představitelem satana. Larry Ellison ho ale vidí jinak. „Michael Milken je dnes vnímán jako symbol zla a chamtivosti. Přitom je to jeden z nejlaskavějších a nejnadanějších lidí, které jsem kdy potkal,“ svěřuje se Ellison.

Když už jsme u oblíbenců Larryho Ellisona, patří se zmínit také Steva Jobse. Zakladatele společnosti Apple počítá Ellison mezi své přátele a pozval si ho i jako oficiálního fotografa na jednu ze svých svateb. Jestliže příklady oblíbenců Larryho Ellisona by někoho mohly překvapit, jméno jeho hlavního rivala a terče jízlivých poznámek není tak těžké uhodnout. Je jím Bill Gates, zakladatel firmy, které se Oracle stále jen dívá na záda.

Nepotřebuji už další peníze Ellison byl celkem čtyřikrát ženatý. Z prvních tří manželství má dvě děti, s „aktuální“ manželkou, spisovatelkou Melanií Craft, má pak tři další potomky. Majetek zakladatele Oracle odhadl letos časopis Forbes na 22,5 miliardy dolarů. To z Larryho Ellisona činí třetího nejbohatšího Američana a čtvrtého nejmajetnějšího člověka na celém světě. Ani jemu se nevyhnuly dopady ekonomické recese a jeho majetek se za poslední rok ztenčil. Souhlasil i se snížením platu v pozici šéfa Oracle. Místo obvyklého milionu dolarů si příští rok vydělá kvůli recesi pouhý jeden dolar. Jeho bohatství odpovídají i záliby. Larry Ellison se rozhodně nedrží při zdi. Neváhal utratit stovky milionů dolarů za více než 130 metrů dlouhou jachtu Rising Sun. Jelikož se však kvůli svým rozměrům nevejde prakticky do žádného běžného přístavu, postavil si i jachtu menší. Vedle toho si pořídil loď Sayonara, údajně jednu z nejrychlejších na světě. „Z čtyřiadvaceti závodů jsme s ní dvaadvacetkrát vyhráli a dvakrát skončili druzí,“ chlubí se Ellison ve Forbesu. Další vášní je létání. Nebyl by to ale Larry Ellison, kdyby se spokojil s běžným letadlem. Nejraději má tryskáče a údajně vlastní i jedno bojové letadlo F5. V rozsáhlé sbírce aut pak najdete vedle „obyčejných“ kousků z továren Porsche nebo Audi i formuli, konkrétně monopost od McLarenu. Pojem koníčky je nicméně v případě zakladatele Oracle vlastně poněkud zavádějící. Při čtení rozhovoru s Larrym Ellisonem se totiž zdá, jako by pro něj vlastně ani nebyly zábavou, ale spíše jen objevováním a pokoušením vlastních limitů. „Co je hra a co je práce?“ pokládá Ellison řečnickou otázku. „Létání mě stálo spoustu práce, plachtění mě stálo spoustu práce, a když jsem hrál závodně šachy, investoval jsem do toho taky obrovské úsilí,“ popisuje. Jednou z vlastností Larryho Ellisona je totiž extrémní soutěživost. Vedle kupování luxusních věcí se neúspěšně snažil získat také sportovní kluby San Francisco 49ers a Golden State Warriors. Nyní se o něm hovoří v souvislosti s investicí do anglického fotbalového klubu Everton. Jak tedy vlastně dnes člověk, který prakticky nemá šanci do smrti utratit svůj majetek, hodnotí úspěch? „Možná podle toho, jak jsem šťastný,“ odpovídá Ellison. A co mu dává pocit štěstí? „Stavět věci, jako třeba můj dům v japonském stylu, kde jsem navrhoval i skříně. Stavět firmy. Řešit problémy,“ vypočítává „faktory štěstí“ čtvrtý největší boháč světa. Peníze pro něj už mnoho neznamenají. „Dnes pro mě v podstatě představují jen metodu, jak „počítat skóre“. Myslím tím, že už rozhodně nepotřebuji žádné další peníze,“ uzavírá Ellison. Altruismus? Dobro konám kvůli sobě**

Svérázný přístup razí zakladatel Oracle i v dobročinnosti. Například Warren Buffett tvrdí, že si uvědomil „nemorálnost“ svého obrovského bohatství, které musí někde ve světě chybět, a proto je tam pomalu vrací. Naproti tomu Larry Ellison i filantropii vidí sobecky. „K altruismu bychom podle mě měli přistupovat jako ke strategii k dosažení vlastního štěstí,“ vysvětluje v rozhovoru pro Academy of Achievement Ellison. „Myslete na altruismus jako na něco, co je absolutně ve vašem zájmu. Protože když můžete pomoci jiným, cítíte se skvěle. A čím více budete moci pomáhat, tím lépe se budete cítit,“ dodává.

Byť zřejmě motivy pro dobročinnost u Larryho Ellisona nesplňují přísná morální měřítka, částky, jež putovaly na účty dobročinných organizací, vzaly vítr z plachet i jeho největším kritikům. Věnoval peníze například Stanfordské univerzitě, 100 milionů dolarů ročně zasílá vlastní nadaci na lékařský výzkum Ellison Medical Foundation a po teroristických útocích z 11. září 2001 jako správný vlastenec nabídl federálním úřadům v USA, že jim zdarma poskytne databázový software, který by umožnil zavést tamější obdobu občanských průkazů. Celkem daroval Ellison stovky milionů – jen za rok 2004 podle odhadů Forbesu rozdal na dobročinné účely 151 milionů dolarů.