Mluví se o nich více než rok, ale až donedávna je nikdo neviděl. Datové schránky získaly konkrétní obrysy teprve na začátku dubna, kdy ministerstvo vnitra oficiálně ukázalo, jak vypadají a předvedlo jejich základní fungování.
Autor: Jakub Stadler
Největší změny ve veřejné správě od dob Marie Terezie. I tak nazývá ministerstvo vnitra chystané zavedení datových schránek od letošního července. O nové formě komunikace mezi úřady a firmami, která zasáhne každého podnikatele i úředníka osobně, se napsalo za poslední měsíce mnoho. Přesto až donedávna až na pár vyvolených nikdo nevěděl, jak vlastně datové schránky budou vypadat. Až na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) na začátku dubna je oficiálně představil náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček, který má v rezortu na starosti eGovernment.
Pokročily i další projekty elektronizace české veřejné správy. Parlamentem prošly zákony o základních registrech, k nimž připojil svůj podpis i prezident. Registry nyní úřady postupně plní daty a jejich uvedení do praxe plánují na příští rok. Mimo jiné tím umožní i zavedení další významné novinky – elektronických občanských průkazů. Na ty se lidé mohou těšit od července 2010.
Viděli jsme datovou schránku
Oficiální představení datových schránek bylo dlouho a netrpělivě očekávanou událostí. Jejich používání se totiž od léta nevyhne žádná firma ani úřad. Nebylo proto překvapením, že zájem o krátký exkurz, který uskutečnil na konferenci ISSS náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček, byl enormní. Spíše než o návod k používání datových schránek šlo ale o zevrubné představení jejich podoby a ukázku odeslání jednoduchého formuláře na úřad a zpět. Předvádění navíc probíhalo pouze přes webové rozhraní. To budou využívat zejména „neúřední“ majitelé schránek. Většina úřadů totiž datové schránky napojí na vlastní systém spisové služby.
Samotné webové rozhraní datových schránek nejvíce připomíná běžnou e-mailovou schránku. Po zadání přístupového jména a hesla se uživateli zobrazí menu se čtyřmi možnostmi volby: přijaté zprávy, odeslané zprávy, vytvoření nové zprávy a nastavení. Všechny položky fungují analogicky jako u e-mailu a prakticky stejné je i připojení dokumentu či formuláře k odesílané zprávě. V rámci ISSS bylo pouze na ukázku předvedeno odeslání předem vyplněného dokumentu převedeného do formátu PDF. Do budoucna ale budou datové schránky obsahovat předpřipravené elektronické formuláře pro nejčastěji používané agendy. Ty pak bude moci uživatel vyplňovat přímo ve schránce a odesílat ve strukturované datové podobě.
Vedle odeslání a přijímání dokumentů představil Zdeněk Zajíček ještě jednu zajímavou funkci datových schránek: konverzi dokumentů. Přestože totiž elektronizace umožní většinu úředních agend vyřídit čistě v datové podobě, v některých případech se ještě nějakou dobu bez papírového dokumentu neobejdeme. Proto má každý uživatel datové schránky možnost od úřadu přijatý elektronický dokument převést na papír. V datové schránce pouze vybere možnost odeslat ke konverzi. Tím dokument předá do centrálního úložiště, dostane potvrzení, a s ním si listinu může vyzvednout na kterémkoliv Czech Pointu.
Aby si mohli podnikatelé i úředníci vyměňovat datové zprávy, musejí hlavně znát adresu cílové datové schránky. A právě jejich vyhledávání bylo posledním bodem představovací „show“. Na rozdíl například od telefonních čísel nebude existovat žádný kompletní seznam datových schránek a jejich majitelů. Najít konkrétní schránku bude možné pouze přes vyhledávání podle jména, názvu firmy, sídla nebo IČ přímo na webovém rozhraní schránek.
Registry dostaly zelenou a začínají se plnit
Druhým revolučním krokem v elektronizaci veřejné správy má být zavedení čtyř základních registrů: registru obyvatel, registru osob, registru územní identifikace, adres a nemovitostí a registru práv a povinností. Jak zastřešovací zákon, tak k němu připojené právní úpravy jednotlivých registrů úspěšně prošly parlamentem a před Velikonocemi je podepsal i prezident. V praxi by tak měly začít fungovat v průběhu příštího roku. V současnosti začíná jejich plnění daty z úředních databází a evidencí.
Pro běžného člověka mají registry znamenat dva hlavní přínosy – větší pohodlí při jednání s úřady a vyšší zabezpečení osobních dat. Údaje vedené v registrech se budou pravidelně aktualizovat při každé transakci s veřejnou správou a úředník nebude mít právo znovu požadovat data, která už v nich jsou. Místo toho, aby člověk přenášel mezi úředníky různé formuláře a potvrzení, budou si je muset z registrů zjistit sami. V oblasti bezpečnosti se především výrazně omezí přístup jednotlivých státních zaměstnanců do registrů. V současné situaci se totiž většinou používá rodné číslo. Úředník si tak s pomocí jediného údaje může zjistit řadu osobních informací z více zdrojů. To s registry nebude možné. Pro vstup do nich budou platit přísná pravidla a omezení. Každý člověk si navíc jednou ročně bude moci objednat výpis, z něhož se dozví, kdo, kdy a proč si o něm zjišťoval informace v registrech.
Se systémem registrů úzce souvisí i plánované zavedení elektronických občanských průkazů. Právě díky registrům totiž bude možné „vypustit“ z průkazů některé údaje, zejména rodné číslo nebo adresu trvalého bydliště. Ty jsou podle náměstka ministra vnitra Zdeňka Zajíčka nejčastěji zneužívanými údaji. V budoucnu se proto při předložení občanského průkazu k těmto údajům dostane pouze oprávněná osoba. „Občanka bude jakousi vstupenkou do informačních systémů a registrů, a to prostřednictvím čísla průkazu,“ upřesnil Zajíček. V praxi pak po předložení občanky bude muset úředník zadat její číslo do počítače či přenosného zařízení a dostane se k údajům o konkrétní osobě v registru obyvatel nebo registru práv a osob. Pokud ale naopak občanský průkaz člověk ztratí, neoprávněná osoba z něj tyto údaje nezjistí. Na konferenci ISSS padl poprvé konkrétní termín, kdy si o e-občanku budou lidé moci zažádat: s ostrým startem se počítá 1. července příštího roku.
Paroubek: Všechno zrevidujeme a uvidíme
Vzhledem k aktuální politické situaci je velmi pravděpodobné, že rozjeté projekty eGovernmentu nedokončí jejich současní tvůrci, ale nové „osazenstvo“ ministerstev po podzimních předčasných volbách. Většina projektů eGovernmentu je sice v podstatě politicky neutrální a v parlamentu pro ně hlasují zákonodárci z různých politických stran. Příkladem mohou být datové schránky nebo základní registry, podpořené i zástupci ČSSD.
Už úvodní projev předsedy ČSSD Jiřího Paroubka na slavnostním zahájení konference ISSS ale naznačil, že letošní předvolební kampaň neušetří ani takto nekonfliktní témata. A to tím spíš, že ministerstvo vnitra jako celek je sociálním demokratům trnem v oku, a oblast informatiky zde má na starosti člen ODS a sdružení eStát Zdeněk Zajíček.
Jiří Paroubek sice potvrdil, že i ČSSD se v případě vítězství ve volbách hodlá věnovat většímu využití informačních technologií ve veřejné správě, současně ale označil některé projekty současné vlády za „nekoncepční, nesystémové, ukvapené či časově nerealizovatelné“. Proto chce ČSSD po volbách všechny projekty auditovat a pokračovat jen v těch, které „shledá smysluplnými, realizovatelnými a užitečnými pro občany“. Jasné není dokonce ani to, zda agenda elektronizace veřejné správy zůstane ministerstvu vnitra.
