Datové schránky odhalily mrtvé firmy

Systém datových schránek, který už za měsíc zasáhne do fungování českých firem i úřadů, je podle ředitele sekce eGovernmentu České pošty Petra Stieglera připraven.

Autor: Martin Siebert

Přístupové údaje má již většina firem a všechny úřady. Vedlejším efektem jejich rozesílání bylo odhalení tisíců „mrtvých“ firem a pročištění obchodního rejstříku.

Systém datových schránek už je v provozu čtvrt roku, za měsíc bude jejich používání pro firmy i úřady povinné. Jak daleko Česká pošta pokročila v rozesílání přístupových údajů, jsou už firmy i úřady připraveny?

Rozdělil bych statistiky na dvě části: datové schránky zřizované na žádost, to jest schránky fyzických osob a živnostníků, a schránky zřizované ze zákona, tedy firem a úřadů. K 6. září bylo zřízeno téměř devět tisíc schránek na žádost. Ve druhé skupině pak je 270 tisíc datových schránek právnických osob a přibližně 7400 orgánů veřejné moci, úřadů či zdravotních pojišťoven.

Narazili jste při zřizování datových schránek na nějaké problémy?

Podle zákona máme povinnost data o osobách, jimž zasíláme obálky s přístupovými údaji, kontrolovat. U fyzických osob v evidenci obyvatel, u právnických v obchodním rejstříku. Proces je nastaven tak, že pokud všechny údaje odpovídají a jsou v pořádku, zřízení schránky je velmi rychlé a víceméně automatické. V horším případě se narazí na nějakou nesrovnalost. Ta může být třeba jen formální, ale systém ji nedokáže zpracovat, a pak se musí zpracovat manuálně.

Jaké nesrovnalosti máte na mysli?

Mnohdy se jedná o nesrovnalosti technického typu, například adresa v evidenci obyvatel, kterou úředník zapsal do nesprávné kolonky. Úplně stejný problém je u kvality dat z obchodního rejstříku. Některé právnické osoby v něm například nemají vůbec uvedeného jednatele. V takovém případě nejsme schopni datovou schránku zřídit, přesněji řečeno nemáme komu zaslat přístupové údaje. Proto některé podnikatele musíme vyzývat k tomu, aby si požádali o opravu údajů.

Když v obchodním rejstříku narazíte na nějakou chybu, kontaktujete firmu s tím, co musí napravit, aby jí datová schránka mohla být zřízena?

Kontaktovat přímo je nemůžeme, nemáme telefonní čísla. Ale připravujeme pomoc těm, kteří mají pocit, že jim měla být datová schránka zřízena, ale žádné přístupového údaje jim nepřišly. Abychom je nenechali na holičkách, poradíme jim, co je potřeba udělat, například obrátit se na rejstříkový soud. Firmy si budou moci zavolat na speciální číslo nebo se podívat na web, v čem je problém.

Už při plánování systému datových schránek se počítalo s tím, že jakýmsi pozitivním vedlejším efektem bude pročištění rejstříků a evidencí. Na kolik případů chybných dat jste narazili?

Na ministerstvo spravedlnosti jsme vraceli asi 90 tisíc údajů oproti zhruba 250 tisícům bezchybných. Tento balíček zahrnuje jak chyby technické, tak chyby, které je potřeba upravit usnesením rejstříkového soudu. Zhruba u 50 tisíc záznamů se nám podaří údaje upravit vlastními silami, u zbytku ale bude potřeba jistá aktivita firem.

Mluvilo se také o tom, že datové schránky pomohou odhalit takzvané mrtvé firmy, které jsou sice v obchodním rejstříků zapsány, ale nevyvíjejí žádnou činnost. Kolik obálek s hesly si adresáti vůbec nevyzvedli?

Ano, narazili jsme i na mrtvé firmy. Je ale potřeba zmínit ještě jednu věc. Vedle mrtvých firem mohou být příčinou nevyzvednutí obálky i neaktuální či neodpovídající údaje o statutárních orgánech firmy v obchodním rejstříku. Proto jsme posílali první várku přístupových údajů na adresy, které jsou uvedeny v obchodním rejstříku jako sídlo firmy. Vycházeli jsme z toho, že alespoň tato adresa by měla reálně existovat. Vrátilo se nám asi 70 tisíc přístupových údajů. Nyní je chceme zkusit poslat ještě jednou, tentokrát ale na adresu trvalého bydliště osob ze statutárních orgánů. Tím bychom podle našeho názoru měli eliminovat problémy špatných adres a zůstanou jen mrtvé firmy.

Kolik obálek vám ještě zbývá rozeslat?

Přibližně 40 tisíc.

Stihnete tedy doručit přístupové údaje všem fungujícím firmám do začátku listopadu?

Určitě ano, stihneme.

Do jaké míry používají firmy datové schránky už nyní? Kolik už například bylo posláno datových zpráv?

Zatím jich není mnoho. Datovou schránku je totiž po zřízení nutné aktivovat a to zatím udělalo jenom 20 tisíc subjektů. Z toho je navíc pouze 240 schránek „úředních“, a tak je počet potenciálních adresátů na straně úřadů ještě relativně malý.

Proč firmy a úřady odkládají aktivaci schránek?

Svou roli hraje několik faktorů. Prvním z nich bylo léto, dovolené a prázdniny. Na druhé místo bych zařadil typickou českou vlastnost odkládat všechno na poslední chvíli. Poslední důvod je pragmatický. Firmy vědí, že povinnost používat datové schránky platí od listopadu a řada uživatelů nám říká – my už máme všechno připraveno a docela to funguje. Protože je ale používání povinné až od listopadu, systém si zatím zkoušíme, nastavujeme, vylepšujeme. Skutečně používat datové schránky se hodně firem chystá až v průběhu října.

Jste připravení na nápor v říjnu a listopadu? Jaké počty datových zpráv očekáváte?

Vycházíme z toho, kolik si firmy posílají zásilek v klasických papírových obálkách, a proto odhadujeme zhruba 70 milionů zásilek ročně.

Bude ale velmi zajímavé sledovat, jestli se tento počet díky jednoduchosti a úspornosti e-komunikace nezvýší. Můj soukromý názor je, že datových zpráv bude více. Náporu se ale neobáváme, systém jsme podrobili zátěžovým testům. Nasimulovat se sice nedá například průběh odesílání během dne, systém by ale rozhodně neměl zkolabovat. Navíc největší odesilatelé budou do systému přistupovat prostřednictvím nějaké své aplikace, spisové služby, která komunikuje se systémem zase jiným způsobem než webové rozhraní.

U systému datových schránek se objevila kritika ohledně jejich bezpečnosti, především v případě webového rozhraní. Některým expertům se nezdálo chránění pouhým heslem dostatečné.

V podstatě jsme hledali kompromis mezi systémem, který je superbezpečný, a systémem, který je uživatelsky přívětivý. A tyto dvě podmínky se téměř vylučují. Rozhodli jsme se jít cestou, která dává volbu uživateli. Stejně jako je na mé volbě, jakým způsobem zajistím dveře do svého domu, zda budu mít jeden, dva, tři zámky, bezpečnostní zámek, či dokonce alarm, anebo budu dále schovávat klíč pod rohožku. Když zvolím špatně, ohrozím svůj byt. Stejné je to u datových schránek. Pokud někdo udělá nějakou chybu, ohrozí tím právě jenom svoji schránku, nikoliv celý systém.

Navíc existuje možnost doplnění pomocí certifikátu na bezpečném úložišti. To je právě řešení superbezpečné. Jenže zřízení stojí zhruba 1500 korun a nechtěli jsme, aby stát nutil lidi za něco platit. Stejně jako u elektronického podpisu, který u nás mimochodem obecně nebyl příliš úspěšný, navíc vyžaduje certifikát i určité znalosti. Není povinný také proto, že jsme nechtěli, aby na tom zhavaroval celý systém. Řada uživatelů si totiž stěžuje i na heslo, mají je za příliš složité.

Říkáte, že když se do schránky někdo „vlomí“, je to chyba uživatele. Na druhou stranu ale víme, jak je stále úspěšný phishing, který z neopatrných lidí přes e-mail láká přístupové údaje k internetovému bankovnictví. Upozorňujete na tato rizika dostatečně?

Snažíme se. K dispozici je bezpečnostní desatero, řada informací je na webu datoveschranky.info a připravujeme i další popularizační opatření, aby lidé věděli, jak se těmto rizikům bránit. Jsem nicméně toho názoru, že stát by neměl vodit za ručičku a měl by nechat prostor pro vlastní rozhodnutí.

Já si to myslím také, ale je otázka, co udělá s důvěrou v systém datových schránek nějaká vlna phishingu, obzvláště pokud bude úspěšná.

I varování před phishingem bude součástí informační kampaně. Budeme upozorňovat uživatele, že po nich nikdy nebudeme přes e-mail požadovat jakékoliv potvrzování přístupových údajů, nikdy nezašleme e-mail s odkazem na web schránek. Jednoduše obecné rady, které pokud se lidé naučí respektovat, budou proti phishingu chráněni.

Do budoucna budou datové schránky používat ke komunikaci i firmy mezi sebou. Znáte už přesné termíny, kdy to bude možné?

Existují dva. První je leden 2010, kdy bude možné v privátní komunikaci posílat elektronické faktury. Od července 2010 bude možná jakákoliv komunikace. Pro nás to bude znamenat nutnost úpravy systému. Vlastník datové schránky bude muset například odsouhlasit doručování komerčních sdělení.

Jaký zájem mezi firmami očekáváte a o kolik se zvýší provoz v systému?

Zájem očekáváme poměrně velký, zatím ale nevíme, jak rychle se bude nová možnost komunikace mezi firmami rozšiřovat. Například množství faktur se pohybuje v milionech. Největšími uživateli ale budou především firmy, které měsíčně rozesílají velké množství faktur, výpisů nebo účtů. Pro ně elektronizace bude znamenat velké zjednodušení práce a úspory.

Cena za datovou zprávu při „mezifiremní“ komunikaci bude pro podniky stejná jako pro úřady, tedy zhruba 15 korun bez DPH za jednu odeslanou zprávu s tím, že bude postupně v čase klesat?

Velmi pravděpodobně ano, ale zatím jsme definitivní rozhodnutí neučinili. Vedle ceny je ale třeba připomenout, že používání elektronické komunikace ušetří firmě i náklady spojené s tiskem nebo lidské náklady. I když se cena za datovou zprávu může zdát vyšší než u papírové zásilky, je třeba do ní započítat i tyto úspory. Další výhodou je lepší kvalita této služby. Vy odešlete zprávu, která má vlastnosti doporučené zásilky, a přitom stojí výrazně méně. Doporučený dopis vyjde na 26 korun a datová zpráva na zhruba 15 korun.

Budete muset posílit infrastrukturu systému, nebo je stavěna i na tento firemní provoz? Infrastruktura je od začátku stavěna tak, aby bylo možné relativně jednoduše posilovat její kapacitu například přidáním serverů nebo datových úložišť. Očekáváme, že bude kapacita dostatečná, ale její zvýšení by pro nás nepředstavovalo problém. V létě se mluvilo o problémech soudů s vybavením technikou potřebnou k používání datových schránek a možném pronájmu zařízení ze strany České pošty. Budete nakonec soudům pronajímat počítače? Byli jsme ujištěni, že soudy budou v listopadu připraveny. Skutečně jsme nabízeli určitou pomoc, ale ukázalo se, že problém zvládnou vyřešit vlastními silami. Signál typu „od 1. listopadu to nestihneme“ nemáme ani od žádného jiného úřadu. Kvůli datovým schránkám přijde Česká pošta o významné příjmy z doručování papírových dopisů. Na kolik jste tyto ztráty vyčíslili?

Až se systém rozběhne naplno, odhadujeme ztrátu na běžném poštovním provozu někde okolo 1,5 miliardy korun ročně. Po odečtení plateb od státu a očekávaných výnosů z doplňkových služeb jsme někde na sumě minus 300 až 500 milionů korun. Je to samozřejmě nepříjemné, ale pošta se s tím bude muset vyrovnat.

Cena datové zprávy začíná na 17,90 koruny s daní a snižuje se podle objemu celkem odeslaných zpráv za jeden úřad. Jak jste stanovili tuto částku?

Na základě docela složitého vyjednávání s ministerstvem vnitra. Máme s provozem systému náklady, které s ohledem na vysoké zabezpečení a vysoké nároky nejsou vůbec malé. A Česká pošta pochopitelně nemůže systém dotovat. Se zřízením jsou spojeny další náklady. Právě díky jejich postupnému umořování budeme schopni cenu snižovat až na cílových 9,90 koruny včetně daně. Datové zprávy na rozdíl od poštovních služeb totiž nejsou osvobozeny od DPH.

Jak obecně nové technologie, například elektronická pošta, ovlivňují situaci České pošty? Jak se vyvíjí zájem o její převážně „klasické“ služby?

Běžné listovní zásilky a finanční služby jako složenky dlouhodobě klesají a Česká pošta na to musí reagovat. Opatření nebudou jednoduchá a reakce se nemůže omezit pouze na to, že začneme provozovat datové schránky. Chceme si udržet postavení na poli garantované elektronické komunikace. Budeme muset ale nabízet i další, úplně nové elektronické služby, nové služby na přepážkách a zároveň hledat rezervy na straně nákladů a úspory.

Mohou elektronická komunikace a datové schránky vést i k rušení kamenných poboček?

Vyloučit to nemůžu. Ostatně problémy s rušením některých poboček řešíme i dnes. Snažíme se nejen rušit, ale zajistit také efektivní obsluhu daného území. Snažíme se spolupracovat s obcemi na společných místech, která by mohla poskytovat služby poštovní i služby úřadu, navazujeme spolupráci i se soukromými subjekty – proč nepodat poštu třeba v samoobsluze v malé obci? Máme také projekt motorizovaného doručování na bázi pojízdných prodejen.