Honosné a také šikmé madridské ústředí banky Bankia po dva roky dokonale symbolizovalo stav problémového španělského finančního domu. Španělská vláda se dosud tvářila, že když se ze sedmi malých problémových bank udělá jedna velká, účetní knihy rozleptané toxickými aktivy budou najednou čisté jako lilium.
Přání bylo otcem myšlenky. Nyní se Bankia definitivně položila a do ústavu konečně přitečou nezbytné miliardy eur. Oficiálně ze španělského fondu pro restrukturalizaci bank, fakticky ale v rámci bankovního bailoutu z eurozóny.
Krach Bankie dnes není jen trochu zbytečnou příležitostí pro etudu na téma „generál po bitvě“. V Bruselu se pečou nová pravidla pro dohled nad bankami a tragédie Bankie je stále více než poučná. Španělská strategie pohybu v bankovní žumpě, již Madrid přijal roku 2010, se nyní ukazuje jako neméně špatná než ta o rok starší irská.
Irové rekapitalizovali velké banky, ústavy se ozdravily, ale poslaly ke dnu státní finance. Španělé se proto snažili své cajas, malé regionální spořitelny, schovat pod křídla solventnějších soukromníků, aby to stát mnoho nestálo. Prakticky nikdy se ale kukaččí vejce nepodařilo schovat tak dobře, aby z něj dodnes nekynuly problémy.
Čtěte také:
Španělsko schválilo vznik "špatné banky"
Kapitál na útěku: ze Španělska odteklo 220 miliard eur
Bankia je jen nejvýraznějším příkladem, protože při slučování sedmi cajas do Bankie nebyl zdravý ani jeden z menších ústavů. Vláda pak pokračovala špinavým trikem v podobě primárního úpisu akcií Bankie. Zahraniční investoři podezřelému titulu od počátku nevěřili, a tak kabinet po mediální masáži prodal akcie důvěřivým Španělům. Brzy se ukázalo, že vybraná eura Bankii nezachrání, zato vládě se podařilo vytvořit prototyp marnosti: Španěl s ohroženými úsporami v Bankii a s bezcennými akciemi Bankie v šuplíku. A k tomu nejspíš bez práce.
Tragédie Bankie vygradovala v květnu, kdy vláda musela Bankii zachraňovat. A nyní se bude za německá a francouzská eura hrát další dějství. Teprve bankovní bailout z eurozóny donutil Španěly, aby si přestali hrát na schovávanou: Buď nechte banky padnout, nebo je zbavte špatných úvěrů a toxických aktiv, zavelel Brusel. Teprve po přečerpání jedů do „špatné banky“ jsme ochotni napumpovat miliardy do ústavů tak, aby dosáhly povinné kapitálové přiměřenosti.
A Španělé Bankii nemohou nechat padnout. Je příliš velká, jakkoli je to vlastně pořád jen ta sedmička malých cajas. O mrtvých, zvlášť malých, sice jen dobře, ale právě kvůli tomuto momentu by Bankia měla přetrvat jako varovný prst v evropské debatě o bankovním dohledu nad „systémově významnými bankami“. Bankia totiž dokonale ukázala, že systémově nebezpečné může být cokoli. I neodepsané hypotéky po sedmi miniaturních hráčích na trhu.
