Americký Kongres spolu s prezidentem Barackem Obamou odvrátil dočasně jak platební neschopnost federální vlády, tak náraz do dluhového stropu. Šestnáctidenní americké dobrodružství v zásadě nelze nijak obhájit.
Odhady mluví o ztrátě ve výši 24 miliard dolarů. Přesto lze na takzvaném shutdownu, který představuje ekonomickou zbraň hromadného ničení, najít jedno politické pozitivum. Politici díky němu mají možnost extrémním způsobem pohnout s jinak nezastavitelným rozpočtovým samohybem.
České strašení rozpočtovým provizoriem je proti tomu slaboulinký odvar. A při pohledu na bobtnání mandatorních výdajů v tuzemských veřejných rozpočtech se člověk neubrání myšlence, zda by občas nějaký ten malý shutdown v Česku tuzemské politiky neprobudil.
Shutdown je z evropského pohledu nepředstavitelný, něco jako chyba v matrixu. I v Evropě se sice najdou příklady, kdy akceschopnost státu permanentně ohrožují prakticky stejně mocné a odlišně orientované parlamentní komory – jako například v Itálii.
Vláda bez jediného floka
Ale aby administrativa neměla do nového fiskálního roku ani floka na jiné než nezbytně nutné služby, to je skutečně unikát. Jakkoli je ale shutdown ekonomicky nepochopitelné sebepoškozování, zapomíná se, že je zde i ona politicky prospěšná předchozí fáze – prezident musí při prosazování výdajů počítat s tím, že může dojít i na tuto brutální obstrukci. A právě toto vědomí při sestavování rozpočtu by možná Česku mohlo prospět.
Čeští politici svorně přísahají, jakou tragédií je takzvané rozpočtové provizorium. Ve jménu jeho odvrácení se v roce 1998 spojili lidovci a komunisté s vládou Miloše Zemana a protlačili spolu rozpočet. O rok později, opět ve jménu stability země, dělala Zemanovi stafáž ODS.
Naprostá selanka
Přitom rozpočtové provizorium je proti americkému shutdownu naprostá selanka. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky z předcházejícího rozpočtu. Při dlouhodobém provizoriu by asi skutečně nebylo na velké investice. Ale u nás stejně jako v USA je to jen politická hra na pár dnů. Takže se vlastně nic moc neděje.
Kdyby zde ovšem bylo něco podobného jako americký shutdown, vládní politici by museli počítat s tím, že při slabé většině ve sněmovně se od Nového roku nemusí pro turisty otevřít Pražský hrad a desítky tisíc zaměstnanců budou muset zamířit na neplacenou dovolenou. Ne, něco takového nelze přivolávat. Škody jsou větší než zisky.
Alespoň by zde ale vznikla reálná šance zvrátit kritické bobtnání mandatorních výdajů v rozpočtech. Bobtnání, které plíživě ořezalo fiskální suverenitu námi volených vlád na úplné minimum.
Čtěte také:
Experti kritizují krátkodobost americké dohody, očekávají další rozbroje
