S ústavními stížnostmi na zdravotnické reformy to má levice podstatně jednodušší. „Právo na bezplatnou péči“ zní jednoznačně. Zato stěžovat si v Brně na důchodové změny už tak jednoduché není. „Právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří“ je zjevně mnohem vágnější formulace. Přesto ČSSD ohlašuje, že i do této bitvy půjde.
Podle bývalého šéfodboráře, nyní šéfa senátorů Milana Štěcha povede ČSSD útok na penzijní reformu s argumentem, že se poměr průměrného důchodu k průměrné hrubé mzdě snižuje pod přijatelnou úroveň. ČSSD asi neuspěje. Ale samotná debata o situaci důchodců a závazcích státu je potřebná jako sůl.
Milan Štěch se ohání úmluvami, podle nichž nemůže být průměrný důchod pod 40 procenty průměrné mzdy. Tak to ale není. Žádná z úmluv nic neříká o abstraktním průměrném důchodu. V Evropském zákoníku sociálního zabezpečení se pod 40procentní hranici nesmí propadnout kvalifikovaný ženatý dělník. Podle Mezinárodní organizace práce je to dokonce 45 procent. Kdyby Štěch moc chtěl do Brna, už by mohl. Nějakého dělníka s mizernějším důchodem by snadno našel, když je podle úřadů v současnosti průměrná penze už jen 44,5 procenta průměrné hrubé mzdy.
Štěch ale asi sám dobře ví, že ohánět se jen procenty nestačí. Jak se všude v Evropě propadá náhradový poměr průměrného důchodu z prvního pilíře, půl století staré úmluvy už porušuje kdejaký stát. Česko není výjimkou. Podle nedávné studie think tanku IDEA se do roku 2050 náhradový poměr propadne dokonce na žebráckých 26 procent.
Když ústavní soud v roce 2010 rušil takzvané redukční hranice při výpočtu penzí pro dobře vydělávající, sice všechny tyto úmluvy zmínil, ale zároveň si nechal dokořán otevřená zadní vrátka: „Žádný z mezinárodněprávních instrumentů, jimiž je Česká republika vázána, nepožaduje, aby byla stejná relativní hodnota náhradového poměru dosažena u každého pojištěnce.“ Najít jednoho dělníka s horším důchodem tedy skutečně nestačí.
Případné Štěchovo podání k Ústavnímu soudu by ale nemuselo být marné. Rozpoutalo by alespoň diskuzi o tom, co vlastně je ono ústavní „přiměřené hmotné zabezpečení“. Soudci by kromě Štěchovy ekvilibristiky s procenty museli zvažovat i další souvislosti.
Čtěte také:
Důchody porostou pomaleji i přes odpor opozičních poslanců
Průměrný důchod poroste v lednu o 156 korun
Chudých je v Česku málo, zatím
Český extrémně solidární první pilíř penzí také znamená, že sice všichni čeští důchodci jsou chudí, ale nikdo není úplný nuzák. To tvrdí i evropské statistiky: v Česku je nejméně lidí ohrožených extrémní chudobou. Zároveň by soudci museli zohlednit i nový druhý pilíř spoření na penzi, který právě vzniká. Teprve potom by mohli odpovědně říct, zda má Štěch pravdu. A je dost pravděpodobné, že by odpověděli: Nemá.
