Rezortní hádka o obsazení postu ministra zemědělství je na první pohled směšná. Ve vládách se většinou bojuje především o finance, vnitro, zahraničí, dopravu. Ale na druhý pohled už přetahovaná ČSSD, ANO a KDU-ČSL tak legrační není. Říká nám totiž mnohé o budoucím fungování vládní koalice.
Za bukem bude špitat Andrej Babiš, co by pro jeho ekonomické zájmy bylo nejlepší. Bohuslav Sobotka to bude hrdě vyhlašovat. A lidovci si budou pravidelně brát oddechový čas, aby se dohodli, co vlastně chtějí.
Kdyby se vláda zadrhla na ministerstvu financí pro ANO, nikdo by se snad nedivil. Ale proč ta válka o zemědělství, které se dosud vždy přidělovalo ve druhé rundě až po rozebrání klíčových ministerstev? Spor navíc porušuje tradici vybírání ministerstev podle volebního výsledku stran.
ČSSD byla první, má premiéra. Hnutí ANO druhé, dosáhlo na ministra financí. Lidovci jsou nejmenší stranou, takže si volí jako poslední. A chtějí zemědělství. Tak v čem je problém?
Ten menší oříšek spočívá v tom, že sami lidovci zjevně nevědí, co by se jim hodilo do krámu. Nejprve mluvili o silových či ekonomických rezortech, aby si pak vzpomněli, že jsou vlastně venkovskou stranou Josefa Luxe. To je ale opravdu ten menší problém.
Za hádkou o zemědělský rezort se skrývají mnohem přízemnější spory. Jeden se týká církevních restitucí. Ministr zemědělství bude totiž vládnout i nad Státním pozemkovým úřadem, který bude církvím vydávat majetky. A lidovci by asi podle ČSSD a ANO mohli do čela úřadu jmenovat Dominika Duku či někoho podobně nezávislého.
Druhý problém se může týkat dotací a společné zemědělské politiky EU. Babiš kvůli střetu zájmů nemůže svým straníkem obsadit rezort zemědělství, a tak se alespoň snaží přesvědčit Sobotku, aby jeho ČSSD bojovala za dotace velkovýrobcům potravin, mezi něž čirou náhodou patří i Agrofert. Naopak lidovci chtějí podporovat rodinné farmy a obnovu venkova drobnými zemědělci, jako je čirou náhodou jeden z lidoveckých kandidátů na ministra Marian Jurečka.
Ať tedy strany přiznají, o co jim skutečně jde. Celé to řečnění o tom, pro koho je zemědělství větší prioritou, je směšné. ČSSD ve volebním programu kapitolu o zemědělství spojila s „moderním průmyslem“, lidovci zemědělství uváděli jako své šesté (a poslední) volební téma.
Žádná ze stran ucházející se nyní o rezort zemědělství nenavrhovala nějakou smysluplnou agrární vizi. Žádné velké sny o komplexním ministerstvu venkova, o němž kdysi sníval Josef Lux.
Paradoxně tedy jedinou stranou, které doopravdy záleží na tom, jak bude v budoucnu řízeno české zemědělství, je ANO. Ale to si kvůli příliš zjevnému střetu Babišových zájmů o rezort přímo říci nemůže. Nezbývá mu tedy než tvrdý pragmatismus: když to nemůžeme mít my, tak ať to alespoň nemají lidovci.
Čtěte také:
Lidovci neuspěli s požadavkem zemědělství. Ve hře je menšinová vláda
Dělení ministerstev: lídři se neshodli na zemědělství, zdravotnictví a dopravě
