Popírání reality v případě řeckých financí nejspíše dosáhlo kulminačního bodu. Ještě přede dvěma týdny v Aténách německý ministr Wolfgang Schäuble chválil Řeky, že jsou na dobré cestě, a debatu o dalším odpisu dluhu považoval za „vyloučenou“. Ale vylhaná politická konstrukce o Řecích postupně se odrážejících ode dna se začíná definitivně hroutit.
Cifršpioni Mezinárodního měnového fondu spočítali, že v řeckých financích se dále zvětšuje díra, kterou nakonec budou muset Evropané ucpat penězi. Ano, Evropané, protože v samotném MMF je cítit čím dál silnější revolta proti lití peněz do země, v níž se schyluje k masivnímu odpisu dluhů.
Zpráva MMF v řeči čísel praví: Během dvou let budou mít Řekové přes všechny balíky pomoci v účtech sekyru bratru za 11 miliard eur. A pokud má být do roku 2020 sražen řecký dluh na naplánovaných 124 procent HDP, pak je třeba odepsat dluhy ve výši čtyř procent HDP.
A teď v obyčejné češtině: To první znamená, že eurozóna bude nejpozději do roka opět schvalovat záchranný balík. A to druhé není nic jiného než odpis dluhů ve výši nějakých sedmi miliard eur.
Tolik selské počty MMF. A nyní politika. Německá kancléřka Angela Merkelová se zuby nehty drží své dosavadní politiky vůči Řecku, aby ji rozezlení Němci v září nepřipravili o kancléřský post. Sama jistě ví, že po volbách bude muset postupně vzít řeckou realitu na vědomí. Ale asi netušila, že to bude hned po volbách. Podle MMF se díra v řeckých financích projeví už letos a příští rok budou Atény opět v platební neschopnosti. Lež Merkelové o udržitelném vývoji v Řecku zvýraznil i zmíněný odpor především latinskoamerických zemí v MMF. Jihoameričané už nechtějí hlasovat pro další miliardovou řeckou tranši. Proč by Brazilci měli posílat peníze do Řecka, odkud se zcela jistě nevrátí všechny?
Eurozóna ví, že v dotování Řecka je čím dál osamocenější a že tento program vede stát, jehož kancléřka popírá realitu. Účet proto bude drahý. Nejpravděpodobnějším scénářem se jeví další záchrana Řecka příští rok v dubnu. To by mělo Řecko konečně dosáhnout plusového primárního salda, tedy rozpočtového přebytku bez započtení dluhové služby. A eurozóna při té příležitosti nadělí Řecku další peníze. A drastické snížení úroků z dosavadní pomoci či rovnou natvrdo zrušení pohledávek německých či francouzských daňových poplatníků.
V případě Řecka tedy víme, co se bude dít, a víme také, kdy se to zhruba bude dít. Ale stejně nelze pochopit, jak se to mohlo stát. Řecko neopustilo eurozónu, když ještě mohlo. Řecko však ani nedostalo tolik peněz, aby se postavilo na nohy. A země ani nezažila takový odpis dluhů, aby se dále nezadlužovala. Tak nesmyslně krutý očistec si nezaslouží snad nikdo. Ani Řekové.
Čtěte také:
Řecko dostane 1,7 miliardy eur, rozhodl Mezinárodní měnový fond
Řecko chce zdanit boháče. Chystá daň z luxusních aut a bazénů
