Ne že by si ratingové agentury nezasloužily pěknou řádku soudních stání za své počínání v předvečer krize. Ale slovinský nápad hnát agenturu Moody’s k soudu za to, že snížila hodnocení země během upisování emise státních dluhopisů, je něco jiného. Zde už nejde o odpovědnost za špatná rozhodnutí, ale o degradaci ratingových agentur v němého svědka financování jednotlivých zemí. A to je špatně.
Ratingové agentury jsou právem viněny za podcenění nastupující krize v roce 2008. Cenné papíry jištěné podřadnými hypotékami měly ten nejlepší rating od Standard & Poor’s, Moody’s nebo Fitch často až do jejich faktického prohlášení za zcela bezcenný kus papíru. A velká trojka také za to platí: koncem dubna například první dvě jmenované agentury přistoupily na dvě velká mimosoudní vyrovnání.
Slovinsko si stěžuje ale na něco úplně jiného než na špatné rozhodování agentur. Malému státu v potížích se nelíbí, že Moody’s o své vůli snížila hodnocení závazků země do spekulativního pásma během emise dluhopisů ve Spojených státech. S takovým hodnocením nemohly nakupovat dluhopisy nejrůznější regulované instituce jako třeba penzijní fondy. V Lublani se proto už prý chystá proti postupu agentury žaloba.
Ta snad ale neuspěje. Moody’s logicky jen ratingem země následovala rating největších bank v zemi, které se potácejí v krizi, a stát se snaží o jejich rekapitalizaci. Kdyby se ratingovým agenturám zakázala změna hodnocení během emisí, kdoví, zda by některé státy neustále raději neupisovaly po troškách své dluhopisy, jen aby se proradné agentury nemohly dostat ke slovu.
Nyní přichází pointa: přesně tímto směrem se však bohužel ubírá současná evropská legislativa. V lednu Evropský parlament schválil mix dobrých a velmi špatných regulí ratingových agentur. Zamezení střetu zájmu, návyku na poplatky a rozmělnění vlastnictví patří mezi ty dobré. Mezi ty špatné náleží přiškrcení agentur, kdy se ke svému stavu budou moci vyslovovat hodnocené země. Agentury budou moci ratingy vydávat dvakrát až třikrát ročně, a to v dny přesně stanovené rok předem. Takže se těšme na praxi, kdy agentuře bude od jara jasné, že země zaslouží snížit známku, ale bude to moci udělat až na podzim. Stejně tak se bude změna ratingu muset dít až po zavření trhů. A kdo uveřejní rating mimo „kalendář“, bude žalovatelný.
Pokud tato legislativa začne platit, slovinská hrozba soudem ratingovým agenturám najednou nebude působit tak bizarně. Slovinští a vlastně všichni unijní politici by si však měli uvědomit i rub svého snažení přidusit agentury: najde se vůbec nějaký investor, který uvěří ratingu závazků unijní země, který pochází od agentury, jež musí další půlrok držet o reálném stavu dané země bobříka mlčení?
• Čtěte také:
Slovinsko chce bránit svou čest žalobou ratingové agentury Moody's
Boj a záchranu: Slovinsko prý chce prodat největšího operátora a banku
