Stalo se, co se stát muselo. ČEZ zrušil zadávací řízení na dostavbu Temelína. Americko-japonský Westinghouse a česko-ruský MIR.1200 zprávu očekávaly, snad jen dříve vyřazený uchazeč, francouzská Areva, se zaradoval.
Jakkoli bylo rozhodnutí ČEZ očekávatelné, rozhodně vše nezůstává při starém. Je už definitivně jasné, že bez státní garance provozu nového Temelína ČEZ stavět nechce.
Nyní je proto potřeba na chvíli přestat zkoumat, kolikátou generaci že zastupují nové reaktory finských či francouzských jaderných elektráren, a vrátit se zpět k ekonomice celého projektu. Těžko bychom mohli začít na lepším místě, než je Somerset na jihovýchodě Anglie. Právě tady by měla vyrůst nová jaderná elektrárna právě s masivní podporou státu.
Ale popořadě. Není divu, že hned po oznámení konce tendru šly akcie ČEZ nahoru. Meziroční poklesy čistého zisku firmy se poslední dobou udávají ve dvouciferných procentech, vládní politici kolosu hrozí 100procentní dividendou a ceny elektřiny jsou takové, jaké jsou. Odpískat tendr vypsaný v dobách dávno minulých mělo své jasné opodstatnění.
Politici spekulují, ale garance dát nechtějí
Politici už spekulují, jak by mohl vypadat tendr nový. Prezident Miloš Zeman už dokonce fantazíruje o nové soutěži se čtyřmi zájemci místo tří. Jestli k Američanům, Rusům a Francouzům přibudou Korejci, nebo ne, ale přece nyní není to nejpodstatnější.
Šéf ČEZ jasně narýsoval novou situaci. Pokud chce Česko další jaderné reaktory, musí je garantovat stát. Vedle vzletných přemítání nad bezpečnostní jaderné energetiky a geopolitickými aspekty zúčastněných firem je tedy potřeba vzít v potaz i mrzkou otázku ekonomické angažovanosti státu. A proto je klíčová pro budoucnost Temelína hlavně jedna aktuální evropská energetická kauza.
Kauza Somerset
V anglickém Somersetu má podle plánů britské vlády vzniknout blok elektráren Hinkley Point C. Se stavitelem není žádný geopolitický problém, francouzská EDF je solidní partner. Problémem je ale odsouhlasená garance výkupní ceny elektřiny na 35 let za 92,5 libry za megawatthodinu. Když bude tržní cena nižší, vláda doplatí operátorovi zbytek. Když bude vyšší, bude platit operátor. Jenže to se nelíbí mimo jiné Evropské komisi, která zahájila s Británií minulý prosinec šetření. Podle komisařů je garance tak nadsazená, že může jít o nedovolenou veřejnou podporu ve výši až 17 miliard liber. A ve zprávě komise je i druhá podstatná věc – podle autorů bude jaderný byznys v blízké budoucnosti schopen stavět elektrárny i bez státní podpory.
Takže na chvíli zapomeňme na Rusy a Američany a sledujme především Brusel. Pokud somersetská elektrárna dostane z Bruselu stopku, pak tuzemské snění ČEZ o podobném modelu státní garance výkupních cen elektřiny nebude nutné ani detailně rozpracovávat.
Čtěte také:
ČEZ zrušil obří tendr na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín
