Jedno řešení špatné a druhé špatné. Tak si vyberte. Buď kritizované sociální karty ve středu na zasedání vlády přežijí, jak chce TOP 09 a jejich ministryně práce Ludmila Müllerová. Pak bude stát dále vydávat nepopulární předražené plastové karty, které většině příjemců dávek budou sloužit jako pouhé identifikační průkazky.
Anebo se tedy sKarty zruší, jak chce ODS a předseda vlády Petr Nečas. Pak nám z krku spadne jeden byrokratický šlendrián, abychom si vzápětí zavěsili na krk soudní spor o náhradu škody s dodavatelem karet.
O první variantě se toho napsalo více než dost – od buzerace hendikepovaných přes pochybný účinek na zneužívače dávek až po spornou privatizaci státní agendy do soukromých rukou. Ale co ta druhá varianta? Opravdu by v tom stát „zahučel“ jen za 300 milionů, které v případě zrušení projektu požaduje Česká spořitelna? Těžko.
Pokud dojde na spor o náhradu škody mezi státem a spořitelnou, bankovnímu domu nebude vůbec co vyčítat. Samotný tendr na provozování karet nemělo ministerstvo práce nikdy vypsat, ale nyní už smlouva platí. Spořitelna má záruku, že sociální dávky mají v maximální míře až do roku 2024 plynout přes její kartu.
Generální ředitel banky Pavel Kysilka loni v listopadu dokonce nabídl Nečasovi maximální ústupek, a sice že karta nebude povinně platební. Premiér si tehdy pochvaloval, jak je spořitelna vstřícná. Doba však bohužel pokročila a ze sociální karty se stalo jedno z hlavních bojišť mezi ODS a TOP 09. A spořitelna už na něm hraje jen druhé housle.
Nyní je čas na malé počty. Kysilka prohlásil, že bude v případě rušení karty chtít 300 milionů, ale to mluvil jen o vložených nákladech. Ministryně ovšem v neděli prohlásila, že spořitelna jistě nedostane ani takovou částku. Aby se nakonec politici ve své aroganci nepřepočítali. Banka šla v dobré víře do byznysu a velmi pravděpodobně si nebude nárokovat jen vložený kapitál. Akcionáři by Kysilkovi zle vyčinili, kdyby nevyčíslil také ušlý zisk.
Kysilka sázel ve svém byznys plánu na provize od obchodníků. I přesto, že si drtivá většina lidí dávku hned přepošle na svůj osobní účet, pořád jich spousta mohla kartou platit a do deseti let chtěla spořitelna na provizích vydělávat. To chce nyní stát přes platný smluvní vztah spořitelně zatrhnout. Je velmi pravděpodobné, že soud na něco takového může snadno hledět jako na zmařenou investici.
V této chvíli se proto člověku skoro chce Českou spořitelnu nemilosrdně vyzvat: Jen to státu pěkně spočítejte, ať už si politici příště žádný takový šlendrián nedovolí. Taková výzva se však samozřejmě v půlce věty zadrhne v hrdle, protože každému dojde, že čím větší náhradu škody si spořitelna prosadí, tím hlouběji do kapes nebudou sahat zodpovědní politici, ale úplně všichni daňoví poplatníci.
Čtěte také:
Premiér: Za problémy s dávkami je zodpovědná ministryně Müllerová
Müllerová dál brání sKarty. Vláda je ve středu chce zrušit
Banky se sítí nebojí, brzdí je korporátní kolečko
