Byla to vcelku pochopitelně hned první věc, kterou se David Rath začal po zahájení svého soudního procesu ohánět: „Beru jako velmi brutální nátlak situaci, že jsem 15 měsíců v kriminále.“ A přestože programově agresivní Rath obšťastňuje veřejnost přehnanými výroky o policejních spiknutích a intrikách české justice už léta, více než roční Rathovu vazbu prostě nelze přejít mlčením Kaňka na Rathově kauze a zaměřit se už jen na soudní přelíčení
V květnu roku 2012 to vypadalo na rychlý proces. Policii se povedl husarský kousek, když Ratha chytila přímo při korupčním předávání peněz, takže nemusela válčit s jeho poslaneckou imunitou. Také tvrdila, že má měsíce odposlechů a detailně zmapovanou síť korupčního řádění Ratha a jeho společníků.
Pokud policie navíc doufala, že vazební podmínky někoho zlomí, tak se to přece podařilo už po měsíci v červnu minulého roku u šéfky spolčené stavební firmy Ivany Salačové. Policie tedy získala i takzvanou spolupracující obviněnou. Ale dál se nedělo nic. Jen se zvětšoval otazník nad vazbou Rathovou i dalších. A prostořeký Rath chytře vytušil, že tepání do vazební svévole mu u veřejnosti vynese více bodů než jeho původní strategie vypouštění zkazek o nelegálním financování ČSSD.
Něco se Rathovi i podařilo. Jeho novela zákona o vazebních podmínkách sice asi neprojde, v Senátu už ale leží vládní předloha, která pobyt „sprostých podezřelých“ trochu zlidšťuje. Jádrem věci je ale samotné soudní zdůvodnění vazby.
Je na místě na Ratha uvalit předstižnou vazbu, aby dál nepáchal trestnou činnost? Asi ne, z velkého mocipána je nyní politická troska. Tak koluzní vazbu, aby neovlivňoval svědky? Koho by mohl proboha ještě ovlivnit? Soud se nakonec nejvíc bojí jeho útěku. Na tom možná něco je. Útěková vazba se ale neuvaluje na léta, jen aby státní zástupce měl čas dopsat svou mnohasetstránkovou žalobu. Dobrá, skutečně nevíme, zda by zoufalý Rath nakonec přece jen nezvolil útěk s falešným knírkem od svých dvou rodin s dětmi. Soud ale dnes už jen těžko přesvědčí veřejnost, že už alespoň pár měsíců nemohl psát své sprosté invektivy doma v Hostivici.
Je to celé dost sporný nápad, ale v Rathově případě je škoda, že už nefunguje plánovaný unijní europrokurátor. Ten by mohl Ratha žalovat, protože obžalovaní prý chtěli způsobit Evropské unii škodu za stovky milionů. Je ale naprosto nepředstavitelné, že by unijní prokurátor držel Ratha tak dlouho za katrem, jen aby si v Bruselu mohl v klidu dopsat žalobu.
Ne nadarmo se maximální doba vazebního držení rozděluje tak, že jen jedna třetina doby je vyhrazena na přípravné řízení a zbytek na samotný soud. Jakkoli je Rath výsostně nesympatická politická figura, u níž vlastně miliony pod postelí nijak zvlášť nepřekvapí, těch 448 dnů vazby je vážně trochu moc.
Čtěte také:
Vyšetřovatelé manipulovali přepisy odposlechů, zaznělo první den soudu s Rathem