Po anexi Krymu Ruskem se politici Západu předháněli, kdo narýsuje na ukrajinsko-ruské hranici výraznější červenou linii, za kterou se nemůže Vladimir Putin pustit. Nejdále zašel nejspíše český prezident Miloš Zeman, kterého všude ve světě citovali za slova, že v případě dalšího ruského záboru Ukrajiny mají ze západu do země napochodovat vojska NATO.
„Mír pro naši dobu“ tedy měl vypadat tak, že se mlčky přejde anexe Krymu, ale na východní ukrajinské hranici vše bude při starém. Po vyhlášení nezávislosti v Doněcku se „mír pro naši dobu“ sice ještě zcela nezhroutil, ale je zjevně čas, aby Západ přemýšlel o jiném přístupu k Rusku.
Mnozí vrcholní politici Západu se musí teď dávit vlastními slovy. Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen prohlašoval, že ruské překročení ukrajinských východních hranic by bylo „historickou chybou“ s náležitou odpovědí. Americký prezident Barack Obama se proslavil rýsováním „červených linií“ a bude mít asi další, kterou nikdo nerespektoval. A dalo by se pokračovat přes politiky Evropské unie až ke zmíněnému velmi ostrému vyjádření českého prezidenta.
Putin ještě onu tenkou červenou linii nepřekročil – stane se tak, až se začne ve východních regionech Ukrajiny objevovat „domobrana“ s profesionálním ruským vojenským vybavením a Putin začne hovořit o vraždách Rusů fašisty na východě Ukrajiny. Pokud ale proruští radikálové vyhlašují na východě nezávislost, je pravděpodobné, že tento okamžik není daleko.
Západní politici si nejspíše uvědomí, že mezi dneškem a vojenským Zemanovým scénářem existuje ještě nevelká, ale přece jen zřetelná mezera. Západní státníci v čele s americkým prezidentem Obamou a německou kancléřkou Angelou Merkelovou musí naposled stanovit Putinovi jasné podmínky: separatistické choutky na východě Ukrajiny, ale třeba i v Podněstří musí Putin nechat bez odpovědi.
První ruský voják přestrojený za „domobrance“ znamená ekonomické sankce a nabídku Kyjevu vstupu vojsk NATO na ukrajinské území. Za to se Putin dočká federalizace Ukrajiny, avšak s pravomocí Kyjeva mít poslední slovo ve financích, zahraniční politice a armádě. Jistě to pro kyjevskou vládu bude znamenat potupu, ale ústavní uspořádání jakéhosi novodobého Rakouska-Uherska je asi jediné možné.
Teprve až tuto nabídku Putin odmítne, respektive se promlčí k anexi dalšího kousku někdejšího sovětského impéria, by mělo dojít na Zemanova jestřábí slova. Pokusit se Putina přinutit nechat napospas další separatistická hnutí, které podnítil, není slabostí. Ale poctivým pokusem vyčerpat všechny možnosti, než dojde na nejhorší.
Čtěte také:
Ukrajina zahájila protiteroristickou operaci. Zatkla 70 proruských radikálů
