Když muž brojí proti kvótám na zastoupení žen ve vedoucích funkcích, je to vždy trochu nejapné. Ale nelze jinak. Nápad eurokomisařky Viviane Redingové na povinných 40 procent žen v dozorčích radách velkých firem totiž není primárně problémem kvót. Především jde o ukázku nemístného aktivismu unijní exekutivy ve sféře, která má zůstat výlučně věcí domácí debaty v každé členské zemi.
Evropské genderové statistiky totiž neukazují jen známé hříchy mužského světa. Ukazují také, že co země, to jiná cesta k vyrovnanému zastoupení žen. Nejdále jsou ve Skandinávii, naopak v Česku v představenstvech stovky největších firem sedí jen osm procent žen. A drtivá většina Čechů si kvóty nepřeje.
Čtěte také:
Británie a Švédsko nechtějí více žen do vedení firem
Žena si na stejné pozici vydělá o 18 procent méně než muž - to se má změnit
Přestože tedy Česko nemá důvod k hrdosti, neznamená to, že problém svěříme do rukou eurokomisařky, která zcela rozdílné země sjednotí pod kuratelu jednotné kvóty.
