Šéf spravedlnosti Jiří Pospíšil se při svém druhém ministrování usilovně snažil odčinit, co během prvního mandátu nadrobil. Ale jeho mlčenlivá asistence u politického vysekávání Jiřího Čunka z průšvihu či jmenování Vlastimila Rampuly šéfem pražského vrchního zastupitelství jsou chyby, které už nikdy napravit nemohl. Tedy vypadalo to tak až do včerejšího rána.
Pak mu premiér Petr Nečas nasadil mučednickou svatozář potupným odvoláním. Nečas možná nyní svým politikařením docílí toho, že neřízená střela Lenka Bradáčová nezíská křeslo vrchní pražské žalobkyně. Dlouhodobě ale všechno prohrál. A Pospíšil nemusí být vůbec smutný. V ministerském křesle se udržel nečekaně dlouho. A vizitka bojovníka proti zkorumpované justici, která ho však přece jen nakonec dostala, není vůbec špatná.
Premiér Nečas na včerejší tiskové konferenci vypadal, s prominutím, jako by mu přeskočilo. Mohl Pospíšila klidně odstřelit za příliš dlouhé zápolení s Rampulou. Ale vyhodit ho za nedodržování rozpočtu? Tak chabá výmluva neobstojí.
Zcela pochybně premiér přirovnal Pospíšila k exministru školství Josefu Dobešovi. Připomeňme, že „velkého“ Dobeše si Nečas nejprve usmiřoval ústupovou variantou ponechání dvou miliard ve školském rezortu (Pospíšil chtěl „jen“ stovky milionů na vězeňství). To Dobeš nepřijal a sám rezignoval. Pokud by Nečas byl skutečně tak drsný rozpočtový jestřáb, musel by nyní například obloukem vyhodit i svého spojence Alexandra Vondru, který otevřeně prohlašuje, že bez peněz nemůže ručit za obranyschopnost země.
O peníze ale v Pospíšilově případě vůbec nejde. S ministrem je premiér na nože už od prvního pokusu zbavit se Rampuly. Premiér nejspíš doufal, že Rampula ve své stížnosti uspěje, udrží si křeslo a Pospíšil bude po neúspěchu muset jít. Rampula je ale pryč a Nečas musí rychle jednat, aby ministr na návrh nejvyššího státního zástupce nemohl tak snadno jmenovat Bradáčovou nebo jinou nebezpečně samostatnou osobu.
Pokud si vybere za ministra některého svého spřízněnce, třeba Marka Bendu, tak ten nejspíš Bradáčovou nejmenuje, ani kdyby její jméno dostal od Pavla Zemana napsáno stejně velkým písmem, jakým sám psal svou slavnou plzeňskou diplomovou práci. Vztah ministra spravedlnosti a nejvyššího státního zástupce se pravděpodobně vrátí na úděsnou úroveň z dob socialistické vlády, kdy se hádalo duo Němec–Benešová.
Čtěte také:
Nečasův nečekaný krok vyvolal vlnu odporu
Jiří Pospíšil - bleskurychlá poprava ministra spravedlnosti
Nečas neztrácel čas: Bradáčová byla na dovolené, Pospíšil už nestihl reagovat
Nečas tímto tahem vše ztratil. Nejde jen o další trapné politikaření s rezorty, jaké předvedl už při jmenování anesteziologa Kuby ministrem průmyslu. Jde o víc. Nevkusným rozloučením s Pospíšilem Nečas definitivně ztratil to nejcennější, co měl – punc „pana Čistého“.
