Odejdi! Neodejdu! Odejdi hned! Tak odejdu v prosinci! Přetahovaná předsedkyně strany LIDEM Karolíny Peake s končícím ministrem dopravy Pavlem Dobešem je sice zábavná, ale premiér Petr Nečas vůbec neměl dopustit, aby k ní došlo.
Po kongresu ODS měl unikátní šanci na restart své vlády. Mohl osekat kabinet o několik neschopných či zjevně přesluhujících ministrů. Vládní škatulata v nepopulárním kabinetu očekávala i veřejnost, soudě alespoň podle místy dost divokých teorií, v nichž o křeslo pravidelně přicházel třeba půltucet ministrů. Nečasovi ale šance na nové nadechnutí celé vlády nenávratně uniká. Zítra nastoupí na post ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová, na dopravě si to vyhádají Peake s Dobešem. Dalším ministrům na odpis tím zase trochu stoupají šance, že Nečas dál povládne podle starého rčení o psech, kteří štěkají, a vládní karavaně, jež jede nerušeně dál.
Což je škoda. Vyházení půlky ministrů uprostřed vládního období není žádný projev slabosti. Obměna kabinetů má svou pevnou tradici třeba v Británii, kde naposled v září premiér David Cameron vyházel podstatnou část svého týmu. Ale tyto obměny z vlastní vůle nejsou jen výsadou britských premiérů, vládní manévry v polovině vládnutí dělají třeba i francouzští prezidenti. A nejen ti. Není ani nutno hledět jen do zahraničí. Petr Nečas by si měl vzpomenout na leden roku 2009. On si sice tehdy ve vládě Mirka Topolánka své křeslo udržel, ale čtyři jeho kolegové z kabinetu zmizeli. Topolánek tehdy také raději volil nový start kabinetu, než aby dnes odvolal Čunka, pozítří Julínka a za týden Řebíčka.
Proč se tedy Nečas k něčemu takovému nemá? S Alexandrem Vondrou ho možná pojí osobní přátelství, ale politicky je to mrtvý muž, který postupně ztratil společenský kredit v kabinetu, křeslo v Senátu a nakonec i místopředsednictví ve straně. Pokud mu Nečas chtěl udělat poslední službu, mohl jeho konec milosrdně přimíchat do menší ministerské rošády za minimální účasti Dobeše a Hanákové, či do rošády větší rovnou i s Jankovským, Hegerem a možná i dalšími.
Čtěte také:
Na dopravu míří Vacek. Dobeše se zastal Klaus
Dobeš chce skončit až v prosinci. Peake říká: Jdi hned
Topolánek tehdy na chvíli dosáhl, čeho chtěl. Odchod těch nejvíce zprofanovaných tváří a nástup tváří nových odvedl na čas pozornost od neřešitelných problémů vlády s menšinovou podporou. Je snad nyní Petr Nečas v jiné pozici? Ne.
Nový start vlády, v níž by se výrazně méně plkalo o boji proti korupci a výrazně více hlasovalo o dosud nesplněných bodech programového prohlášení, je vlastně jeho poslední možností. Poslední zbraní, která mu ještě zbývá v boji proti sílícímu odporu, jejž vůči jeho kabinetu pociťuje veřejnost. Jen by ji měl použít, dokud je ještě alespoň trochu účinná.
