O autorství nové společenské hry se mohou rovným dílem podělit vláda se svou věčně prázdnou kasou, nevyzpytatelná Poslanecká sněmovna i vždy a za všech okolností opozičnický Senát. Cíl hry je zdánlivě jednoduchý: zjistit, jaké sazby daně z přidané hodnoty právě platí.
To ale rozhodně nic jednoduchého není. Pak následuje samotná „zábava“: V práci do poslední chvíle netušíte, za kolik budete nakupovat a prodávat zboží, doma netušíte, kolik vás po svátcích bude stát chleba. Cílem je přijít o co nejméně peněz; vydělat prakticky nelze. Hru je přitom možné hrát jedině v Česku. Nikde v blízkém zahraničí totiž nevládne takový ukrutný daňový zmatek.
Kdy se vlastně z obyčejného zvyšování českých daní stala taková fraška? Asi už počátkem roku. Jen co na Nový rok stoupla DPH, ministr financí Miroslav Kalousek už začal vypouštět testovací balonky se zprávami o sjednocené sazbě ve výši 20 procent. A premiér Petr Nečas, který je premiérem jen kvůli volebnímu slibu nezvyšovat daně, šel ještě o procento výše. Skoro rok uplynul a po všemožných peripetiích, rebeliích poslanců ODS a obstrukcích opozice včera vyvrcholilo velké daňové finále. Sněmovna odmítla senátní návrh zachovat dnešní sazby a místo již schváleného sjednocení sazeb na 17,5 procenta prosadila nové sazby 15 a 21 procent. Jistě, i v okolních zemích už se s touto daní dělo kdeco. Lotyšsko jako jedna z mála zemí sazbu snížilo, naopak v Maďarsku se základní sazba od ledna vyšplhá na celých 27 procent. Nikde se ale zvyšování sazeb neodehrálo v tak ďábelsky rychlém sledu jako u nás, a to nemluvíme o tom, že výsledek daňových tahanic byl do poslední chvíle zcela neodhadnutelný.
ODS se nyní zjevně snaží obrátit ve vládě list a po vzývání spořivosti se zaměřit spíše na hospodářský růst. Ale této děsivé daňové minulosti se kabinet hned tak nezbaví. Pokud daňový balíček rychle a hladce neproběhne Pražským hradem, k 1. lednu se bude státní rozpočet opírat o neexistující legislativu. Vedle tohoto amatérismu pak na vládu ještě plně dopadnou méně nápadné a probírané aspekty daňového balíčku. Nemálo pracujících důchodců se vybodne na přivýdělek, když jim stát sebere základní slevu na daňového poplatníka. Nejednomu živnostníkovi nepůjde na rozum, proč ho stát trestá za to, že má rodinu, odebráním slev na manželku a děti. A bohatí začnou po zrušení stropů pojistného a faktickém zavedení druhé sazby daně přemýšlet o „daňové optimalizaci“ intenzivněji než kdy předtím.
Pro napínavou společenskou hru je tento stav ideální, nepředvídatelnost a velká role náhody jsou tím pravým kořením každé pořádné partie. Ale jak známo, zrovna tuhle partii bohužel hraje skutečná vláda ve skutečné zemi. A to už taková legrace není.
Čtěte také:
Koalice prosadila zvýšení daní. Pokud ale nepodepíše prezident, hrozí zmatek
