Jeden ze silných argumentů příznivců přímé volby hlavy státu zněl, že se volba hlavy státu konečně vymaní z nedůstojného hokynaření o komunistické hlasy. S komunisty totiž oficiálně nikdo nekamarádí, na druhé straně se toho bez nich v Česku už mnoho nezvolí. Bohužel poslední dění ukazuje, že rudí hokynáři o svůj vliv rozhodně nepřišli.
Kdo nevěří, ať se podívá na novinové fotografie, na nichž předseda KSČM ukazuje Miloši Zemanovi a později i Jiřímu Dienstbierovi, kam si mají v ústředí komunistické strany sednout. A oba poslušně sedají a dušují se, že jako prezidenti by komunistům rozhodně v účasti na vládě nebránili.
Komunisté se samozřejmě hned nerozhodli, kterého z levicových kandidátů poctí svou podporou. Místo toho budou minimálně do soboty přemýšlet. Hlasité mlčení komunistů ale v nadcházející přímé volbě říká přesně totéž, co doposud v té nepřímé: Tak co, pánové, který z vás nás více pochválí jako demokratickou a státotvornou sílu?
Možná jednou budeme ještě vzpomínat, jak poměrně důstojně před komunisty ohýbal hřbet prezidentský kandidát Václav Klaus. Musel sice přijít s prosíkem na poslanecký klub KSČM, po zvolení odměnil tehdejšího předsedu Grebeníčka slavným pozváním do Lán a k tomu připojil svou ne úplně srozumitelnou úvahu o rozdílu mezi antikomunismem a nekomunismem. Ale to bylo vše. Premiéra Stanislava Grosse už mohl Klaus trápit svými neústavními požadavky na seznam 101 nekomunistických poslanců podporujících vládu.
Nyní by úloha komunistické podpory měla v přímé volbě teoreticky oslabit. Ale na druhé straně KSČM má disciplinované voliče, kteří na rozdíl od voličů ostatních stran ještě slyší na doporučení partajního ústředí. Proto se ještě před nuceným odchodem z volby vzepjal k hodně bizarnímu podlézání kandidát Tomio Okamura se svou úvahou o komunismu jako nejdemokratičtějším systému, který kdy svět poznal. Zeman a Dienstbier k takovým excesům zatím nezašli, ale pro podporu od komunistů též dělají mnohé. Zemanovi může podpora KSČM definitivně zajistit druhé kolo volby, z Dienstbiera by rudá podpora možná udělala soupeře, s nímž by Zeman musel počítat.
Slib, že nebudou bránit vstupu KSČM do vlády, už ale komunistům od kandidátů nestačí. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka se proto snaží umluvit komunisty dopisem: „Podporou (…) Jiřího Dienstbiera by se KSČM přihlásila k pozitivním hodnotám demokracie.“ Dále KSČM podkuřuje, když Dienstbiera komunistickou terminologií líčí jako bojovníka proti „finančnímu kapitálu“ a „militaristickým zastáncům preventivních úderů“.
Ptejme se zastánců přímé volby: Opravdu už o prezidentovi nebudou rozhodovat komunisté?
Čtěte také:
Zeman a Dienstbier žádali KSČM o podporu při volbě prezidenta
Jiří Dienstbier: Komunisty nikdo nezakázal, navíc Nečasova vláda jim nahrává