Když v roce 2010 nastupoval Pavel Varvařovský na post veřejného ochránce práv, tento list poznamenal: Bezzubý úřad, který za sto milionů ročně sisyfovsky produkuje jedno ignorované doporučení za druhým, musí dostat nové pravomoci, nebo zaniknout. Pokud se dnes navíc rýsuje možnost, že se šéfem úřadu po Otakaru Motejlovi a Pavlu Varvařovském stane letitý poslanec za ČSSD a lobbista za zájmy nájemníků Stanislav Křeček, pak je odpověď o to jednoduší. Úřad zrušit.
Když si vláda Miloše Zemana na konci devadesátých let úřad ombudsmana vymyslela, mohlo jít o krok správným směrem. Ale to by jako francouzský „médiateur“ musel mít třeba pravomoc vydávat soudní příkaz nebo jako britský kolega předkládat soudu důkazy s právní silou. V Česku však vznikl jen hodně drahý inspektor, který se s nijakými pravomocemi snaží hlídat dobrou vůli státní správy. Nejsme ovšem ve Skandinávii, kde i pouhé doporučení ombudsmanů má svou váhu.
V postkomunistickém Česku stále potřebujeme i donucovací prostředky, mají-li úřady napravovat svá jednání. Motejl ani Varvařovský je k dispozici neměli. V brněnské kanceláři zoufalým žadatelům ve většině případů jen s omluvou říkali, že jim nedokážou konkrétně pomoci. A do Prahy vozili své návrhy, které zde byly všeobecně ignorovány. Varvařovskému poslanci dosud s nebetyčnou drzostí neschválili k počátku roku 2014 ani zprávu o činnosti za rok 2012. Z šestnácti návrhů na změnu zákonů v letech 2011 a 2012 mu poslanci plně vyhověli jen jednou.
Považujete za užitečný úřad veřejného ochránce práv?
Jakkoli byl Otakar Motejl nepochybnou autoritou, chybně vybudoval reputaci úřadu jen na svém jménu. Ombudsman nikdy neměl být jen vyšším principem mravním v české státní správě. Proto jeho nástupce Varvařovský například požadoval pravomoc navrhovat ústavním soudcům rušení zákonů. Pokud by se tak stalo, nebylo by snad instituce důležitější pro svobodnou budoucnost této země. Z Varvařovského představ ale nakonec nic nezůstalo. Posledním hřebíčkem do rakve jeho ideálů bylo asi zvolení Stanislava Křečka do funkce zástupce ombudsmana ve spektakulárním poslaneckém handlu, v němž šel představitel ČSSD k ombudsmanovi, aby mohla členka ODS na Nejvyšší kontrolní úřad. Varvařovský přitom žádal poslance o potřebného experta na správní právo Filipa Dienstbiera. Marně.
Pokud prezident prosadí jako veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, úřad přijde i o to poslední, co mu zbývá – o dobré jméno. Křeček byl vždy šikovným poslancem, ale také léta neoprávněně užíval titul a s buldočí tvrdohlavostí vždy stavěl nade vše zájmy nájemníků. Reputaci si zkazil také svou nepochopitelnou obhajobou novoroční amnestie Václava Klause. Než takového ombudsmana, to raději žádného.
Čtěte také:
Ombudsman Varvařovský ve funkci končí. Důvody jsou zatím nejasné
